Stránka o folkloristovi Štěpánu Dvořákovi je doplněná o jeho životopis, který napsala Mgr. Petra Kratochvílová z Milevského muzea. Text, který vyšel v knize Zmizelý obraz milevského venkova na fotografiích Štěpána Dvořáka, obsahuje i informace o Štěpánových rodičích a sourozencích.

Evě Dvořákové z Micáskova mlýna děkuji za poskytnutí pohlednic Štěpána a Václava Dvořákových z rodinného archivu:

 První pohled Pozdrav z Nadějkova, datovaný k 5. 9. 1900, je psaný přímo Štěpánem Dvořákem a podepsaný nejen jím. 
Druhá pohlednice – Kroužek tamburašů v Nadějkově je datovaná k 27. 3. 1907, a psaná Václavem Dvořákem pro JUDr. Františka Dvořáka v Náchodě, což byl jeden

Paní Zuzana Dušková, provd. Pospíchalová, sepsala skvělou, velmi podrobnou a nesmírně zajímavou historii své rozvětvené rodiny, kterou doplnila o fotografie, dokumenty a popis dobových reálií.

„Americký krajan“ Josef Dušek a dobrodinec Nadějkova, byl bratrancem pradědečka paní Zuzany – Zikmunda Duška.
Na stránce, věnované Josefu Duškovi uvádím výňatek z její Kroniky s informacemi, které se týkají přímo Josefa Duška – jeho prarodičů, maminky, manželství a dětí:

Paní Zuzaně Pospíchalové velmi děkuji za její práci a za to, že mi ji pro tyto stránky poskytla.

Nakladatelství Regia vydalo v edici Tajemné stezky další knihu spisovatele Otomara Dvořáka: Drsným krajem Jistebnicka.
Nadějkovsku je v ní věnováno několik kapitol, vypráví o jeho historii, majitelích zámku, okolních osadách, pověstech, zajímavostech a zmiňuje se i o práci nadějkovských spolků při obnově cest a mapování drobných památek.

Rodina pana Dvořáka pochází z Kaliště, v domě čp. 8 tam žil ještě jeho dědeček, kterého v dětství navštěvoval.

Nadějkovska se týká i jedna kapitola v knize pana Otomara Dvořáka Tajnosti kraje bechyňského (Regia, 2018). Píše v ní o kapličce Lurdy u Modlíkova.

Web Otomara Dvořáka

Naučná stezka Nadějkovsko vznikla jako „svěží myšlenka“ zdejšího učitele a ochránce přírody Bohuslava Hedvika (1920-2005) v 80. letech minulého století. Díky ní se podařilo zachránit podmáčené louky se vzácnými rostlinami před necitlivými rekultivacemi.
V letech 2001-2 dobrovolníci z nadějkovských spolků stezku vyznačili v krajině a opatřili 15 informačními tabulemi. Prochází jihozápadní okolím obce a má asi 12,5 km.

Po více než dvaceti letech byly tabule sešlé a texty místy neaktuální. Díky sbírce, do níž přispělo 51 dárců, mohly být v listopadu roku 2024 tabule vyměněny za nové. Prohlédnout a přečíst si je můžete nejen v krajině (to je samozřejmě nejlepší), ale i na stránce Naučná stezka Nadějkovsko nebo tady:

Autorkou grafické úpravy a ilustrací je Štěpánka Našincová, texty vycházejí z původního návrhu, byly aktualizovány a doplněny QR kódy s odkazy na podrobnější informace. Vedle odkazu na tyto stránky to jsou weby:

• Oficiální stránky obce Nadějkov
• Prázdné domy (zámek Nadějkov)
• On-line databáze smírčích křížů
• Památkový katalog (památkově chráněné objekty Nadějkovska)
• Archeologický slovník (halštatská mohylová kultura)
• Životy světců (život sv. Isidora)
• Vodní mlýny (Hromadov, Micáskov, Vozdrakov)
• spolek Zachovalý kraj (úložiště radioaktivního odpadu)

V souvislosti se změnami územního plánu Nadějkova se jedná o změně určení využití pozemku na drahách z dosavadního nezastavěného území na místo, určené k individuální bytové výstavbě. Jedná se o pozemek 323/1 v k. ú. Nadějkov, označený na mapce níže kroužkem a na výřezu z návrhu změn územního plánu oranžovou barvou a písmeny BI-6b. Jeho vlastníkem je obec Nadějkov.

Proti tomuto záměru podalo několik nadějkovských občanů, zejména vlastníků okolních pozemků, připomínku. Upozorňují, že se jedná o velmi cennou lokalitu, součást lokálního biokoridoru s výskytem chráněných rostlinných druhů (prstnatec májový, dudek chocholatý, slavík obecný, slavík tmavý uherský, pěvuška modrá, čolek obecný, rosnička zelená, plšík lískový). Současně místo slouží k procházkám a klidným volnočasovým aktivitám.
Protože v územním plánu je velké množství dalších a vhodnějších lokalit, určených k bytové výstavbě, nedává smysl rozšiřovat ji i na tento konkrétní pozemek. Stanovisko nadějkovských občanů podpořili svým vyjádřením pracovníci Odboru životního prostředí Města Tábor ing. Josef Jahelka a Bc. Jiří Rozum.

Připomínka občanů ke změnám ÚP obce Nadějkov, vč. vyjádření ing. J. Jahelky
Nadějkov a jeho okolí disponuje z hlediska krajinářského, přírodovědného nesmírně cennými územními celky. Krajina se zemědělskými plochami přijatelné velikosti, rozdělená velkým množstvím zeleně, mezí, cest obrostlých stromovými či keřovými pasážemi, je obrovská deviza. Krajinná druhová pestrost je spojena i s velkou diverzitou jak rostlinných, tak živočišných taxonů. Z uvedeného důvodu by bylo vhodné respektování a beze změn zachování těchto přírodních prvků jak živé, tak i neživé přírody, prvků které plynule navazují na stávající zástavbu a vytváří tak velmi příznivé přírodní životní prostředí! V souvislosti s plánovanými stavebními zábory by bylo nanejvýš vhodné stávající přírodní podmínky respektovat!

Vyjádření odboru ŽP Tábor (Bc. Jiří Rozum)
Rozšiřování zástavby v ulici Nová severovýchodním směrem stupňuje nevhodnou členitost sídla a jeho zapojení do krajiny, stírá dochované prvky historického uspořádání krajiny a může být problematické z hlediska dopadu na pozitivní hodnoty krajinného rázu území.

Dopis pro zastupitele od Olgy Duškové, která se o pozemek více než 10 let stará
Shrnutí historie pozemku – obnova cesty v r. 2010, vytvoření tůní a vyčištění od náletů v r. 2012, údržba pozemku v následujících letech.

Co vlastně jsou draha a proč jsou tak cenná?

Draha (dráhy, dražky) jsou starobylé obecní pastviny, které bývaly u každé vsi; zpravidla v místech kde je chudá půda s balvany, suchopár a močál. Dobytek tu lidem ze vsi pásl obecní pastýř, řečený slouha, kterého najímala a platila obec. Za službu měl od obce pastoušku, obecní
louku, pole, obilí, pivo a peníze od hospodářů, kteří platili z kusu. Pastýř na oplátku choval pro obec býka, kance a berany. Charakter místa (balvany atd.) a pravidelná, staletí trvající, pastva vytvořily z drah nejhezčí a nejpestřejší prvek venkovské krajiny. Draha neodmyslitelně patří ke vsi, podobně jako třeba kostel. A stejně jako nás kostel pojí se všemi, co v jeho lavicích hledali útěchu, tak nás draha spojují se všemi generacemi, kterým pomáhala v živobytí.
Společná pastva místy někdy fungovala ještě v polovině 20. století. Převážně ale zanikla už ve století devatenáctém, kdy jsou nepotřebné pastoušky přeměňovány na chudobince (někde i na školy) a nepotřebná draha nejčastěji zalesňována. Na drahách se páslo už jen individuálně
(sedláci si pasou sami, obci platí za pasené kusy). Za socialismu pastva na drahách skončila definitivně. Od té doby draha, pokud ovšem unikla vlně zalesňování, zastavování a meliorování, zvolna zanikají – zarůstají stromy a trním, ztrácejí svůj typický ráz i původní druhovou pestrost.
Podrobněji popisuje význam obecních drah diplomová práce Bc. Alžběty Vosmíkové Bývalá obecní draha: Refugia biodiverzity v měnící se krajině střední Evropy

V Nadějkově se zachovalo místní pojmenování „Draha“ pro dnešní ulici 5. května, která odbočuje z hlavní silnice u kapličky pod rybníkem Kužel a pokračuje ulicí Nová. Skutečná draha se nacházela na jejím konci, v místech, kde později vyrostlo několik nových domů, a nad nimi. Podobně jako v jiných obcích byl na jejich části počátkem 20. století vysazen les.

V současné době tvoří nadějkovská draha velmi cenné, členité a druhově bohaté území s remízky, tůněmi a loukami. Začíná zde souvislý pás zeleně, tvořící přirozený biokoridor táhnoucí se od severovýchodního konce obytné zástavby Nadějkova až do zalesněného území západně od rybníku Pilař. Poskytuje útočiště a potravu běžným druhům zvířat (srnec obecný, zajíc polní, bažant obecný), z chráněných druhů byl na drahách pozorován výskyt prstnatce májového, dudka chocholatého, slavíka obecného, slavíka tmavého uherského, pěvušky modré, čolka obecného, rosničky zelené a plšíka lískového. Vybudováním několika přírodních tůněk byl vytvořen prostor, který okamžitě osídlili obojživelníci a obrostly vodní a bahenní rostliny, a stal se přirozenou přírodní bariérou proti podmáčení parcel s rodinnými domy v severovýchodní části obce Nadějkov.

 

 

Na stránku, věnovanou nadějkovskému rodákovi, „americkému krajanovi“ a mecenáši Josefu Duškovi, jsem přidala text Karla Jindráka. Popisuje  v něm Duškův život – dětství chudého chlapce v Nadějkově, těžké začátky v Americe, kam se s otčímem přestěhoval ve svých 16 letech, a úspěch, kterého dosáhl svou pílí a obratností v obchodě. Karel Jindrák vzpomíná také na návštěvy „amerického krajana“ v Nadějkově a jeho štědrost k místním občanům.
Text s názvem „Od píky“ byl napsán ke 100. výročí narození Josefa Duška, v r. 1964.

Karel Jindrák: Od píky

 

Za přepis prvního svazku nadějkovské kroniky, uložené ve Státním oblastním archivu v Třeboni, děkuji Mirce Dvořákové, Katce Mikešové, Jitce Krajčové a Olině a Amálce Duškovým.

Tento svazek obsahuje stručný přehled dějin Nadějkova do roku 1918, zaznamenává zpětně roky 1919 a 1920 a pokračuje roky 1921 – 1945. Končí v květnu roku 1945, s koncem druhé světové války (pokračování roku 1945 je v dalším svazku kroniky).
Jeho přílohou je text Z pamětí Nadějkova a okolí od faráře Františka Žlábka.

Na stránce Kroniky a matriky najdete odkazy na jednotlivé roky společně s nadpisy jednotlivých zápisků a také celý text prvního svazku kroniky ke stažení ve formátu pdf.

Kroniku psal do r. 1927 učitel Čeněk Bohuslávek, od r. 1928 Karel Jindrák.

 

Kroniky obce Nadějkova z let 1921-1989 jsou uloženy ve státním oblastním archivu v Třeboni a částečně přístupné z jeho webových stránek. Prohlížet on-line si lze stránky, které se týkají událostí více než 70 let starých, tj. do roku 1952.

První pamětní knihu, založenou r. 1921 a se záznamy z let 1919 -1945 a stručnějším popisem starší historie, jsem začala přepisovat na tyto stránky. Odkazy na přepis záznamů z jednotlivých let najdete na stránce Kroniky a matriky.

Současně prosím o pomoc s přepisováním. Není náročné, přepis jedné stránky trvá asi 10-15 minut a není potřeba nic jiného, než počítač s přístupem k internetu. Chcete-li pomoci, ozvěte se mi, prosím, na adresu olga.nadejkov(zavinac)gmail.com, nebo přes facebookovou skupinu Nadějkovsko. Pošlu odkaz na web třeboňského archivu a ukázku přepisu a domluvíme se, který rok si vyberete. Moc děkuji!

Na stránce Cesty přibyly texty informačních tabulí naučné stezky, rodinné stezky a cesty na Draha (ke stažení).