Pamětní kniha obce Nadějkova: rok 1937

Přepis obecní kroniky, uložené ve státním oblastním archivu v Třeboni, str. 207 – .
Odkaz na naskenovanou kroniku
Za přepis děkuji Mirce Dvořákové

1937

Plesy

Pořádány byly tyto: 31./12. u Jandů „Spolek 102“, 3./1. u K. Nymše „Sokol“, 10./1. (Janda) hasiči Vratišov, 16./1. (Nymš) hasiči Nadějkov, 24./1. (Nymš) hasiči Starcova Lhota, 30./1. (Janda) Okrskové sdružení republikánského dorostu v Nadějkově.

Výstavka a kurs

Od 24. ledna do 30. uspořádána v sále hostince u Jandů republikánským dorostem výstavka s hospodářským kursem osvětových a politických přednášek. Přednášejícími byli: Ludvík Heller, okresní školní inspektor ze Sedlčan, ……… Bachrach, velkostatkář z …….. (žid), Antonín Chyba, říd. uč. v. v. v Prčici, Rudolf Novák, rolník z Květuše, Anna Mrskošová, poslankyně ze Sedlčan a jiní.

Spolek Ochrana matek a dětí

21. února založen nový spolek jako odbočka Okresní péče o mládež v Sedlci, pod jménem „Ochrana matek a dětí v Nadějkově“ po úvodní přednášce MUDr Václava Chyby o účelu a poslání spolku, kde mimo jiné konaly by se 2x v měsíci bezplatné lékařské prohlídky matek a dětí do 3 let. Spolek má sloužiti zlepšení zdravotní výchovy dětí. – Předsedkyní zvolena Bohumila Jindráková, literní učitelka, místopředsedkyní Marie Bláhová, choť mlynáře ze Starcovy Lhoty, jednatelkou Milada Seemannová, učitelka domácích nauk, pokladní Marie Součková, choť obuvníka a starosty obce; dále zvolen 8členný výbor a 9 náhradnic s revisorkami účtů na tři léta. Členky výboru: Frídlová Jidnřiška z Petříkovic, (hostinec), Štěpánová Anna, Nosetín, (zemědělec), Tomečková Božena, Pohoří, (pokrývač), Kortanová Anastasie, Květuš, (rolník), Poslušná Marie, Starcova Lhota, (kovář), Šitnerová Anna, Nadějkov, (truhlář), Vačlenová Emilie, Růžená, (domkář), Kolářová Františka, Kališť, (domkář); náhradnice: Maninová Marie, St. Lh., (hostinec), Dvořáková Josefa, dám. krejčová, Nadějkov, Horychová Anna, (kovář), Bardová Marie, (domkář), Zdeňková Anežka, (domkář č. 78.); rev. účtů: Koptišová Marie, (zahradník č. 59.), Kubková Marie, Hodkov – Slabov, mlýn; náhradnice: Kronusová Božena, (učitel), Kosíková Božena, Pohořelice, (malorolník). (V závorce povolání manžela.). Členský příspěvek činí ročně 5 Kč a požádány obecní úřady  o příspěvek na dětské potřeby a případné vybavení místnosti poradny. Na tyto poradny přispívá i stát. Účast na první schůzi byla hojná. (91 přítomných)

Divadlo

Koncem února přistěhovala se sem ze Sepekov šestičlenná divadelní společnost Františka Langa, která zde též za přispění členstva „Fikaru“ sehrála více veseloher i her vážných velmi zdařile. Spolek „Fikar“ postoupil jí i hru velikonoční s výnosem, ježto účast obecenstva o provedených hrách byla skrovná. Na Velikonoce hrála se div. hra: „Král králů“ s biblickým motivem. Společnost odcestovala 1. dubna.

Oslava

6. a 7. března konala se oslava 87. narozenin T. G. Masaryka. Dne 6. byl konán za deštivého počasí průvod s hudbou z náměstí do místnosti hostince Františka Pánky, kde přečteno poselství hasičských žup. Na Homolích zapálen oheň. Druhého dne za hojné účasti provedena zdařilá oslava. Jmenovitě tu vystoupil „hudební kroužek“ a „pěvecký sbor“, povstalé z popudu Dra V. Chyby. Prvý byl v počtu dvacetičlenném, druhý čtrnáctičlenném s dirigentem Antonínem Šitnerem, zedníkem z čp. 55. a sbormistrem Josefem Kronusem, učitelem.

Živnost stavební

8. března ohlásil letáky Bohumil Mašek, z Nadějkova čp. 41., že otevřel v těchto dnech v čp. 16. samostatnou stavební kancelář jako zednický mistr.

Kurs samaritský

11. března byl zahájen v rámci civilní protiletecké obrany (krátce C.P.O.) pro ženy od 18 – 40 let zdravotnickou přednáškou MUDra V. Chyby. Kurs má býti konán dvakrát týdně, ve čtvrtek dopoledne od 9-11 h. a v neděli odpoledne do 21. března.

Kampelička – jubileum

14. března odpoledne konána v sále u Jandů jubilejní valná hromada Kampeličky v Nadějkově za přítomnosti 55 členů a 16 hostí. Čtyřicetileté trvání bylo významně oslaveno vydáním jubilejní ročenky s přehledem vývoje od počátku, t. j. od r. 1897 a mimo jiné též historickým článkem z péra Františka Žlábka, děkana v. v. v Nadějkově, v němž nejstarší historie nadějkovská nastíněna. Ročenky ve formě pozvání rozeslány též rodákům nadějkovským, příznivcům a bývalým činovníkům. Také paní Boženě Duškové, choti zemřelého Josefa Duška, zdejšího mecenáše, který nepřímo rovněž o rozvoj spolku se přičinil. Na valnou hromadu dostavili se i zakládající členové a bývalí činovníci jako Václav Šácha z Čičovic, František Janda z Chlistova, Josef Kaprál, pekař z Nadějkova, František Vačlena z Bezděkova a též přijel bývalý zdejší učitel Matěj Hauser, nyní řídící učitel v Babicích u Prahy a jiní. – Valná hromada zahájena zapěním státní hymny a básničkou „Práce“ (přednesla Kortanová z Brtce). Po té měl uvítací proslov pokladník, Karel Jindrák, v němž nejen vděčně vzpomenul bývalých činovníků, ale vytyčil i směr další cesty spolkové, která má sledovati cíl jednoty venkova bez jeho stranického dělení k lepším dnům naší i národní budoucnosti – bez třídních bojů a s občanskými ctnostmi našeho velikého národohospodáře, Dra Aloise Rašína, který žel, za upřímný cit s celým národem a svatou pravdu svou byl tiskem poštvaným příslušníkem téhož milovaného národa o život připraven. – Po proslovu přednesena žačkou Miladou Benešovou ze Šichovy Vesce básnička „Na další cestu“ a po té ujal se slova Matěj Hauser, vylíčiv velmi pěkně činnost spolkovou a vděčně vzpomenuv práce bývalých činnovníků, zvláště činnosti Jana Jindráka, pokladníka. – K valné hromadě spolku zaslali pozdravné dopisy: Rudolf Kepl ze Ženevy, JUDr Antonín Dvořák, vicepresident zemské školní rady v Praze, František Buzek, člen rady hl. m. Prahy a zahradník v Praze – Jinonicích, Jan Rubeš, řídící učitel v. v. v Táboře, Josef Vojta, konsulent Ústřední jednoty hospodářských družstev v Praze a jiní. Další program valné hromady mimo obvyklé jednání vyplněn přednáškou delegáta Ústřední jednoty hosp. družstev, Dra Antonína Kratochvíla na thema: vznik a vývoj Kampeliček. Též jím předán diplom za dlouholetou činnost ve spolku Josefu Kohoutovi z Brtce.

Pamětní kniha spolku, založená v r. 1915 byla vyložena k podpisu účastníků.

Kampelička poskytuje levný úvěr členstvu (4½ % úroků z dluhů knihovních, 4¾ % z dluhů krátkodobých, zaručených osobním neb věcným rukojemstvím). Úrokuje vklady pololetně a to: 3% vklady volné, 3¼ % vklady vázané 1 měsíční výpovědí, 3½ % vklady na 90 denní výpověď; jsou to nejvýše přípustné sazby úrokové dle zákona. Z nich jsou povinny peněžní ústavy srážeti příspěvky 1.) Všeobecnému fondu peněžních ústavů a 2.) daň rentovou. Do 30./6. 1936 činily srážky ad 1.) 3% ad 2.) 3%; od 1./7. 1936 ad 1.) 3%, ad 2.) 6%, celkem 9%. Výnosy kapitálové jsou tedy nyní velmi skrovné. – Dům Kampeličky, který koupila v r. 1929 za 90000 Kč oceněn v bilanci 71000 Kč, reservní fond 79.610 Kč, čistý zisk za r. 1936 činil 16.556 Kč 69 h a to následkem odprodeje stát. cenných papírů, na nichž byly značné reservy při bilančním oceňování. Vklady činily 1,662.192 Kč 75 h, zápůjčky v počtu 149 činily 930.025 Kč 15 h. Spolek měl dnem 1./1. 1937 214 členů s podíly po 20 Kč a 582 vkladatele. Přírůstek vkladů činil za minulý rok 102.816 Kč vzniklý hlavně přesunem peněz z jiných ústavů. Dětských střádanek rozpůjčeno 58. Jubilejní ročenka nalézá se v archivu obce jako součást této pamětní knihy a opis článku historického vložen do knihy. –

Neštěstí v U.S.A.

20. března
Svět žije ve znamení velikých pohrom. V povodí řeky Misisipi vyskytly se veliké a zhoubné zátopy měst, obcí i celých území. Rovněž i v Anglii a Francii byly zátopy. V nitru Afriky dohořívá požár válečný, aby vypukl zkázonosně ve Španělsku, kde doposud dílo zhouby a zkázy není skončeno a litice války pohlcuje statky i tisíce životů. A tam, kde nezuří válka, přicházejí opět jiná neštěstí na lidstvo, aby byla mementem slzavého údolí země. Noviny „Národní politika“ z 20. března přinášejí zprávu, že největší americká škola v Tyloru, ve státě Texas se zřítila a zasypala 1300 školáků, z nichž zůstalo 100 nezraněných a doposud zjištěno 470 mrtvých, mezi nimi 17 učitelů.

C.P.O

25. března uspořádána přednáška o C.P.O. s ukázkou masek a zacházení s nimi na závěr kursu a súčastněným vydána vysvědčení. Řečníkem byl V. Tichý, drogista z Tábora.

Zubní technik

1. dubna počal zde provozovati zubní praxi zubní technik Rudolf Filip ze Sedlce a to vždy v úterý, čtvrtek a neděli od 8-12 a od 2-5 h. v hostinci „u Jandů“.

Osvětová komise

8. dubna zvoleni obec. zastupitelstvem členy místní osvětové komise členové učitelského sboru, MUDr V. Chyba, František Mára, zedník, čp. 87., jako okrskový dozorce hasičstva a Karel Jindrák, ježto při posledních obecních volbách bylo na volbu této komise zapomenuto. Ve schůzi, svolané obecním starostou do hostince Fr. Pánky, na den 12. dubna, usneseno funkcionáře nevoliti a na zbytek volebního období, které se kryje s volbou do obce, pověřiti působností výbor Čtenářsko-ochotnického spolku „Fikar“.

Odvody

14. dubna konány odvody v Sedlci a ze 7 branců 4 odvedeni.

„Sokol“

18. dubna proveden pohotovostní sraz sokolstva na území Č.S.R. odpoledne o 2. hodině. U nás o srazu proveden pochod, střílení do terče a závod v běhu pro muže, přednáška ve cvičební místnosti u Karla Nymše (Pánkův hostinec) pro ženy. Též průvod, doprovázený místní hudbou.

Zdravotní

25. dubna konána spolkem Ochrany matek a dětí schůze se zdravotnickou přednáškou MUDra V. Chyby za slabé účasti.

Stravovací akce

V r. 1936/37 v období od 1./12. – 30./4. bylo vydáno obci 345 stravovacích poukázek a 50 vánočních poukázek po 10 Kč. Nezaměstnaných osob bylo 26 a mimo poukázek jim vydáno 260 kg nejlepší mouky, 20 kg sladové kávy, 100 kg krystalového cukru a 20 kg umělých tuků.

Úroků dělení

4. března rozděleny úroky z fondu Duškova 25 osobám v I. třídě po 35 Kč, 19 osobám v II. tř. po 20 Kč a Janu Šitnerovi z Kaliště na pohřebné matky udělen příspěvek 45 Kč.

Silnice

Obecní zastupitelstvo se usneslo vybudovati silniční přípojku okresní silnice Nadějkov – Modlíkov za pomoci zemské subvence a příspěvku ministerstva sociální péče. Obec dodáním potřebného kamene a povozů uhradila by zbytek nákladu.

Účty

8. dubna účty za r. 1936 schváleny a vykazují příjem 15563 Kč 55 h; z hotovosti uloženo 500,20 a počáteční hotovost 1905,95 Kč = 17.969,70 Kč. Vydání 16.043,60, na vklady 500,20 a konečná hotovost 1425 Kč 90 h = 17.969,70 Kč.

Úpisy

Obec upsala na půjčku obrany státu 1000 Kč; zpeněžila zlomkové dluhopisy stát. půjček, v nichž bylo uloženo jmění: nadace Fikarovy 100,60, Chocholouškovy 301,75, nosení věnce na hřbitov (o „Dušičkách“ na pomník Chocholouškův) 54,20, fond na opravu pomníku Prokopa Chocholouška 111,80 a kmenové jmění 98,70. Tyto částky pod stejnými tituly uloženy na vkladní knížky u Kampeličky.

Drnomistr

V obecním zast. usnesen paušál pro drnomistra v částce 200 Kč ročně. (Ve schůzi 3./6. pro příští léta 250 Kč).

Domovské

Z obce Šánovic přijat Jindřich Bradáč, truhlář s rodinou. Do Pacova přijat MUDr. Rudolf Kaprál, syn zdejšího pekaře Josefa Kaprála.

Oplocení

Vrchnímu strážmistru Frimlovi R. povoleno oplocení místa na chodník před domkem č. 75 v šíři 2 m s výhradou odstranění, kdykoliv obec nařídí. Poplatek z ohraženého místa staven 1 Kč ročně.

Knihovna

28. dubna konána schůze knihovní rady a letopisecké komise. V uplynulém období od 1./11.36 – 1./4. 37 učiněno 32 čtenáři 175 výpůjček a přečteno 459 knih. Na příspěvcích vybráno 49,50 Kč. Obec obdržela darem od ministerstva školství a národní osvěty knihy: Frant. Hamza: Šimon kouzelník, Marie Trachtová: Nauka o domácím hospodářství, Fr. Vlček: Povídka mého života, Jan Vrba: Madlenka z pece, J. F. Karas: Pod kosou, Dr J. Macek: První uvedení do nár. hospodářství, Dr I. Dérer: Slovensko v převrate a po nom, F. G. M.: Mravní názory, Ing. Dorazil: Vládcové v dějinách Evropy I.-II. díl, Lev Sychrava a Jar. Werstadt: Československý odboj, Dr V. Joachim: Co má věděti každý občan, Jos. Koudelák: Hraničáři; mimo to vyměněny 3 svazky, které se v knihovně již nalézají za II. a III. Díl Jiráskova Bratrstva. – Ku podpoře hasičstva zakoupena kniha: J. Roden: „Hudba srdcí“ za 20,50 Kč, dále 5 antikv. knih: Zlaté ostruhy (14,-), Dumas: V červáncích revoluce (18,-), Žena se samet. páskou (9,-), Féval: Hrbáč I. a II. (26,-), R. Gul: Rudí maršálové (10,-); na podporu Čechů na Těšínsku: Těšínsko v historii a pověstech a kniha Fr. Teplého: Selské bouře, kde i o Nadějkově psáno (37,50). – Přijato s dotací obce 221 Kč 50 h vydáno i s vazbou 14 knih 375,70 h takže zůstal schodek 156,20 Kč. Seznam knih má 625 čísel. – Letop. pozn. vzaty na vědomí.

Koupelna

1. května obec. zast. usneslo se přispěti Kampeličce na lékařem Dr V. Chybou požadované zřízení koupelny v domě čp. 19. částkou 1000 Kč. Náklad činil 3070,80 Kč a bez příspěvku obce nehodlala Kampelička takovouto ztrátovou investici prováděti. Od dalších požadovaných úprav bylo upuštěno.

Příspěvek

Na pohřebné zdejší příslušnice Marie Hůzlové vyplaceno z fondu Duškova 100 Kč Josefu Matouškovi ve Voltyni.

Oslava matek

9. května oslava svátku matek provedena školou, ochranou matek a dětí a Sokolem s obdobným pořadem jako loňského roku za účinkování 16 členné kapely, zřízené Antonínem Šitnerem a pěveckého kroužku Sokola, řízeného Josefem Kronusem, učitelem. Proslov Bohumily Jindrákové, literní učitelky, uzavřen slovy. „Maminky české! Buďte dál ideálem čisté lásky lidské, buďte dál čistými štíty, které děti vaše dál ponesou co svatý odkaz novým generacím, plňte dál svůj veliký úkol! – A vy, české ženy všechny, nezříkejte se velkého a svatého úkolu mateřství, vložte do něj celou krásu svých duší, aby národ náš v dětech vašich rostl a mohutněl a životem i dílem vzorem byl celému světu!“ – Příjem pokladní činil 675 Kč, buffet 463,10 Kč a rozdělen na polovici oběma spolkům.

Požár

20. května vyhořela dvě obytná a hospodářská stavení ve Vlksicích, která byla došky krytá a z části dřevěná. Požár, který vypukl kolem poledne, rychle ztrávil vše a i 5 kusů hovězího dobytka uhořelo, jakož i slepice a husy. Pohořelému Rudolfu Součkovi odcizil prý dokonce ještě někdo z tobolky při požáru 700 Kč.

Úmrtí – holič

22. května zemřel snaživý a přičinlivý zdejší holič, Jan Kolací, který ač stižený reumatismem v celém těle a neduživý, přec na obtíž nikomu nebyl a o rodinu se staral do posledka. Zanechal po sobě manželku s tříletým děvčátkem. – Mimo něho jest zde ještě jeden holič, Karel Kalina, který rovněž mnoho zdraví nemá, ba i zákaznictva po skrovnu. Je také ženat.

Velkostatek – prodej

24. května byl prodán Karlem Beckem velkostatek Nadějkov se dvorem Větrovem Ludvíku a Anně Segerovým, pachtýřům státního statku v Blahoticích u Slaného, za obnos 2,365.000 Kč. Celková výměra velkostatku i s přilehlým dvorcem činí v přítomné době 499 ha, z čeho jest 292 ha 46 a lesů, vesměs smrkových. Před parcelací v r. 1921 činila výměra 628 ha.
Odstupující majitel s manželkou byli povahy mírné a do hospodářství aktivně nezasahovali. Jejich krasochuti odpovídal zámecký park, udržovaný ve velmi dobrém stavu. Majitel, ač přes 40 let tu žil, česky mluviti se nenaučil, nepřijda do častého styku s lidmi, kterýžto styk nevyhledával. Nový majitel jest dle pověsti energickým, racionálním hospodářem, původu židovského. Veškeré propachtované pozemky malozemědělcům ve výměře as 100 měr, vezme do vlastního obhospodařování. Také zavádí chov ovcí, jichž do dvora Větrova koupil 225 kusů a ovčák přijel s nimi ze Slovenska. Do lesa, kam dříve bylo dovoleno choditi na „chrust“ kterýkoliv den, jest nyní dovoleno pouze ve čtvrtek. – Cena velkostatku výše uvedená, rozumí se včetně živého a mrtvého inventáře, jakož i osetí. Správce, šafář a zahradník mají výpověď protože si šafáře i správce obstaral z dřívějšího působiště. Zatím prý sem bude dojížděti. –

Jaká ironie osudu! Těsně před světovou válkou bylo zde pět židovských rodin a před tím ještě více. Zůstal zde jeden schudlý žid. Nyní na největší majetek se opět vracejí. – Ty drahá, česká zemi, dědictví otců našich, půdorodná, kdy navrátíš se celá do rukou vlastních dítek svých a kdy přestaneš být vlastnictvím Němce, anebo žida – jenž ne pro lásky vznět k Tvým luhům květnatým – leč pro kořist jen Tě drží rukou hrabivou?!

Úmrtí Dr. K. Kramáře

26. května ve středu ráno, před 4 h. zemřel ve věku 77 let vynikající státník a politik světového formátu, veliký Čech a Slovan, JUDr Karel Kramář, předseda první historické naší vlády po znovunabytí samostatnosti, muž ryzího charakteru a čistých rukou, jak o něm píší noviny. Pohřeb vypraven státem v sobotu z Pantheonu národního musea, kde promluvil předseda vlády Dr Milan Hodža a Dr R. Fischer, nový předseda strany nár. sjednocení, dříve národní demokracie, které zemřelý byl ideovou hlavou. Dr Profesor Bohumil Němec, předseda čsl. Národní rady, rozloučil se se zesnulým na Olšanech. Věčná buď mu paměť národa!
U nás uctěna památka jeho tiše vyvěšením praporu na budově Kampeličky. –

Volba míst. škol. rady

1. června provedena volba 3 členů a 3 náhradníků do místní školní rady a zvoleni: Jaroslav Veselý, nadlesní, Václav Souček, starosta obce, Josef Buzek, rolník v Hubově, za náhradníky: Jan Dvořák, čet. str. v. v., Josef Reichl, rolník, a Václav Janda, hostinský.

Příspěvek

Pro pohořelé usneseno dáti od obce 100 Kč do Vlksic.

Krádež

8. června ukradl kdosi v noci čet. vrch. strážmistrovi R. Frimlovi králíky.

Hasičů sjezd

13. června konal se v Nadějkově hasičský sjezd II. okrsku župy sedlecké za účasti as 100 krojovaných mužů a 27 žen. Ostatního obecenstva bylo as 200 osob. Průvod s hudbou odebral se od seřadiště u has. skladiště na náměstí, kde u pomníku vojínů a lípy svobody uvítal shromáždění Václav Souček, starosta obce. Následovalo vztyčení státní vlajky, hymna a proslov župního vzdělavatele, Josefa Sedláka, rolníka a starosty obce z Vrchotic. Ve věcném proslovu zmínil se o poslání hasičstva v životě veřejném, ve službě požární, samaritské, branné, tělovýchovné a vzdělávací. Zvláště pak vytýčil potřebu zpevnění charakteru slovy: „Jedině charaktery mohou zabezpečiti sílu, velikost a slávu národa. Charakter jest největší síla a nejdražší statek. Potřebujeme mužů i žen charakterních, t. j. mravně silných, čestných a spravedlivých. Řiďme svůj celý život vlastní mravní silou. Buďme stálicemi s vlastním světlem – pevnými charaktery!“ – Následovalo požární cvičení se stříkačkou, samaritské a ukázka asanační služby. Vlastní prostná cvičení se sekyrkami, pochodněmi a věnečky provedeno na pozemku za hřbitovem, na místě před rokem projektovaného sokolského cvičiště, které ku cvičení bylo novým majitelem propůjčeno. Největší účast cvičenců byla z Vrchotic. Místních cvičilo 14 mužů a 14 žen. Počasí, které ukazovalo na celodenní déšť se zlepšilo a bylo příjemné. Večer sehráno divadlo od A. Longena: „Miliony strýčka Johna“ v hostinci Fr. Pánky, kde t.č. jest spolková místnost.

Oslava Husova a Zborova

5. července večer konána oslava památky M. Jana Husa. Průvod byl početný s krojovanými hasiči a hasičkami. Bylo viděti hlavně hasičský dorost, který slibně množí hasičské řady, jinak prořídlé. U hranice na drahách měl velmi pěkný proslov Čeněk Bohuslávek, řídící učitel, o Husovi jako člověku, patřícímu nikoliv 15. ale 20. a dalším stoletím v příkladném trvání v pravdě, v hájení svého přesvědčení na podkladě rozumu a svědomí proti autoritě. – Ku oslavě připojena i oslavná vzpomínka 20. výročí památné bitvy u Zborova, která dne 2. července 1917 dala zvuk jménu čsl. vojska a chrabří bojovníci zborovští stali se vzorem udatnosti, obětavosti a vlasteneckého nadšení dalším generacím. Proslov k této příležitosti napsaný Jakubem Masojídkem, říd. uč. v Božejovicích, také legionářem, přednesl kronikář po zahrání písně „Hoši od Zborova“ a dvouminutovém tichu. Slavnost ukončena státní hymnou a slovy kronikářovými: „Přátelé! Svoji hojnou účastí na dnešních oslavách dokázali jste, že jste dobrými Čechy a vlastenci, neboť účastí na národních oslavách chceme dokázat, že přijde-li hodina, kdy vlast nás zavolá, budeme všichni státi na svých místech!“–

Historické údaje zborovského proslovu byly zvláště tyto: Čsl. brigáda, čítající as 3½ tisíce mužů dobyla proti trojnásobné přesile čtvery rakouské zákopy o hloubce a délce 6 km, zajala 62 důstojníky, as 4000 vojínů, ukořistila vedle velkého množství pušek a strojních pušek také 20 děl. Ztratila 237 mrtvých a přes tisíc raněných. Dne 4. července byli mrtví pohřbeni ve společné mohyle u Cecové. –

Silnice

9. července na žádost osady Hronovy Vesce usneseno obec. zast. přispěti na stavbu vozovky z okresní silnice na náves částkou 500 Kč, které se přidají k již dříve usneseným 1000 Kč přislíbeným obcí zdejší na silniční spojku Petříkovice – Modlíkov. Josefu Reichlovi bude dána výměnou za zahrádku, kudy by vedla silniční přípojka z Nadějova k Modlíkovu, v téže výměře obecní loučka v Malijovech a zbytek koupí jmenovaný v hodnotě 2000 Kč za 1 míru mimo poplatků, které ponese sám. Dne 7. a 8. srpna projektovaná silnice vyměřena.

Výkazy

25. července vydávány po třetí obilní výkazy na prodej a spotřebu obilí.

Úmrtí T. G. M.

14. září v úterý, v časných ranních hodinách zemřel na zámku v Lánech první president čsl. republiky T. G. Masaryk, o čem první zprávy došly radiem, načež vyvěšeny na veřejných i spolkových budovách smuteční prapory.
Úmrtím T. G. Masaryka odchází ze středu národa silná osobnost velikých schopností, která trvale zapsána bude v dějinách čsl. státu, a bude vážným úkolem historika, aby ji správně zhodnotil na soudu dějin.
Celá republika je zahalena ve smutek, všude konány smuteční schůze a noviny plné úvodních článků, kde zhodnocován jeho život a dílo, vztah k národu a lidstvu.

U nás konána přípravná schůze dne 17. září a usneseno, smuteční slavnost konati 20. září o 8h večer. Průvod občanstva, hasičů a sokolů, shromážděný před spolkovou místností Sokola, u hostince Fr. Pánky, ubíral se v tichosti na náměstí kde u pomníku postavili hasiči a sokolové čestnou stráž se státní vlajkou a hudebníci zahráli smuteční znělku. Za osvětovou komisi měl proslov K. Jindrák a za hasičstvo František Mára. Po proslovech zahrána hymna. Okna domů byla černě vyzdobena s obrazy zesnulého u nichž zažehnuty svíce. – V úterý o 10h, v den pohřbu, rozezvučely se zvony na věži kostela, vyzvánějíce na poslední cestu vůdci československého odboje za hranicemi. – Pokud měli lidé rozhlasové přijímací stanice (radia) poslouchali hlášení o pohřební slavnosti v Praze, jakož i řeč, kterou u rakve promluvil president Dr Eduard Beneš. –

Krádež

25. září provedeno vloupání do kanceláře velkostatku v zámeckém křídle a neznámí odcizili z pokladny 750 Kč.

Čína

V srpnu počala válka čínsko – japonská. Japonci hodlají se zmocniti severní Číny a zahájili válečné tažení. Bombardují hlavní město Šanhaj a i jiná města bez ohledu na civilní obyvatelstvo. – Stále se řeční o míru, ale stále se válčí.

Rozpočty

5. října rozpočty obecní na r. 1938 schváleny a vykazující: potřebu 19193 Kč, úhradu 7982 Kč – schodek 10736 Kč, který usneseno uhraditi 70% přirážkou k dani činžovní (základ 1263,40) 205% přirážkou k daním ostatním (základ 4609,75). Do mimořádné potřeby pojaty předpokládané výlohy obce na silniční přípojku v částce 40000 Kč a na stavbu újezdní měšťanky 100000 Kč které byly by opatřeny zápůjčkami. – V rozpočtu řádném přibyla položka na volební výdaje 500 Kč, na drnomistra 150 Kč; ubylo 495 Kč v rozpočtu školním.

Úroků dělení

Rozděleny úroky z fondu M. Šebelové 24 osobám po 14 Kč a zbytek ponechán na příští rok.

Asistentka porodní

Na žádost porodní asistentky Anny Círové z Biliny, usneslo se obec. zast. hraditi jí stěhování v částce 750 Kč. (Okolní obce požádány o příspěvek na úhradu, ale kromě 20 Kč obce Petříkovice, ničeho nedaly.)

Domovské

Do Kopist přijata Marie Vacková, rozená Vostrá.

Loutkář

5. října navštívil Nadějkov starý český loutkář, Tomáš Dubský z Týna n/Vlt. a byl zde týden. Hrál „Loupežníky“, Krále Václava IV., Jiříka z Poděbrad a jiné, leč někdy se obecenstvo ani nesešlo. Na otázky o divadle a jeho činnosti odpověděl: „Narodil jsem se 10. února 1874 ve Dřítni, okres Č. Budějovice a přísluším do Týna n/Vlt. Svoji dráhu loutkářskou započal jsem po vychození obecné školy při svém otci. Můj otec zemřel v 96 létech a rovněž po celý život provozoval loutkářství jako jeho otec, po němž loutky zdědil. Loutky byly staré přes 200 let a prodal jsem je „Sokolu“ v Týně n/Vlt. aby ještě po desetiletém působení byly uloženy v městském tamním museu. Náš rod je nejstarší loutkářská dynastie, které existují v Čechách přes 300 let. O mezinárodní výstavě v Praze v r. 1928 byl jsem požádán Masarykovým lidovýchovným ústavem přispěti svým znovuzřízeným souborem a obdržel jsem pochvalné uznání. Zájem o lout. divadlo byl dříve větší než nyní, což si vysvětluji, že tehdy držela společnost více pohromadě. Zvláště učitelstvo bylo rádo, když loutkové divadlo zavítalo do města nebo vesnice. Hrály se české historické děje, aby se mezi mládeží jazyk český udržoval. Rakouské úřady omezovaly hraní, vidíce v něm národní propagandu. Nyní lout. div. opovrhuje inteligence i třída nižší a není toho pochopení jako před válkou. Býval jsem požadován i šlechtici, pořádati pro ně představení v zámeckých jich sídlech jako kupř. knížetem Švarzenbergem v Protivíně, knížetem Paarem v Bechyni, Windiskretzem ve Štěkni, Auerspergem na Zelené Hoře, barony Nádhernými, Ringhofferem aj. Oblíbené byly hry: Jan Dr Faust, Pan Franc ze zámku, Čarostřelec, Herkules, Posvícení v Hudlicích, Jan Žižka z Trocnova a jiné, vesměs historické. Co se týče zkušeností za 50 let mého působení, jsou bohaté, neboť život loutkářský je nepohodlný a svízelný. Od 13 let jsem hrál nepřetržitě do světové války. Po celou válku konal jsem vojenskou službu po různu na rumunské, italské a ruské frontě, kde jsem byl raněn. Po skončení války vrátil jsem se ku svým loutkám a probudil je ze spánku Blanických rytířů. Bohužel, že dnes již nikdo neocení to, že za Rakouska byli jsme také národními buditeli!“ – Ovšem, v dnešní době biografu a radia, ztěží lze loutkářům obstáti. Hynou a zahynou právě tak, jako kdysi o poutích a trzích známí „kukátkáři“ se svými obrázky! A přece, pamatuji se době, že byl loutkový principál Tomáš Dubský, rozsévačem dětské radosti i snů u nás, dětí předválečných, které za shlédnutí jeho loutek a hry byly by daly všechno to málo, které měly, majíce méně než mají děti dnes. Tehdy, mimo ojedinělé divadelní společnosti, bylo loutkové divadlo také vším, co se dětem za zábavu dostávalo, ale byly i tím málem šťastné!

Oslava

28. října oslaven svátek Svobody po prvé také v kostele zpívanými bohoslužbami. Také akademií, pořádanou Sokolem za spoluúčinkování hudebního a pěveckého sboru i školních dětí.

Rozpočet státní

10. listopadu předložen vládou parlamentu a vykazuje vydání 10117 milionů Kč a mimořádný rozpočet 3508 milionů Kč. Jest vyšší oproti rozpočtu na r. 1937 o 1664 miliony Kč.

Daně

Na úhradu schodku 1150 milionu vypsány nové daně a sice branný příspěvek u daně důchodové, daň z mimořádných zisků u podniků se ziskem přes 50 tisíc Kč, u podniků, které platí zvláštní daň výdělkovou 10% ze zisku, platí-li 9% daně a 6% platí-li méně než 9%. Zvýšena spotřební daň u umělých tuků a to u umělého sádla z 30h na 80h z 1 kg, které zaplatí výrobce a cena nebude měněna, u uměl. másla ze 60h na 1,80 Kč a u jedlých olejů ze 70h na 2 Kč o které se cena zvýší. Dále u textilií zvýšen paušál daně z obratu ze 6 ½ % na 10%. Rozpočet se zvýšil hlavně následkem obranných opatření, která byla a ještě budou provedena na zabezpečení hranic a výzbroj armády.

Pronájem

1. prosince pronajat hostinec u Jandů Františku Votrubovi za 8000 Kč ročního nájmu se živností řeznickou.

Úmrtí ministra

4. prosince zemřel náhle Josef Václav Neuman, ministr pro živnosti, průmysl a obchod, který bude míti 7. prosince státní pohřeb. Zesnulý byl tvůrcem živnostensko-obchodnické strany středostavovské.

Divadlo

12. prosince sehráno školními dítkami dětské divadlo u Jandů s hrubým výnosem 356,75 Kč.

Úroků dělení

16. prosince obec. zast. rozděleny úroky z Duškova fondu 25 osobám po 65 Kč a 16 osobám po 30 Kč. Mimo to pro Josefa Dvořáka z Dřevčic a pro nahodilou potřebu ponecháno 200 Kč.

Asistentka – příspěvek

Na žádost Anny Círové o připlacení obcí na činži, obecní rada navrhla 500 Kč. (A. C. platí 1000 Kč činže z bytu o 3 místnostech.) Obecní zastupitelstvo usneslo se schváliti s tím, že obnos bude rozdělen na polovinu, která bude k výplatě hned a druhá až po uplynutí čtvrtletí, pakliže by se do té doby příjem žadatelky nezlepšil.

Domovské

Přijata do obce Marie Koubová z obce Nosetína. Procházka Juraj přijat do Bratislavi.

Lampa – osvětlování

Lampa na svícení petrolejovým plynem, jakými se nyní zde v obchodech a hostincích po většině svítí, která byla před časem zakoupena na osvětlování náměstí, ale která se na svícení venku nehodila, přenechána Josefu Kramperovi za 150 Kč. Rovněž i sloup na lampu, stojící poblíž pomníku vojínů bude odstraněn.

Poštmistr

22. prosince po přeložení ku Praze odstěhoval se dosavadní poštmistr Benjamin Šporke. Spolkového života zdejšího nesúčastňoval. Úřad veden zatímně úřednicí M. Krajícovou, původem ze Srlína u Milévska.

Divadlo

Čtenářsko-ochotnický spolek „Fikar“ sehrál 26. září divadelní hru: Není zajíček jako zajíček od K. Nováka s výnosem 610,50 Kč a dne 26. prosince od L. Stroupežnického: Naši furianti, s výnosem (hrubým ovšem a bez hudby za 180 Kč) 1095 Kč.

Inventář školní

Školní inventář oceněn koncem roku následovně: školní budova 70000 Kč, jmění účelové 9524,45 Kč, fond Hůrkův pro chudou školní mládež 1435,10 Kč, fond Jana a Petronily Rubešových pro chudou školní mládež 5813,35 Kč, zařízení učeben 5367 Kč, kabinetu 7501,85, knihovna učitelská 2104,70, žákovská 2877,65, školní kuchyně 450,40, ruční práce 788 (žákyň) 67,20 (žáků), pomůcky pro školní zahradu 109 Kč, tedy celkem 106.038,70 Kč.

Poradna

Činnost poradny při spolku Ochrany matek za I. pololetí r. 1937 byla tato: otevřena 5x od 13-15h ve čtvrtek odpoledne; navštívilo poradnu 15 matek s dětmi, z nich 14 manželských a 1 nemanželské. Průměrná návštěva 6 dětí. Z dětí byli tři kojenci, 4 přikrmované. Zdravotní stav u 3 byl velmi dobrý, u 12 dobrý; vrozená slabost u 4, zažívací poruchy u 2, choroby cest dýchacích 2 a křivice u třech dětí.

Prodej a koupě

V letošním roce prodal po rozdělení na čp. 10. a 84. domek čp. 84. Josef Jindrák, domkář a zedník v Nadějkově čp. 88 a sice ½ (čp. 10.) Janu a Anně Farovým za 13300 Kč a ½ (čp. 84.) s pozemky ve výměře as 3 měr Jaroslavu Mendlovi za 20700 Kč. Domek ten, který původně ze starého ovčína postavil jeho otec, Josef Jindrák, byl pro zadluženost sestřinu dražebně prodán.

Počasí a úroda

V lednu v prvé polovině takřka beze sněhu, teprve v druhé napadl sníh, bylo větrno a vydatně mrzlo. Podle počasí lednového, dalo by se souditi, že i předpověď podle povětrnosti dnů od štědrého večera do Tří králů odpovídaly by přibližně počasí v roce. V únoru bylo po většině mírno; občas padal sníh, který však v zápětí rozmrzal a tak bylo stále dostatek vody. Celý duben bylo studeno a deštivo. Od 1. května pěkně. 13. června se počasí pozměnilo a po 4 dny vytrvale pršelo, pak opět teplo a sucho. Od 10. července do 14. července zase pršelo. Po té se počasí zlepšovalo a mohlo býti počato se žněmi. Obilí, které nebylo sice příliš husté, bylo klasnatější a dost sypalo, takže sklizeň byla uspokojivá. V prvé polovině srpna bylo pěkné teplé počasí, které se v druhé polovině ochladilo a bylo pošmourné. Z polí se sklízelo velmi dobře a také otavy se dobře sklidily až na ty pozdnější, kdy opět pršelo. Také hojně brambor se urodilo a byl 1q za 10 Kč. Dne 11. listopadu napadl první sníh a ochladilo se. Celkově byl rok suší a teplý a takové počasí našemu kraji i přírodě nejlépe svědčí.


rok 1938 >>>
<<< rok 1936
<<< zpět na Kroniky a matriky