Starcova Lhota

Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Nadějkova. Je zde evidováno 27 adres, trvale zde žije 33 obyvatel.

Čeněk Bohuslávek zde uvádí tato místní jména polí a luk: Měchura, Chmelnice, Číhadlo; lesů: Sosní, Hejk, Buček, Žár; rybníků: Židák, Mlýnský, Kukač, Společník, Pilař, Dražák, Smržák, Ježek.

Osada Lhota se v dostupných kronikách jako tvrz připomíná kolem roku 1510. V té době byl prvním majitelem Petr Doudleb, jehož rod vlastnil panství v Nadějkově. Doudlebští měli v erbu rytíře s vytaseným mečem. Majitelé se často střídali, jakož i název Lhoty. Nejdříve se prý jmenovala Lhota Slivova, potom Lhota Krounova. Nakonec se jmenovala Starcova a to se používá dodnes.
Dvůr ve Starcově Lhotě prodala Karolina Kokořová-Vratislavová v r. 1910 rolníku Františku Bláhovi.
Ke Starcově Lhotě patří samota Busíny, která ještě kolem roku 1540 bývala vsí. Zanikla na přelomu 16. a 17. století, zůstal jen jeden statek, později rozdělený na dva.

V celé osadě Starcova Lhota bylo v roce 1843 16 domů a 123 obyvatel, v roce 1920 21 domů a 141 obyvatel, před druhou světovou válkou 124 obyvatel. Osada měla vlastní kroniku a knihovnu, hasičský sbor, založený roku 1927, je zde dodnes.

Kaplička ve Starcově Lhotě je z r. 1906. Na kapličku se zvonem střádali osadníci delší dobu. Když měli potřebný obnos, tentokrát ve zlatkách, tak ji dnes už neznámí kameníci vytesali – postavili. Podle vyprávění pamětníků se nechala i vysvětit. Nejdříve se zvonilo třikrát denně, ráno v poledne a večer. Potom již jen dvakrát, v poledne a večer, a pak nepravidelně, někdy v poledne, někdy večer. Co se dodržuje až do dnešní doby, je zvonění, když někdo zemře, jak ve Lhotě, tak v okolních osadách, kde zvon nemají. To je osada Nepřejov, Křenovy Dvory, Pohořelice a samota Boučí a Busíny. Za těch více jak sto let tento zvon oznámil úmrtí a pak při pohřbu jeho hlas doprovodil několik generací občanů na poslední cestě. Dříve se u kapličky také konaly májové pobožnosti. Co paměť sahá, tak zvonila rodina Maněnova, Brabcova, Součkova, Novákova.
J. Benda: Starcova Lhota

V osadě se u silnice nalézá také drobný litinový kříž na kamenném podstavci. Kříž je zdobený motivem kalicha a nese dataci 1859. Další litinový kříž s kamenným podstavcem, na němž je vytesán kalich, stojí ve vsi, vlevo u cesty za odbočkou k Nepřejovu. V plotě za domem čp. 17 jsou malá boží muka – sloupek s výklenkem, ve kterém stojí soška Panny Marie.

Podobu původních staveb vesnických staveb ve Starcově Lhotě zachytil na svých kresbách v knize Staré venkovské chalupy Jaroslav Spirhanzl Duriš.
Ve sbírkách Moravské zemské galerie se nacházejí litografie Františky Koblihy s motivy z okolní krajiny.
Více na stránce Nadějkovsko obrazem.

Na Petříkovickém potoce býval mlýn, jeho budova je dnes používaná k rekreaci.

K cestě z Nadějkova do Starcovy Lhoty se váže pověst O bratrovraždě

Mapy:
Mapa katastrálního území
Další mapy – geologická, radonová aj.

Prameny:
wikipedia.org
Čeněk Habart: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, díl IV.
Starcova Lhota – příloha obecního zpravodaje Hlas Nadějkova 3/2009
August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze země české, díl 7. – Písecko, str. 210
Čeněk Bohuslávek: Dějiny školní obce Nadějkovské, dodatek


<<zpět na seznam osad
<<zpět na úvod