Pamětní kniha obce Nadějkova: rok 1934

Přepis obecní kroniky, uložené ve státním oblastním archivu v Třeboni, str. 127 – 157.
Odkaz na naskenovanou kroniku

1934

Obchod

1. lednem otevřen opět nově obchod v domě čp. 86 Josefem Votrubou z Hodkova.

Výbuch v dolech

3. ledna udál se v Oseku u Duchcova na jámě Nelson III veliký výbuch plynů a uhelného prachu, při kterémžto neštěstí zahynulo 140 dělníků.

Divadlo, zubní technik

4. února sehráno poprvé spolkem „Sokol“ loutkové divadlo „Honza doktorem“ a sice na vlastním jevišti a vlastními loutkami, které spolku daroval člen Karel Freiberger, zubní technik, jenž zde od poloviny loňského roku provozuje praxi, ovšem bez koncese, neboť tato mu nebyla ještě udělena. za obyčejnou plombu čítá 15 – 20 Kč.

Měna čsl.

15. února byla provedena zákonná úprava snížení obsahu zlata v naší Kč, která odloučivše se od zlatého dolaru a libry anglické v r. 1929 měla stanovený obsah zlata 44,58 mgr. Ode dneška bude míti hodnotu nižší o jednu šestinu. Dále provedena ještě jiná měnová opatření a sice, že krytí vydaných bankovek u Národní banky zlatem, bude sníženo z dosavadních 30-36% na 25%.
Podle úmyslu vlády mají býti tato měnová opatření částečně prostředkem ku zdolání krise, ježto prý bude umožněna soutěž našich, hlavně průmyslových výrobků v cizině a tím nastati má zaměstnanost průmyslu, který je ve stagnaci. Dle mínění lidu není k očekávání velký ani malý prospěch hospodářský tímto devalvačním opatřením – neboť cizina, ohražovala-li se posud ochrannými cly proti dovozu, učiní tak tím spíše nyní v zájmu ochrany vlastního průmyslu, takže snížení hodnoty naší koruny v zahraničí bude míti spíše za následek, že vše dovážené stoupne a vývoz bude v těchže místech jako dříve. Nepoškodili-li jsme odklonem od Rašínovy deflační politiky svoje národohospodářství, tedy jsme dle dnešní situace ku jeho povznesení devalvací měny valně nepřispěli. Na vitřní poměry cenové, jakož i na vklady dle výslovného prohlášení ministerského předsedy, Jana Malypetra, nemá míti toto opatření žádného vlivu. Nesouhlas s opatřením vlády projevili národně-demokratičtí její členové a proto odstoupili. Současně odstoupil i guvernér Národní banky čsl., Dr. Vilém Pospíšil, který trval na stanovisku národohospodářské politiky Rašínovy a vedl jí v duchu Rašínova finančního plánu.

Noviny nesmí se svobodně rozepisovati o měnových opatřeních a když, tedy jedině v mezích vládní politiky. I jinak je omezeno právo svobodného projevu názorů, ale komunismus se nechává při plném životě.

Nepokoje v Rakousku

Současnou dobou jsou v Rakousku vážné nepokoje. Členové sociální demokracie postavili se v plné výzbroji na odpor vládě kancléře Dolfuse proti programu stavovského státu. Povstání, které si vyžádalo hojně lidských životů, vláda potlačila, ale klid dosud není.

Denní události plně zaměstnávají mysli lidí a nevzbuzují žádných světlých představ ani nadějí do blízké budoucnosti! Žijeme v době, plné politických i hospodářských nejistot a nevíme co zítřek za novou starost a svízel nám přinese.

Belgie: Smrt Alberta I.

10. února pádem ze skály zabil se belgický král Albert I., hrdinný bojovník ve světové válce, stav se obětí horolezeckého sportu.

Sněhy

21. února napadlo přes noc velké množství sněhu na ¼ m zvýší, nepočítaje závěje, které jsou mnohem vyšší. Dle zpráv radia, byl v Praze množstvím napadlého sněhu rušen provoz pouliční a ze Spojených států severoamerických hlášeno, že prý tam napadlo sněhu až na 3 m zvýší a jeho odstraňováním je zaměstnáno na 25 tisíc lidí. Zdálo se, že už bude jaro a zatím nové zima.

Sčítání

Podle sčítání lidu z roku 1930 jest v Československé republice 14 479 505 (13 373 463) obyvatel, z čehož připadá na Čechy 7 014 559 (6 576 853), Moravu a Slezsko 3 501 688 (3 242 881), na Slovensko 3 254 129 (2 955 998) a na Podkarpatskou Rus 709 129 (597 731). V závorce vyznačen počet v r. 1921. Podle národnosti bylo v celé republice: československé 9 688 943 (8 764 213), německé 3 231 718 (3 113 624), maďarské 692 121 (744 621), ruské a rusínské 594 043 (461 449). židovské 186 474 (180 504), polské 81 741 (75 987) a jiné 49 465 (23 065).

Úroků dělení

11. března usneseno obecním zastupitelstvem poděliti z úroků fondu Duškova 23 osoby po 60 Kč, 22 osoby po 25 Kč a 2 osoby po 15 Kč.

Domovské

Přijata do obce Božena Machutová, rodem Švábová z Kaliště. – Do Brna přijati: Vilém Hlaváč s rodinou, do Hvozdě, okres Hořovice František Šitner s rodinou, do Lhoty Stoklasné, okres Tábor Kateřina Maroušková, do Prahy Ing. Josef Koptiš.

Dary

Obec věnovala na výstavu v Sedlčanech 50 Kč.

Divadlo

2. dubna sehrána spolkem „Fikar“ divadelní hra Bohumila Boušky „Hřích starého lakomce“. Hrubý příjem činil Kč 416,80.

Přednáška

8. dubna o druhé schůzi „katolických žen a dívek“, která se konala v hostinci „U Jandů“, byla na pořadu též přednáška faráře Bohuslava Veselého na thema Anežka Přemyslovna.

Kampelička

konala téhož dne řádnou valnou hromadu s obvyklým pořadem a jednáno též o změně stanov. Do představenstva byl zvolen jako náměstek starosty za odstupujícího Františka Stejskala, rolníka v Hronově Vesci, Vladimír Vomáčka, mlynář na „Kotaškově“. V roce 1933 mělo 556 vkladatelů uloženo u Kampeličky 1 597 876,30 Kč a 148 členů dluhovalo spolku 920 688,80 Kč. Vklady jeví od roku 1931, kdy dosáhly 1 658 970,50 Kč stálý pokles, zápůjčky však stoupají.

Odvody

branců ze zdejší obce konány 14. dubna. Branci jdou obvykle s hudbou, buď jednanou kapelou neb tahací harmonikou, ráno do Sedlce, kde v sále „Na Knížecí“ předstupují před odvodní komisi, odloživše v místnosti přilehlé šat i oděv ponechávajíce na sobě jen košili a tuto odkládají po vstupu na míru za plentou těsně před komisí. Odvedení složí po skončení odvodu téhož dne slib věrnosti republice. Pak zase za zvuků hudby a za zpěvu, s pestrými kyticemi ve klopách kabátů a za klobouky odvedení i neodvedení navrací se zpět k domovu. Po několik let již mají hoši pravidlem při návratu zastaviti se u pomníku padlých vojínů, kde pokládají kytici. Po dvakráte držel k nim proslov člen obecního zastupitelstva, Václav Janda, hostinský. Po proslovu zahrány hymny. V hostinci jmenovaného mívají branci „věneček“ tj. taneční zábavu. Na hudbu se „skládají“. Zaplatí totiž každý určitou částku na úhradu výdajů za hudbu.

Péra a písmo

Počínají se vyskytovati v prodeji i v užívání nová péra skleněná. Doposud se užívají péra ocelová ale jest možné, že užívání pér skleněných bude zavedeno i do škol, neboť vydány nové předpisy pro písmo a podle nich budou písmena zjednodušena a bez stínů oproti dosavadním stínovaným. S péry skleněnými lze psáti jen beze stínů. Jedno takové péro s násadkou stojí 1 Kč, ocelová jsou po 10 – 20 hal a násadka 20 – 40 haléřů.

Řezník

1. dubna počal provozovati živnost v hostinci Františka Pánky, na místě Antonína Tlouště, který se odstěhoval do Chýšek, nový řezník Jan Janoušek. Je to syn Josefa Janouška, řezníka, žijícího ve Starcově Lhotě.

Pekař

28. dubna v domku čp. 57 počal prodávati pečivo a zavedl si krupařství Jaroslav Prošek, syn hokyně Anny. Je zde třetím usedlým pekařem. Pečivo odebírá od pekaře Jelena z Jistebnice a prodává stejně jako ostatní 2 kg chléb za 3,50 Kč a 5 housek za 1 Kč.

Krupobití

27. dubna v pozdních odpoledních hodinách s doprovodem bouřky padaly kroupy velikosti lískových ořechů a zůstaly na mnohých místech ležeti do poledne druhého dne. Škoda byla znáti jen na zelenině. Říkává se, kudy jdou kroupy prvně na jaře, tam že chodí i v létě. Předpovědi povětrnostních stanic nasvědčují, že by se tato „pranostika“ mohla splnit.

Povětrnost

Jinak jest počasí velmi pěkné a psaly noviny, že tak pěkně v dubnu nebylo již sto let. Jarní práce v poli snadno se odbývají,když takové počasí lidem slouží. Na 1. května i choulostiví lidé se počali koupat v rybníce, ba i v potocích voda byla dobře prohřátá a děti toho také náležitě využívaly. I příroda si pospíšila s květy, kaštany a šeřík jindy kvetou koncem května a letos jsou již v plném květu.

Požár v okolí

4. května před 12 h polední došla na poštovní úřad telefonická žádost o vyslání hasičského sboru k požáru v Chýškách. Toho dne bylo větrno a a tak požár ve chvíli zachvátil několik budov najednou. Zdejší sbor se ihned vypravil a také obvodní lékař Dr. Václav Chyba svým autem. Kolem ½ 1 h přejeli tudy hasiči jistebničtí se stříkačkou na nákladním autě naloženou a o 1 h přejela náměstím ještě táborská motorová stříkačka. Během požáru dostavilo se na místo 21 stříkaček a členové 24 hasičských sborů. Hasiči nadějkovští hasili školní budovu měšťanky. Požáru padlo za oběť šest stavení a 1 kůlna. Bylo 18 případů poranění, z nichž dva těžší. Škoda, částečně krytá pojištěním, činila dle časopisu „Český jih“ 272 000 Kč.

Dražba čp. 13

15. května konala se dražba bývalé pazderny (poslední vlastníci Veřtat, Zelenka, Pejša) čp. 13 se zahradou a poli. Ježto bylo dosti koupěchtivých, vydražena nemovitost na dnešní poměry značně vysoko. Zahrada i pole rozparcelovány realitní kanceláří a koupili zahradu 2 míry Jan Herma, kovář za 9400 Kč, Karel Šitner 1 míru za 4700 Kč, Václav Kadoch ½ míry za 2350 Kč, Josef Mendl ½ míry za 2350 Kč. Na 1 míru zahrady připadá ještě 50 Kč ročně jako výměnek Kláry Zelenkové. Pole koupili: na „Homolích“ 2 ¾ míry Josef Říha, domkář za 6400 Kč, na „Skalnicích“ František Mašek 1 ½ míry za 3000 Kč, František Šváb, domkář 1 míru louky za 4700 Kč, zbytek, t. j. stavení vesměs dřevěné a pod došky se stavební parcelou a zahradou ve výměře 1 ½ míry za 8000 Kč, dále pole v Maršovech 3 ½ míry za 8000 Kč a na Skalnicích 4 míry za 6500 Kč koupil František Sazima, zemědělec. Na pole připadá výměnek 50 kg obilí z míry. Celkem se vydražilo na 73 000 Kč. Cena pro kupující rozumí se mimo poplatků vyměřovacích, převodních i dražebních, které nesou tito ze svého. Na zbytek pak připadá ještě mimo to jiný naturální výměnek a byt pro výměnkářku. Ku dražbě došlo následkem déle trvajícího sporu mezi sousedy Bohumilem Pejšou z čp. 13 a Marií Mendlovou domkářkou čp. 11 (spíše její manželem Josefem Mendlem) pro služebnost vrat čp. 11 a pak i pro jiné neshody, které mezi sebou tito sousedé měli.

Úkaz doby: kupuje a podniká se na dluh, třebaže není výdělků, třebaže ceny hospodářských výrobků jsou nízké a majitelé usedlostí na bídu doby naříkají a lidé i méně zadlužení nepostačují dostávati svým splátkovým a úrokovým povinnostem. – Kdyby dnes ta tolik naříkaná zadluženost venkova byla někým odstraněna, bude tu zítra zas a možná ještě ve větší míře, neboť lidé lehkovážně si k dluhům pomáhají s myšlénkou, že nemají-li majetku,k němu si dluhem pomohou a mají-li, tedy že jej dluhem rozmnoží – aniž by vážně přemýšleli, jakým způsobem se toho dluhu budou zbavovati a budou-li sto zastati ony povinnosti, které s ním na sebe vzali. Připojuji tuto charakteristiku doby k výše uvedené parcelaci, při které se dosáhlo tak vysokých cen od kupujících, z nichž někteří kupují na dluh! Přeměřená cena, odpovídající dnešním poměrům, činila by 1500 Kč za 1 míru (19,18 arů).

Knihovna

23. května konána schůze knihovní rady, kde podána zpráva knihovníkova za půjčovací období 1/11 33 – 1/5 1934. 29 čtenářů vypůjčilo si při 201 návštěvě knihovny 465 knih. Nejvíce čteno dílo Rudolfa Medka ze života ruských legií. Na příspěvcích vybráno 44,60 Kč. Dotace obecní na r. 1933 činila 150 Kč. Usneseno pojistiti knihovnu proti požáru na 15 000 Kč, pojistné bude činiti 25,50 Kč a bude uhraženo z prostředků knihovny. Dle seznamu čítá knihovna 552 knih.

Volby presidenta

24. května v dopoledních hodinách konala se na hradě pražském volba presidenta republiky a zvolen opět většinou hlasů T. G. Masaryk. Ze 420 odevzdaných hlasů bylo 50 lístků prázdných a asi na 75 napsán komunistický kandidát.

Účty obecní

Obecní zastupitelstvo schválilo obecní účty za r. 1933. Vykazují Příjem Kč……….Vydání Kč…… (vynecháno místo pro doplnění)
Účty osad:
Nadějkova: Příjem Kč 1360,20, Vydání Kč 1714,35
Kaliště: Příjem Kč 62,-, Vydání Kč 96,20
Hubova: Příjem Kč 59,- Vydání Kč 112,75

Býci plemenní

Obnoveny smlouvy s chovateli plemenných býků na další rok za roční příplatek obce 800 Kč. Mimo to náleží chovatelům poplatek za připuštění z 1 kusu Kč 16,-.

Cesty správa

Na správu cesty v Hubově usneseno dáti z obecních prostředků 1000 Kč, na cestu nadějkovskými drahy Kč 300,-.

Domovské

Do Liberce přijat František Jelínek, zbrojíř, s dítkami Josefem a Evou.

Přiškolení

Usneseno přistoupiti ku přiškolení obce zdejší do jistebnické lidové školy hospodářské (12./7.)

S.S.S.R.

9. června uznalo Československo a Rumunsko Sovětské Rusko de jour. Třetí člen „Malé Dohody“, Jugoslavie sověty neuznala.

Výstava

29. června až 8. července výstava hospodářská spojená s výstavou školskou byla pořádána v Sedlčanech s dobrým i finančním úspěchem.

Oslavy Chocholouškovy

4., 5. a 6. července.
Na popud pražského spolku rodáků sedleckých spořádány oslavy ku uctění památky 70.tého výročí úmrtí Prokopa Chocholouška ve dnech 4., 5. a 6. července a sice prvé dva dny v Sedlci a třetí v Nadějkově. Pořad oslav stanoven v několika přípravných schůzí komitétu, který se za tím účelem utvořil ve schůzi obecního zastupitelstva s přizvanými zástupci spolků a organisací dne 16. února t. r. Za členy komitétu zvoleni MUDr. Václav Chyba, předseda, Čeněk Bohuslávek, místopředseda, Karel Jindrák, jednatel, Jan Fr. Dvořák, režisér a Václav Souček, pokladník, mimo výboru bylo ještě 11 členů: Bohuslav Veselý, farář, Jaroslav Veselý, nadlesní, Josef Kaprál, pekař, Václav Janda, hostinský, Josef Buzek, rolník, Jan Herma, kovář, František Fara, listonoš, Josef Reichl, rolník, Karel Freiberger, zubní technik, Antonín Souček, obchodník.
Ve druhé schůzi dne 26. březnau které dostavila se deputace komitétu sedleckého se starostou města, Stanislavem Plonerem v čele, bylo jednáno o pořadu slavnosti a stanoveno, aby místní program byl do Sedlce zaslán během května, načež sedlečtí s pražskými dají vytisknouti společné plakáty. V dalších schůzí projednány podrobnosti pořadu v Nadějkově, který stanoven takto: 5. července oslaviti jako obvykle památku Mistra Jana Husa a zároveň proslovem o Chocholouškovi zahájiti pietní oslavy; 6. července uspořádati průvod na hřbitov, tam proslov, zpěv, recitace a pak zpět na náměstí, kde by měl slavnostní řeč pozvaný neb pražským komitétem delegovaný řečník. Odpoledne divadlo v přírodě.po ustanovení programu zahájena propagace oslav v krajinském tisku, jakým jest „Český jih“, „Tábor“, „Milevský kraj“, „Týdenník Českomoravské vysočiny“, „Trocnov“. „Sokolský věstník“ orgán ústředí Československé obce sokolské v Praze, kam zaslán též propagační článek, týž jako do „Trocnova“, věstníku župy Jana Žižky z Trocnova, uveřejnil místo něj noticku velmi strohou, která svým kritickým obsahem sloužila pramálo k propagaci slavnosti. „Český jih“ vyšel s nevšední ochotou vstříc oslavám a hojně článků uveřejnil, dokonce vydal slavnostní číslo, které pak v 50 výtiscích o slavnosti rozprodáno po 1 Kč. Jako novinový zpravodaj o postupu příprav osvědčil se MUDr. Jan Blabol. – O protektorát slavnosti požádán primátor hlavního města Prahy JUDr. Karel Baxa, rodák sedlčanský, s chotí, jihoslovankou. Předsedou slavnostních komitétů ustanoven v Praze Kamil Harmach.

Tak v ruchu a šumu příprav přiblížil se 4. červenec, kdy došlo obecnímu úřadu následující oznámení:

V Praze, dne 3. července 1934

Vážený pane starosto!

Jako rodák kraje sedlčanského a primátor hlav. města Prahy pokládám za svoji povinnost úřední i národní, abych účastnil se pietních oslav na poctu našeho prvního romanopisce Prokopa Chocholouška a sice především zúčastním se slavnosti v Sedlci dne 5. července t. r.
Poněvadž nemohu opomenouti, abych nevzdal poctu jeho pozůstatkům na hřbitově ve Vaší obci, s druhé strany však vzhledem k povinnostem mého úřadu primátorského vůči hostům III. dělnické Olympiády jest moje osobní účast v Praze v pátek dne 6. července t. r. nezbytnou, dovolím si zajeti do Vaší obce již ve čtvrtek dne 5. července t. r. mezi 3. a 4. hod. odpolední, kdy dovolím si Vás navštíviti a pak na rov Chocholouškův položím jménem hlav. města Prahy vavřínový věnec.
Prosím o laskavé Vaše vhodné opatření, abych mohl tuto poctu památce Chocholouškově prokázati.
S výrazem plné úcty

Dr. Baxa v. r.

primátor hlav. města Prahy

Vážený pán
pan starosta v Nadějkově
u Sedlce na dráze

Z té příčiny na rychlo k uvítání p. primátora pozváni členové obecního zastupitelstva, spolky a korporace, ozdobeny domy chvojí,prapory a praporky v národních a státních barvách a ověnčena pamětní deska Chocholouškova. Dne 5. července přesně o 3. hod přijelo auto s panem primátorem a týž s chotí Amelií uvítán starostou obce a předsedou komitétu před farní budovou. Po chvíli přijelo ještě jedno auto s náměstkem primátora Drem. Štůlou s chotí a jinými hostmi. Po zápisu do pamětní Chocholouškovy knihy, vyložené v úmrtní místnosti jeho ve farní budově, odebrali se hosté v početném průvodu spolků a místního občanstva na hřbitov k pomníku Chocholouškovu.
Tam po předchozím vzpomínkovém proslovu pana primátora položen jménem hlavního města Prahy vavřínový věnec se stuhami v národních barvách s nápisem: Hlavní město Praha – 6. července 1934 – a znakem. Pěvecký sbor „Sokola“ zdejšího za vedení Antonína Chyby, řídícího učitele ve výslužbě z Prčic, otce Dra Václava Chyby, zapěl „Kdo za pravdu hoří“ a „Věno“ od Bedřicha Smetany. Předseda komitétu poděkoval za věnování věnce a pak průvod navrátil se na náměstí. Primátor než odejel, po oficiálním rozloučení, navštívil ještě svého známého ze studijních let MUDra Jana Blabola a srdečně s ním porozprávěl. Rozprávku ukončili vzájemným se políbením.
Večer uspořádán průvod ku hranici na Homole, kde měl pěkný proslov o Husovi učitel Jan Karpíšek. Tam zapěl sbor „Sokola“ též píseň „Kdo za pravdu hoří“ a po návratu k „lípě Svobody“¨promluvil o Chocholouškovi kronikář. Proslov uveřejněn v „Českém jihu“.

Dne 6. července ráno o 6 h zahrála hudba Františka Horych „budíček“. O něco později třemi slavnostními branami počali pozvolna přicházeti ojedinělí hosté, jimž prodávány studenty a studentkami kovové odznaky s pomníkem, letopočtem 1864 – 1934 a nápisem: „K památce Prokopa Chocholouška – Nadějkov“. Odznaky prodávány po 1 Kč.
Náměstí se pozvolna plnilo a do 9 h oživeno bylo již utěšeným počtem hostí v šatech občanských i hasičských stejnokrojích. Také několik čamar hostí „Sokolů“ zpestřilo zástup, řadící se před farní budovou. Průvod obešel náměstí a rozestoupil se pak kolem tribuny pod pamětní deskou Chocholouškovou. Z ní uvítal hosty starosta Václav Souček a přečteny došlé pozdravné telegramy.
Za doprovodu hudby uspořádán průvod na hřbitov. V předpokladu, že návalem by se poškodily hroby, odbočili hasiči a s nimi ostatní, kromě vpředu jdoucích dětí, zástupců spolků a korporací, cestou vzhůru za hřbitovní zeď. U pomníku nejprve zapěl sbor „Sokola“: „Kdo za pravdu“ a pak poutavě se ujal slova Kamil Harmach. V povídkovém rozhovoru vylíčil sběh událostí před sedmdesáte léty na faře nadějkovské v době před a při úmrtí Chocholouška. Po skončení jménem rodáckých a krajanských spolků, jakož i jménem sdružení pracovníků Národního výboru čsl. v Praze a za komitét oslav položil řečník vavřínový věnec k pomníku se stuhami ve státních barvách a nápisem „Spolek sedleckých rodáků a slavnostní výbor ku uctění památky národního buditele Prokopa Chocholouška“. Po něm promluvil MUC Veselý a jménem jihočeských akademiků i spolku „Štítný“ taktéž položil menší vavřínový věnec s trikolorou.

Po té delším proslovem k dětem naznačil místopředseda komitétu, řídící učitel Čeněk Bohuslávek, jak nutná je soudržnost v národě a jak škodlivé jeho drobení, jak nutno žít jednotlivě i v celku aby lidstvo spělo k výšinám svého pokroku. Závěrem přednesla Věra Márová, žákyně II. třídy zdejší obecné školy oslavnou báseň od V. Kuttana: „Chocholouškovi!“
Pražští hosté přednesem básně byli velmi spokojeni a předřečník Kamil Harmach, nadšen, žákyni políbil. – Ze hřbitova odebral se opět průvod k faře a tu z tribuny přednesl slavnostní řeč senátor syndik Jiří Pichl. Nastínil obraz doby v níž Chocholoušek žil a tvořil, přirovnal dobu dnešní svými těžkostmi k době tehdejší, vyzdvihl význam a práci Chocholouškovu a poukázal na mravní nedostatky přítomnosti oproti minulosti. Zvláště vytkl: „Schází nám nadšení, důvěra a láska! Bez nich jsou všechny boje předem prohrané! Chceme-li vítězit v životních bojích, musíme ty ztracené ctnosti najít, obnovit sami v sobě a pevně se jich držet, abychom neztratili, co těžko jsme dobyli!–“
Po slavnostní řeči pěkně koncertovala 15 členná kapela za vedení Antonína Chyby u „Lípy svobody“ a lidé, ač čas již značně pokročil přes poledne, nemohli se ani rozejít, jak cele byly hudbou upoutáni. – Mezi dobou, než započalo divadlo v přírodě, T. V. Hubenýho „Lešetínský kovář“, měli hosté možnost laskavostí majitele prohlédnout si zámecký park a zámek, jakož i úmrtní místnost Chocholouškovu, kde každý mohl se zapsati do vyložené pamětní knihy Chocholouškovy.

Pamětní kniha

Tato pamětní kniha založena o jubilejní slavnosti v roce 1914. – Kdo z hostí přál si fotografie pomníku a Nadějkova, byl členy komitétu ochotně obsloužen. – Z celého průběhu slavnosti i divadla, sehraného na zahradě hostince V. Jandy ve vlastních dekoracích pořízených Bohumilem Maškem, stavitelským asistentem bez zaměstnání, Janem Fr. Dvořákem, četnickým strážmistrem ve výslužbě a Karlem Freibergerem, zubním technikem, bylo patrno, že návštěvníci jsou plně spokojeni a odcházejí s dobrými dojmy na Chocholouškovu pietní oslavu v Nadějkově.

Slavnosti súčastnili se dle podpisů v pamětní knize Ch.: spisovatelka Hoftová za Zemědělskou radu, František Soukup za Národní jednotu pošumavskou, Strnad za Rodáky Mladovožické, Dr. K. Pauli za Čsl. jihoslovanskou ligu, Josef Popelka za městskou radu jistebnickou (starosta), Dr. Zenkl a Menšík za klub rodáků města Jistebnice, za tamní školu ředitel Šitta, za tamnější „Sokol“ J.Maděra, za komitét oslav za svaz jihočeských rodáckých spolků a za sdružení pracovníků Národního výboru čsl. v Praze vrchní rada kamil Harmach, za město Sedlec starosta Josef Ploner, za spolek rodáků sedleckých Antonín Šašek, za akademický spolek „Štítný“ a jihočeskou župu studentskou MUC Veselý a MUC Sovina, za říšskou jednotu republikánského dorostu spisovatel Šimek-Doubravský, za obec Chýšky Stanislav Horný starosta, za Milévsko František Horný, ředitel spořitelny, za ochotnický spolek v Táboře J. Podzimek, za Šmahův divadelní okrsek Ústřední matice divadelního ochotnictva československého v Táboře Otto Findejs, předseda. Slavnosti se súčastnil také vrchní ministerský rada JUDr. Antonín Dvořák, rodák ze mlýna Micáskova, Jiřina Mitrovická, spisovatelka, M. Linhová, akademická malířka a profesor Vokálek, akademický malíř, kromě mnoha jiných hostí. Také hasičstvo súčastnilo se v utěšeném počtu ze širokého okolí nadějkovského.
Po stránce finanční byla rovněž slavnost uspokojivá. Za odznaky vybralo se 906 Kč 90 haléřů, o divadle, kde dobře posloužily nově pořízené ochotnické skládací židle v počtu 51 kus, vybralo se 1116 Kč 60 haléřů. Ceny míst byly stanoveny na 5,-, 4,- a k stání 3,- Kč. Proti příjmu bylo však také značné vydání. Největší položku zaujala hudba. Již v přípravných schůzích komitétu zabralo vyjednávání o cenu hudby podstatně času. Z počátku byl podán kapelníkem Františkem Sazimou nepřijatelný požadavek 1600 Kč, pak jeho nástupcem Františkem Horychem požadavek 900 Kč za den a noc, t. j. že po divadle byla by též taneční zábava, od které sliboval jmenovaný hlavní výnos slavnosti. Ani tento požadavek nebyl přijatelný a proto nabídnuto jako postačitelná odměna za hudební výkony přes den 500 Kč bez spoléhání na večerní zábavu, která nebyla do program pojata. Kapelník odkázán na hostinského, aneb aby si hudebníci sami taneční zábavu uspořádali a co strží, aby si ponechali. Vyškrtnutí taneční zábavy z pořadu bylo velmi prozíravé, neboť byla nepatrná účast a bylo by se na ni mnoho doplácelo, nehledě k nemístnosti o pietní oslavě. Další výdajová položka bylo zakoupení 1000 odznaků za 480 Kč od firmy Frant. Stehlík, kovorytectví Praha. Zbylo ještě asi 170 kusů. Za stavění a dekoraci tří jednoduchých slavobrán vyplaceno tesařům (Ladislavu Fořtovi a Janu Duchoňovi) 95 Kč, za věnce na hrob Fikarův a k pomníku padlým vojínům vyplaceno zahradníku Aloisu Koptišovi 130 Kč s postavením stromkového zátiší kolem Chocholouškova pomníku mezi vysokými stromy na hřbitově. Za plakáty z Prahy dáno 45 Kč, za divadelní obleky 120 Kč, za svačiny při malbě dekorací a hercům v divadle zaplaceno 135 Kč a jiné drobnější výdaje. Herci a malíři dekorací na návrh předsedův obdrželi čtvrtně piva (25 l) za 55 Kč. Ostatní členové komitétu konali své funkce bez odměn. Nejvíce a všestranně se obětoval předseda. Čistý výnos slavnosti usneseno uložiti ku případné opravě pomníku, ačkoliv, po zaplacení poplatku autorskému sdružení z hudby, scvrkl se výnos na necelých 50 Kč. Obec před slavností dala kolem kříže na náměstí upevniti starou mříž a dala ji nově natříti.

Tak jako Chocholouškova oslava u nás, konají se národní oslavy a „dny brannosti“ v hojné míře letos po celé republice. Jejich ideou má být prohloubení a posílení národního uvědomění a smyslu pro obranné vojenství.

Německo – popravy

V sousední říši, ve hnutí národně socialistickém, v „úderných“ oddílech odhalila vláda (Hitler, Göring, Göbels) jakési spiknutí proti sobě a krvavě je potlačila. Předáci pozajímáni takřka přes noc a bez vyšetřování postříleni. Podle vydaných úředních zpráv německé vlády, bylo popraveno 77 osob. Neúřední zprávy povídají o počtu mnohem větším. Světový tisk ostře odsoudil postup v jednání německé vlády a tato zase na ospravedlnění uvádí, že provedenými opatřeními učinila prý jen přítrž občanské revoluci.

Pohřebné

12. července usneslo se obecní zastupitelstvo vyplatiti z fondu Josefa Duška (z úroků) částku 100 Kč jako příspěvek na pohřební výlohy za Jana Hůzla, kočího ze zdejšího velkostatku.

Fond hasičský

Dále usneseno založiti hasičský fond, z jehož výnosu daly by se v budoucnu uhraditi náhrady za požární přípřeže hasičskému sboru. Fond má býti založen počátečním vkladem 200 Kč, který se zařadí do rozpočtu.

Pistol

Pro potřebu obce a větší bezpečnost obecního strážníka i posla, usneseno zakoupiti od policejního ředitelství v Praze pistol za 55 Kč. (Usneseno 26. září)

Obilní monopol

13. července vešel v zákonnou platnost obilní monopol. Právo koupě a dalšího prodeje obilí všeho druhu přináleží od nynějška jen státem uznané akciové obilní společnosti, která bude stanoviti ceny obilí a prostřednictvím komisionářů je bude vykupovati od zemědělců. Účelem obilního monopolu má býti upevnění cen obilí, které jsou velmi nízké a často kolísají. Zákon má platnost do 30. června 1937. Případný schodek hospodaření společnosti uhradí stát až do částky 60 milionů Kč.

Rakousko: Smrt kancléře

25. července jak se dovídáme z novin, přepaden a obsazen rakouskými teroristy (národními sociály) kancléřský palác ve Vídni a kancléř Dr. Dolfus zastřelen. Nedopřáno mu ani lékařského ošetření dvou smrtelných ran, jimiž ze zadu byl zasažen. Dr. Dolfus zasloužil se o utvoření spolkového státu rakouského a byl potlačitelem únorových bouří v Rakousku.

Německo

2. srpna zemřel v Neudecku v německu říšský president a bývalý náčelník generálního štábu německého za světové války, maršál Hindenburg. Úřad presidentův přešel nově vydaným zákonem na kancléře Adolfa Hitlera a ten stal se tak nejvyšší hlavou státu.

Návštěva

29. srpna navštívil Nadějkov Rudolf Kepl, syn zemřelého Josefa Kepla, bývalého lesníka zdejšího velkostatku a zakladatele Kampeličky. Jmenovaný žije nyní v Ženevě a odevzdal kronikáři svoji adresu (Rodolphe Kepl, 18 Avenue Wendt, Genéve) se žádostí, aby v případě veřejných podniků v obci, byla mu podána zpráva. Byl činným v politickém boji za národní samostatnost. (T. G. Masaryk, Světová revoluce, str. 56 – pozn. ve skutečnosti je zmínka o Keplovi na str. 54)

Divadlo

28. září sehrána „Ctěnářsko-ochotnickým spolkem Fikar“ divadelní hra Karly Lužanské Děvče z tunelu. Příjem činil 574,60 Kč, vydání 320,50 Kč. Zbytek věnován hasičské pokladně.

Jugoslavie: Smrt krále

9. října byl v Marseillích ve Francii zákeřně zastřelen jugoslávský král Alexandr chorvátským teroristou Petrem Kelemenem, cvičeným k tomu účelu na maďarském území maďarskými instruktory.
Zpráva o smrti panovníka bratrského národa jihoslovanského, který byl našemu národu přátelsky nakloněn, došla již večer radiem. Zločinný vrah provedl svůj záměr při příjezdu královu do Marseille a současně padl mu za oběť i francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Vrah byl na místě občanstvem ubit. – Československý národ upřímně želí smrti krále-sjednotitele jihoslovanských bratří a na znamení smutku vztyčeny prapory i u nás ve škole, četnické stanici, domě Kampeličky a poštovním úřadě. Posmrtná vzpomínka věnována oběma velikým mrtvým učitelským sborem ve škole, kde v proslovu k žactvu promluvil o francouzském ministru zahraničí Louisu Barthouovi řídící učitel Čeněk Bohuslávek dne 13. října, v den jeho pohřbu a o bohatýrském králi Alexandru I. Sjednotiteli promluvila učitelka Bohumila Jindráková dne 17. říjn, den před pohřbem zvěčnělého krále v Oplenaci v Jugoslavii.

Francie: Úmrtí bývalého presidenta

15. října zemřel bývalý president Francie za světové války a přítel našeho národa, Raymond Poincaré. Měl velké pochopení pro osvobozovací snahy čsl. národa a také v prosinci 1917 podepsal dekret o ustanovení čsl. armády a pak 30. července 1918 odevzdal v Darney čsl. pluku prapor věnovaný městem Paříží.

Krádeže

9. října vloupali se zloději do krámu Baťovy prodejny v čp. 26 a odcizili zboží v ceně 3389 Kč. Po úsilovném pátrání četnictva podařilo se zatknouti několik podezřelých osob a část ukradeného zboží nalézti. V prodejně jest to již druhá krádež. Prvá byla provedena 31. ledna 1933 a odcizeno zboží za 2800 Kč.

Kronika a knihovna

23. listopadu došla z vazby od knihaře Jana Škody z Milévska pamětní kniha obecní, která až dosud byla nevázána. Polokožená vazba s doplněním knihy o sto archů papíru stála 46 Kč, které zaplaceny z nevyčerpaného daru krajana Josefa Duška na knihovnu. Současně s kronikou dány do vazby nově zakoupené knihy pro obecní knihovnu v počtu 25 svazků a sice: Henrik Sienkiewicz: Křižáci I. a II. díl, Hrubý: V soumraku lidstva I., II., III. díl, Benda: V kruhu divokých vášní, 2 sv., Chlumský: Tajemství zločinného lékaře 3 díly, (tyto poslední dvě knihy jsou ukázkou trampské četby bez nějakého výchovného cíle. Tramping je nezdravý směr ve sportovní výchově mládeže a ku mravní úhoně její) kalendář Amerikán 1931, 1932, 1933; J. Rosůlek: Černožlutý mumraj 2 díly, Krví a železem 2 díly, Čermák: Jak jsem začínal, Rošický: Rakouský orel padá; Dostojevský: Bratři Karamazovi, 3 díly; brožury: Žižka, Komenský, Havlíček, Masaryk, Jirásek, formy republiky, duch demokracie, obecní zřízení, jak hospodaří obec, pamětní kniha; dále Jan Vladyka: Láska v Batuře, A. C. Nor: Šílený hon; Popelka Bilianová: Pod selský krov, 4 díly. Cena vazby 4 – 6 Kč dle velikosti svazku.

Stromořadí

1. prosince přesazen stromek před farmí budovou před kostelní průčelí na místo dřívějšího „spolkového“ stromku.

Fond Josefa Duška

5. prosince doručen obecnímu úřadu přípis zdejší Kampeličky v tomto znění:

Váženému obecnímu zastupitelstvu v Nadějkově.
K vyskytujícím se pověstem o záměru obce zakoupiti nemovitost z fondu Josefa Duška pro chudé u zdejší Kampeličky uloženého, dovoluje si podepsaný spolek pro informaci vážených obecních činitelů zdvořile sděliti, že za účelem o přesvědčení se o trvalosti uložení tohoto fondu, byl spolkem učiněn v r. 1929 dotaz americkému krajanu Josefu Duškovi, který svým dopisem ze dne 11. září r. 1929 naň odpověděl následovně:

Spořitelní a záložní spolek v Nadějkově.
Ctění pánové!
Váš ct. dopis jsem obdržel a jsem úplně spokojen s návrhem a nabídkou Vaší, totiž 5 ½% ročně z úplné částky fondu pro chudé u Vás se nalézající. O oné 180ti denní výpovědi netřeba mluviti, neboť fond onen musí stávat pro všechny časy, by úroky mohly býti chudým každým rokem k disposici. Fond onen může báti zvýšen ale né snížen. Nemovitý majetek kupovati za peníze, které chudým patří by bylo nesprávné a tudíž jest to nemístné. Pakli zdraví dovolí, navštívím příštím rokem Čechy a hodlám být v Nadějkově trochu déle než posledně, pak si můžeme o celé záležitosti správně pohovořiti.
S pozdravem Váš Josef Dušek, v.r. Sep. 11. 1929

Vzhledem k obsahu tohoto dopisu, který jest jedině směrodatným přáním zesnulého nadátora a jímž udána míra trvanlivosti uložení neztenčeného jmění fondového, mohl spolek odhodlati se k poskytnutí i několika velkých zápůjček dlouhodobých a tyto také poskytl, takže bylo by krátkozraké domnívati se, že fondové peníze leží ladem či na snadě a že mohou být použity k jinakým účelům, než k jakým byly předurčeny jedině kompetentním tvůrcem tohoto fondu. Spolek pak, nehledě že z fondu řádně vyplácí úroky zákonem nejvýše přípustné, použil fondových peněz k dlouhodobým zápůjčkám také a hlavně členů – občanů nadějkovských, takež celé toto jmění slouží i na druhé straně obecném dobru občanstva zdejšího a nelze jej ještě nějakým třetím způsobem použíti. – Činovnické sbory Kampeličky ve své schůzi, konané 2. prosince 1934 usnesly se o tomto stavu věci obec informovati, aby v případě usnášení se obecních sborů nyní nebo kdykoliv v budoucnu o použití fondu Duškova nebo jeho části byli všichni páni obecní činitelé přesně obeznámeni s přáním nadátora, které v písemném dokladu se dochovalo – a pakliže by i přesto vyvolali usnesení, příčící se duchu fondové závěti, která jest v majetku Kampeličky, bude společenstvo naše bezpodmínečně trvati na tespektování přání Duškova a bude je také do krajnosti hájiti! Učiní tak nikoliv v zájmu svém vlatním, ale v zájmu těch členů – občanů nadějkovských, kteří svévolným usnesením obecních činitelů o jiném naložení fondem, než jaké mu bylo nadátorem předurčeno, byli by vybráním fondu neb jeho části existenčně poškozeni, ne-li úplně zničeni, neboť společenstvo bylo by pak muselo jejich úvěry k opatření peněz vypověděti.
Spoléháme se proto plně, že právě tak jako nám jest a zůstane svatým jediné přání našeho zvěčnělého krajana – mecenáše, zůstane jím i Vám, vážení členové obecního zastupitelstva nadějkovského!
Vaší veřejné práci, obětavě a nezištně konané pro přítomné i budoucí blaho obce zdejší, přejeme hojně zdaru a znamenáme se s projevem úcty.

razítko: Kampelička, spořitelní a záložní spolek v Nadějkově, zapsané společenstvo s neobmezeným ručením – podpisy: František Beneš v. r. starosta, Vladimír Vomáčka v. r. náměstek starostův. – Přípis vzat obecním zastupitelstvem na vědomí dne 16. prosince.

Manifest

8. prosince byla v „Národní Politice“ uveřejněna jména spisovatelů, kteří vydali manifest, odsuzující události v Praze, spojené s předáním insignií Karlovy univerzity od Němců – Čechům, zahrocený proti českému studentstvu. V r. 1920 byl totiž vydán t. zv. Marešův universitní zákon, dle něhož měla německá universita předati universitě české Karolinum se všemi památnostmi, které podle zlaté buly Karla IV., náležely Čechům.

Provádění zákona bylo uskutečněno teprve loni rektorem Karlovy university, profesorem Drem Karlem Dominem a to vtělením Karolina do desek zemských jako majetek české Karlovy university. Další provádění zákona a sice vydání universitních odznaků zbývalo novému rektoru prof. Dru Drachovskému a výnosem ministerstva školství bylo nařízeno německému akademickému senátu, aby odznaky vydal v pondělí dne 26. listopadu do rukou zmocněnců university. Akademický senát německé university se zdráhal nařízení vyhověti, což zavdalo podnět k manifestacím československého studentstva v Praze. Německé studentstvo uzavřelo vchod do společné budovy universitní a odepřelo vpustiti i české její představitele, Ponižující čekání profesorstva popudilo také české tu čekající studentstvo tak, že vylomením dveří vniklo do nádvoří. Tam z německého rektorátu byla na shromážděné studentstvo české lita špína a voda. Tato provokace dovršila ve studentech míru trpělivosti, ale byli včasným zákrokem z nádvoří vytlačeni. Průběh manifestací českého studentstva Prahou byl důstojný a manifestace oprávněná. Zavdala také podnět k energickému trvání na vrácení insignií a byla významnou pobídkou Němcům, aby dne 26. listopadu vydali universitní odznaky zmocněncům ministerstva školství. Ministerstvo pak ještě týž den předalo odznaky představitelům české university. – Kdo nezaujatý mohl odsuzovati manifestace studentstva českého, když manifestovalo jen pro pravdu a splnění zákona, kterému vyhověti Němci se zdráhali? A přece takoví patrioti našli se i v řadách čsl. socialistických spisovatelů a to v počtu 67, kteří provolání podepsali spolu s ústředním svazem jednot učitelských! Dobře jim odpověděl básník národa, spisovatel Rudolf Medek, když mimo jiné pravil: „…štvete-li takto československou kulturní veřejnost, rozdělujete-li dělníky duševní práce na levici a pravici, zatím co nám šlo o velkou kulturní práci pro celý národ, pak si přičtěte vinu, shledáte-li, že vás národ nepotřebuje!“ – A nepotřebuje!

Besídka

16. prosince jako obvykle před vánocemi pořádána dětská školní besídka na jevišti Čtenářsko-ochotnického spolku „Fikar“ v hostinci u „Jandů“. Příjem činil Kč 216,20, částka na besídku značná.

Rozpočet

Týž den schválilo obecní zastupitelstvo obecní rozpočet na rok 1935 se schodkem 8835 Kč, který usneseno uhraditi 62% přirážkou k dani činžovní (1457,65 Kč základ daňový) jenž vynese 903 Kč a 155% přirážkou k daním ostatním (5045,95) jež vynese 7932 Kč.

Úroků dělení

Rozděleno z úroků Fondu Josefa Duška Kč 2635,- a to 22 dílů po 80 Kč, 20 dílů po 40 Kč, 3 díly po 25 Kč, zbytek ponechán pro případnou potřebu.

Domovské

Do Prahy přijat Jan Dvořák, narozený 1868.

Hymna

21. prosince bylo tomu právě sto let, co po prvé z jeviště Stavovského divadla v Praze zazněla píseň: Kde domov můj, napsaná Josefem Kajetánem Tylem, zhudebněná Františkem Škroupem a prvně zazpívaná basistou Karlem Strakatým v divadelní hře Tylově „Fidlovačce“. Píseň přešla v krev i život českého lidu, byla mu vzpruhou v dobách radosti i žalu a byla také výrazem jeho radosti když splnila se věštba J. A. Komenského a vláda věcí národa navrátila se do rukou jeho! Stala se naší národní hymnou a její sté výročí jest celým národem nadšeně oslavováno.

Divadlo

Na počest tohoto vzácného jubilea sehrána též členy „Sokola“ a „Fikaru“ dne 28. října divadelní hra Karla Baláka: Česká legenda. Hra předvedena též školním dítkám 27. října odpoledne. Vzhledem k divadlům a zábavám v okolí byla účast malá. Přesto čistý výnos i z dětského představení, věnovaný „Sokolu“ činil 149 Kč.

Dne 26. prosince sehráno ochotníky divadlo „Císařův dvojník“ od Jiřího Vernera, velmi zdařile provedená a za největšího finančního úspěchu jaký kdy spolek dosáhl. Příjem činil Kč 1122,30 takže po odpočtu vydání zbylo 476,30 Kč. Hra byla zapůjčena v tištěném originále a teprve před nedávnem byla prvně hrána Městským divadlem na Vinohradech.

Sokol

6. prosince byl také uspořádán „Mikulášský večírek“ členy „Sokola“ v hostinci Františka Pánky s mikulášskou nadílkou. – „Sokol“, který až dosud měl spolkovou místnost u Vaclava Jandy, byl nucen přesídliti vzhledem k výtkám, činěným hostinským pro otřesy stropů přízemních místností při cvičení v sále.

Koupě a stavby

V letošním roce koupili manželé Antonín a Karla Bidlovi dům čp. 86 v Nadějkově od Benjamina Šporke, poštmistra, as za 75 000 Kč a provedli v něm různé přestavby nákladem as 20 000 Kč. V podstřeší mimo 1 místnosti zřídil ještě další tři. Dále zboural Václav Kadoch, krejčí a kostelník, velmi sešlé staré dřevěné stavení čp. 12 stávající dle vyjádření matky Kadochovy přes 200 let. Na místě postavil nový domek.

Nezaměstnanost

V roce 1934 hlásilo se ku státní stravovací akci 37 uchazečů, kteří obdrželi celkem 344 poukázky na potraviny po 10 Kč, chlebových poukázek rozdáno 173 kusy na odběr 259 ½ kg chleba. Též z této akce došlo pro 23 dítky nezaměstnaných rodičů 16 ¼ kg cukru. Je to u nás divná politika, že na místo práce dávají se lidem stravovací poukázky. Cožpak stát, země, okresy i obce nepotřebují již žádné hodnoty, vzniklé z lidské práce? Správný občan republiky místo stravovací almužny dá vždy raděj nezaměstnanému obílit stavení neb spravit plot a mají za to oba: jeden hodnotu v práci a druhý řádnou mzdu za vykonanou práci! Ale tomu dnešní reformátoři sociálního řádu nerozumějí! –

Povětrnost

V lednu byly mírné mrazy, koncem ledna vánice. V únoru sněžilo a mrzlo. V dubnu velmi pěkně a příznivo k setí. V druhé polovině května větrno a chladno následkem silného severního větru. Také vláhy se nedostávalo takže obilniny zakrněly a píce nerostla. Sucho a nedostatek vody hlášeno ze všech států, hlavně pak z Anglie a Ameriky. V rovinatých krajích úroda špatná následkem sucha. U nás bylo počasí přede žněmi i o žních ještě dosti příznivé, takže následky katastrofálního sucha zde nepocítěny. Sklizeň byla uspokojivá a obilí sice řídké, dobře sypalo. Ač jindy sklizeň počíná v polovině července a končí koncem srpna, skončila letos již v polovině srpna bez obtíží. Píce není sice mnoho, ale vlivem několika vydatných dešťů v červenci a srpnu opravily se otavy i jetele ve strništích takže někteří zdejší lidé mohli zásoby sena, otav ba i slámy odprodati. Srpen chladnější na počátku, překvapil pranými dny v druhé polovině (teploměr ukazoval 33°C) a skončil vydatnými dešti.

Houby

Rostlo hojnost hub, které houbaři prodávali o překot. 1 kg pěkných hříbků za 3 Kč i levněji. Mimo hříbků sbírají se u nás špičníky, březáky, lišky, klouzky, masařky, husí pupky, ryzce, holoubky, a v podzimu housátka zelená a žlutá. Jinde těmto houbám říkají „václavky“.

Až do 27. prosince bylo bez sněhu a ani nemrzlo. Vypadalo to spíše jao v prvním podzimu a místo sněhu bylo mlhavo a přeprchalo. Teprve po svátcích počalo trochu mrznouti a sněžilo, takže se zase osvědčilo staré přísloví: „Co zima a páni odpustí to si má dát každý zvlášť.“ –

Ceny

obilí čs. monopolní společnosti, vyhlášené pro jednotlivé železniční stanice byly u nás pro srpen tyto: stanice Jistebnice-Božejovice 1 q žita 118,50 Kč, pšenice 158,50 Kč, ječmene 118,- Kč, ovsa 106,50 Kč; ve Stupčicích žito o 1 Kč, pšenice o 50 h, ječměn o 2 Kč a oves o 1,50 Kč více. Ceny mají býti počínaje 1. dnem každého příštího měsíce o 1,20 a 1,50 Kč vyšší a budou stoupati u žita, pšenice a ovsa až do 1. června, u ječmene do 1. března příštího roku. Každý, kdo chce za tyto ceny prodati s nárokem na příplatky, musí zásoby, hodlající odprodati, přihlásiti do konce roku u komisionářů. Zde jsou komisionáři hospodářská družstva v Sedlci a Táboře se skladišti na nádražích, Adolf Ehrlich v Jistebnice-Božejovicích a Vítězslav Scheck ve Stupčicích, kteří i dříve velkoobchod obilím vedli. Kdo nepřihlásí obilí k prodeji do konceroku obdrží za ně pouze cenu platnou v srpnu. Jinému, než komisionáři se obilí prodávati nesmí a mlýny, pakliže se samy mlýny nestanou komisionáři, nesmí též obilí na prodej mlíti. Rolníci říkají, že i bez monopolu bylo letos obilí v ceně, kterou zvýšilo sucho a ne monopol.


rok 1935 >>>
<<< rok 1933
<<< zpět na Kroniky a matriky