Pamětní kniha obce Nadějkova: rok 1933

Přepis obecní kroniky, uložené ve státním oblastním archivu v Třeboni, str. 106 – 127.
Odkaz na naskenovanou kroniku
Za přepis děkuji Mirce Dvořákové.

1933

Inkoust

Počínaje tímto, jsou psány zápisy dokumentárním inkoustem od firmy August Leonhardi z Podmokel.

Rozpočet obecní

3. ledna schválen obecní rozpočet obecním zastupitelstvem na rok 1933. Usneseno zvýšiti položku příspěvku hasičskému sboru ze 400 na 800 Kč, rozpočtený příjem dávky z přírůstku hodnoty ze 3000 na 5000 Kč, starostovi zvýšena odměna ze 400 na 1000 Kč a pro příští rok ještě o 200 Kč navrženo ji zvýšiti; obecnímu tajemníku, jímž jest t.č. Josef Weiger, býv. obchodník, zvýšena odměna na 700 Kč. Schodek rozpočtu činí 8509 Kč a má býti uhražen 62% přirážkou k dani činžovní a 151% přirážkou k daním ostatním.

Plesy,

jichž bývá každoročně více než dosti, následkem tíživých hospodářských poměrů pořádány letos pouze tři: hasičů nadějkovských u Josefa Krampery, vratišovských u Václava Jandy a starcovolhoteckých u Antonína Tlouště.

Počasí

V lednu bylo počasí obstojné; počátkem února značně sněžilo a mrzlo. Pro závěje nemohly auta ani autobus jezditi a tak pošta dovážena koňmo na saních. V prvé polovině února se však také během dvou dnů počasí tak změnilo, že sníh roztál a teplo bylo jako na jaře.
Později se ovšem zase ozimělo.

Spolek Fikar

12. února konal valnou hromadu. Spolek čítá 58 členů. Předmětem pořadu byla též zdravotnická přednáška MUDr. Václavy Chyby na théma: „Preventivní lékařství“. Provedeny volby činovníků na čtyřleté období a zvoleni: Čeněk Bohuslávek, řídící učitel, co předseda, Jaroslav Veselý, nadlesní, pokladník, MUDr. Václav Chyba, režisér, Karel Jindrák, ob., jednatel, Jan Dvořák, čet. strážmistr v.v., šatnář, Ferdinand Pilař a Aloisie Šimáková, revisoři účtů, František Fara a Jan Herma, členové výboru.

Včelaři

5. března konána valná hromada Včelařského spolku pro Nadějkov a okolí v hostinci „u Jandů“ za účasti 35 členů a 2 hostí. V této první valné hromadě spolku, jehož stanovy byly zemským úřadem dne 29. prosince 1932 schváleny a činnost povolena pod číslem 19A-6362ai1932, 618668ai1932, byli zvoleni přátelé: MUDr. Václav Chyba, předseda, Jan Dvořák, četnický strážmistr v.v., místopředseda, Jan Koptiš, listonoš, jednatel, Antonín Pilař, krejčí, pokladník, dále 2 revisoři účtů Václav Dvořák, mlynář na Vratišově, a Vladimír Vomáčka, mlynář na Kotaškově. Čestným předsedou zvolen nejstarší včelař, Jan Lukeš, truhlář z Hronovy Vesce. Členové mají pojištěno 130 včelstev na 23.400 Kč i se zařízením. Na přihlášená včelstva obdrží členové méně zdaněný cukr a sice 8 – 10 kg po 4,20 Kč na zakrmení včelstev na jedno včelstvo.

Přednášky

Před schůzí a o ní konány dvě přednášky MUDra. V. Chyby: „Ochranné očkování proti záškrtu“, „O Tuberkulose získané z povolání“ a jako dodatek „Včelí jed v lécích“.

Oslava

7. března provedena ve škole oslava narozenin presidentových.

Domovské

14. března přijat na vlastní žádost Karel Zdeněk z Plechova, obec Svoříš, bydlící v Nadějkově čp. 47, s manželkou Boženou.

Úroky

z fondu Duškova a Rubešova rozděleny 27 osobám po 50 Kč a 22 osobám po 30 Kč.

Očkování

proti záškrtu provedeno v obci s okolím obvodním lékařem MUDrem Chybou. Na očkování chudých přispěla obec 100 Kč, spolek Fikar 200 Kč a Kampelička 50 Kč. Místní školní rada věnovala doplatek výloh 52,40 Kč.

Opravy cest

Na úpravu spojovací cesty Kaliště s okresní silnicí usneslo se obecní zastupitelstvo dáti 500 Kč, osadě Hubov na úpravu můstku „u Křížku“ 50 Kč.

Nájem

obecní kolny v čp. 74 a sice Josefu Reichlovi za roční činži 50 Kč proveden s podmínkou, že kdykoliv na požádání kolnu vyprázdní.

Strážník

Obecní zastupitelstvo se usneslo vydati předpisy pro obecního strážníka a posla. Obecní úřad je vydal v tomto znění:

Předpisy pro obecního strážníka a posla v Nadějkově

1.
Při vykonávání strážnické služby jest obecní strážník povinnen nositi odznak a stejnokroj, jakož i poboční zbraň.

2.
Obecní strážník musí se ve službě i mimo službu mravně chovati, být vždy střízliv a o pořádek v obci se starati, jakož i na všechny nepřístojnosti, které vidí, své představené včas upozorniti. Při zakročení služebním, ať už toho uzná potřebu z vlastního přesvědčení aneb na rozkaz svých představených (starosty i výboru) pověřený s místní policií musí být rázným a nestranným, ale musí též hledět zabrániti veřejnému pohoršení a rušení pořádku a klidu. Vůči svým představeným se mu ukládá bezvýminečná poslušnost, zdvořilost a ochota.

3.
Co se týká služebních věcí, jakož i obeslání občanů nesmí druhým rozšiřovati na které věc nespadá, aby nebylo naň stížností. Zároveň při roznášení volebních lístků nesmí býti od strážníka žádná agitace.

4.
Co obecní posel jest bezpodmínečně povinnen dostaviti se každodenně ku starostovi obce dle jeho nařízené doby a cesty k různým úřadům, při čemž se mu jest přísně všech nedorozumění a omylů varovati, jsa za škodu jím zaviněnou zodpovědným a k náhradě její z vlastních prostředků povinný. Co se týče vykonávaných cest k úřadům, obdrží na stravné jak obecním zastupitelstvem ujednáno jest.

5.
Po čas služby nešetření služebního předpisu vzdor napomínkám pro vypovězení poslušnosti, vzdorovité se chování aneb i jiné prohřešení ihned služby a požitků z ní zbaviti.

6.
Obecní zastupitelstvo si vyhražuje předpis služební změniti aneb dle potřeby kdykoliv dodatky jej opatřiti.

7.
Jmenovaný obecní strážník a posel jest povinnen služební předpis i později k němu činěné dodatky vzíti na vědomí a stvrdí svým vlastnoručním podpisem, že se jím bezvýminečně podrobuje a jej v celém znění šetřiti chce.

Z Obecního úřadu v Nadějkově, dne 2. října 1933.
Radní: Josef Krampera, v.č.
Starosta: Václav Souček, v.č.
Obecní razítko: razítko
Podpis obecního strážníka a posla: Sazima Václav, v.r., Strážník

Podepsaný obecní strážník jest též poslem místní Kampeličky a dostává roční odměnu 150 Kč. Při výkonu obecní služby mívá tmavomodrý stejnokroj s bílými niklovými knoflíky, červenými výložky, koženým opaskem, tmavomodrou čepicí s bílým kovovým odznakem Č.S.R. a po boku šavli. Jako prostředek k ohlašování různých veřejných oznámení slouží mu bubínek, jehož víření zláká a upoutá občany k pozornosti na to, co pak povýšeným hlasem strážník a posel obecní přečte. Nynější strážník koná službu desátý rok.

Divadlo

19. března školními dítkami provedené a sice hra: „V zahradě míru a lásky“ vyneslo 268 Kč. Obnosy získané hrami školních dítek používány jsou na školní potřeby chudých školáků.

17. dubna sehrána ochotnickým spolkem „Fikar“ veselohra „Cácorka“ od Anny Ziegloserové s výnosem 663 Kč. Po divadle jest vždy taneční zábava, ježto bez ní sešlo by se as velmi málo obecenstva. Toto, jak ani jinak býti nemůže, jest většinou venkovské, tj. přespolní a hlavně na „muziku“ po divadle potrpí. Hrají se vesměs veselohry, ježto jsou obecenstvem nejvíce oblíbeny. Také historické hry těšily by se zájmu obecenstva, leč výprava v krojích a dekoracích jest oproti výnosu divadla příliš vysoká a hrají se tudíž jen poskrovnu.

Místní školní rada

22. dubna zvolilo obecní zastupitelstvo do místní školní rady členy Josefa Kramperu a Jaroslava Veselého a náhradníky Čeňka Zdeňka, Josefa Kaprála a Václava Peška. Místní školní rada sestává ze šesti členů a její období volební kryje s obdobím volby obecního starosty; volba která posud byla čtyřletá prodloužena nyní na šest roků. Do místní školní rady volí sbor učitelský také dva členy (pro tuto volbu jsou to Čeněk Bohuslávek, řídící učitel, a Jaroslav Hochman, učitel) a obce Petříkovice (zvolen František Beneš, rolník v Šichově Vesci) a Starcova Lhota (zvolen Jan Brabec, zedník ze Starcovy Lhoty) po 1 členu. Z těchto členů jako předseda zvolen František Beneš. V minulém období byl předsedou Josef Buzek, rolník z Hubova.

Pálení ohňů

30. dubna každoročně kolem 9 hodiny vzplanou na okolních návrších ohně. Je to tak zvané „pálení čarodějnic“, zvyk hodně starý, podepřený pověrou, že tu noc před Filipem a Jakubem, mají čarodějnice sněm, ku kterému přilétají ze svých domovů komínem na starém koštěti, aby tu v orgiích černého umění noc strávily a další čáry kuly do budoucna. Pálením starých košťat byla jim asi odnímána možnost sněmování se účastniti, ježto na jiném vozidle čarodějnice patrně do sněmu létati nesměly. Před večerem dávají lidé dobytku „lízání“, t.j. směs různých bylin, kolem prahů a hnojišť zapichují trní, věříce, že tím čarodějnice odstraší od učarování a tyto nemohou pak ani hospodáři ani dobytku jeho škodit. V tak zvaném „osvíceném“ XX. století mohlo by se soudit, že pověrám lid již nevěří, leč přec je tomu tak a různých pověr mezi lidem jest ještě s dostatek. Tak příkladně na Velký pátek jest příslovečno, že hospodyně jen velmi nerada někomu mléko neb i jiné dá anebo prodá, ježto právě na ten den získanými věcmi mohou prý čarodějnice nejúspěšněji svá kouzla a čáry provádět ku škodě těch, kdož jim co dali, nebo prodali. A jsou lidé, kteří žijí v přesvědčení a možnosti sobě zaříkáváním a různými kouzelnými formulemi prospět a jiným naopak tímže způsobem ublížit. Nemohu sám jako očitý svědek ověřit různé vypravované příběhy s venkovskými čarodějnicemi, mohu jen potvrditi tolik, že o několika hospodyních v Nadějkově si v minulých létech lidé vyprávěli, že čarují a jedna dokonce měla „šotka“. (Šotek, pomocník pěstitelky „černého umění“, je prý podoben černé slepici, a je vylíhlý z vejce, opět od černé slepice snešeného, a po 9 dní a 9 nocí nošeného podpažím člověka, který po celý ten čas ani modliti ani mýti a nehty stříhati si nesmí, aby pokus „šotka“ si vychovati se zdařil.) Ovšem většina lidí tomu dnes již nevěří, ale pověry se drží mnohdy lidé i velmi vzdělaní. Uvedu jen malou ukázku: Někdo vypráví třeba, že měl časově se opakující nemoc, a nyní je již dlouho úplně zdráv. Proto svůj hovor o nemoci zakončí zaříkávací formulí: „Nyní jsem zdráv, ale musím si to zaklepat!“ což značí, že zaklepá tu nemoc, aby se nevrátila! A také skutečně při pronešených slovech nemoc zaklepává! Sancta Simplicita!

Zákon o úrocích

1. května podle zákonného ustanovení vstoupily v platnost nové úrokové sazby ze vkladů a zápůjček. Vklady se mohou nadále přijímati u všech peněžních ústavů nejvýše na 3¾ % bez výpovědi, na 4% s výpovědí 1měsíční a 4¼ % s výpovědí tříměsíční. Ze zápůjček u lidových peněžních ústavů jest nejvýše přípustný úrok 5¾ %. U těch ústavů, které mají však všechny své peněžní prostředky zapůjčeny, a mají zápůjčky od jiných peněžních ústavů, jsou dovoleny výjimky úrokových zápůjček, které mohou býti vyšší. Zdejší Spořitelní a záložní spolek snížil úrokovou míru od 1. května na 5¼ %, Okresní záložna hospodářská v Sedlci, která má v Nadějkově „Sběrnu a platebnu“ zápůjčkový úrok ponechala na 6%.

Včelařství

30. dubna konána včelařská schůze s přednáškou učitele včelařství, Václava Jakše z Protivína za hojné účasti a nevšedního zájmu. Přednáška jednala o členství a chovu matek, o rojení, plodu, krmení včel a jiných, pro praktického včelaře potřebných vědomostech.

Knihovna a kronika

9. května konána schůze obecní komise knihovní, při níž současně odbývá se i schůze letopisecké komise za účelem revise kronikářových poznámek pro zápisy do pamětní knihy, které se schvalují neb doplňují aneb jsou též předmětem rozpravy.
V půjčovacím období od 1. 11. 1932 – 15. 4. 1933 bylo učiněno 34 čtenáři 156 výpůjček a přečteno 409 knih. Na příspěvcích vybráno 16,40 Kč. Hotovost z minulého období činila 145,70 Kč, dotace na r. 1932 od obce přijatá 50 Kč. Vydání na zakoupení knih a opravu skříně (75) činilo 444,80 Kč. Zakoupeny knihy: Sienkiewitz: Křižáci, Rosůlek: Černožlutý mumraj, Sinclair: Sylvie, Rošický: Rakouský orel padá, Doyle: Studie v krvavých barvách a Záhada zámku Clombeeru, Hrubý: V soumraku lidstva, Chlumský: Tajemství lékaře, Benda: V okruhu vášní a Bilianová: Pod selský krov.
Knihy vybrány dle záliby čtenářů. Na vkladní knížce činí vklad knihovny 647,50 Kč.
Zakoupeno též razítko pro obecní knihovnu, které zde otisknuto.

Půjčka práce

15. května vypsána vládou za účelem snížení počtu nezaměstnaných a k oživení podnikatelského ruchu za upisovací kurs 100 Kč. Půjčka poskytuje také výhodu pro ty, kdož mají daňové nedoplatky. Koupí-li daňový dlužník za upisovací kurs 105 Kč půjčku ve výši 150 Kč, zaplatí touto částkou nedoplatky daňové ve výši 200 Kč. Ti kdož mají zatajené důchody z kapitálového majetku a upíší celý onen kapitál za kurs 105 Kč, budou míti tu výhodu, že jim bude udělena amnestie za krácení důchodové daně v minulých létech.
(Takových úpisů kapitálů, z nichž důchod byl zatajen, bude asi po skrovnu. Cenné papíry, třeba státní, nejsou mobilní tolik jako vklady a proto vkladatel raději dále ponese risiko zatajení důchodu, nežli by vše upsal a pak, v případě potřeby kapitálu, mnoho na půjčce ztratil. Měl pan zákonodárce býti skromnější v ohledu amnestijním u zatajených kapitálů a nechtít všecko, aby pak na konec nedostal mnohem míň, než myslil! Poznámka kronikářova.)
Zde na venkově je pohotových peněz v zemědělství poskrovnu a proto málo se upisuje. Kde jsou peněžní přebytky, nemají lidé důvěry v půjčku práce, ježto i jinak mezi lidem v posledních létech k vládnoucímu režimu není důvěry. Lidé vidí a dočítají se, jak se státním majetkem jest špatně hospodařeno, jak zbytečně bylo státními penězi plýtváno a jak mnoho vedoucích činitelů se na úkor státu obohatilo. Poslanci vyváželi miliony za hranice, na státní podniky se doplácí pro neodbornost anebo nepoctivost lidí, kteří vedoucích a zodpovědných míst dosahovali politickou protekcí, státní finance jsou vyčerpány po čtrnácti létech trvání samostatného československého státu! A tak lid žije v přesvědčení, že když těch předešlých půjček státu se hospodárněji neužilo k povznesení republiky, že i půjčku práce jiný osud nečeká! Republiku do nadějných kolejí státní prosperity, do jakých ji zavedl první ministr financí, Dr. Alois Rašín, půjčka práce více nepostaví! Tam ji musí uvést méně zištná, svědomitá a poctivá práce vedoucích činitelů, více poctivosti všech vůči mladému státu! – Obecní zastupitelstvo usneslo se upsati 1000 Kč na „Půjčku práce“, místní Kampelička 20 000 Kč a občané prostřednictvím jejím 1400 Kč. Snaha po nápravě poměrů byla by i zde.

Počasí

„Studený máj – v stodole ráj“ – je staré přísloví a tak letos snad tomu tak bude, protože celý květen bylo velmi chladno a téměř denně pršelo.

Odvod koní

27. května konal se v Nadějkově odvod koní z pěti obcí a bylo u přehlídky na 80 párů.

Domovské

1. června přijat František Kolář z Kaliště s manželkou a dvěma dcerami do obce zdejší.

Jubilejní oslava

5. června slaveno sté výročí založení živnostenského spolku v Nadějkově. Den před slavností postaveny tři brány a vyvěšeny na domech prapory. Ráno v den oslav místní kapela Františka Horycha, kováře, zahrála budíček, načež bylo na programu vítání hostí a prodej kovových odznaků po 1 Kč. V ½ 9h položení věnce u pomníku padlých na náměstí. Odtud průvod s hudbou zašel na hřbitov, kde u kamenného kříže položen taktéž věnec na památku zakladatelů a zemřelých členů společenstva, jak to vyjádřil v proslovu na místě starosta obce a společenstva, Václav Souček. Ze hřbitova odebral se průvod do kostela, kde sloužena zpívaná mše farářem Bohuslavem Veselým. Slavnosti zúčastnili se mimo deputací Sborů dobrovolných hasičů ze Starcovy Lhoty, Brtce, Vratišova a Vlksic také členové společenstva mlynářů jako i hosté z Prahy, a to od Zemské živnostenské jednoty 2 členové presidiální rady, inženýr Vodička a Julius Tvrzník. – Po skončení církevních obřadů konal se tábor lidu na náměstí. Z řečnické tribuny promluvil o původu spolku a s ním spjaté historie Nadějkova od r. 1833 kronikář Karel Jindrák. Po něm ujal se slova inženýr Vodička, který jménem Zemské živnostenské jednoty odevzdal pro spolek do rukou starostových diplom se zlatou medailí s právem ražení této, jako nejvyšší projev uznání zásluh společenstva. Pak uděleno slovo ještě poslanci Pelnařovi, který tlumočil pozdrav strany středostavovské živnostensko-obchodnické, jejímž byl mluvčím. Dopolední slavnost pak zakončena poděkováním starostovým za účast na oslavách všem přítomným. Odpoledne provedeno v zahradě „u Jandů“ divadelní představení: Macíčkova dovolená od Josefa Skružného v režii Jana Hermy, kováře. Účinkovali: Anežka Jarošová, t.č. farská kuchařka z čp. 64, Marie Kaprálová, manželka pekaře z čp. 32, Marie Koptišová, manželka listonoše z čp. …., Jan F. Dvořák, četnický strážmistr v.v., Josef Sazima, truhlář, Jiří Prošek, hokynář a František Fara, tesař. Divadlo bylo k obveselení obecenstva dobře sehráno a četně navštíveno. Večer byla taneční zábava, která však brzo skončila pro nepatrnou účast. Bylať v těch dnech též slavnost 500stého výročí založení Borotína a v Jistebnici cvičení letadel vojenských (útok letadel se slznými bombami na město). O pořadu slavnosti a jejím průběhu učiněn Josefem Weigrem, t.č. obecním tajemníkem a referentem živnostenské záznam v pamětní knize společenstva.

Kniha pamětní

Tato kniha pochází z roku 1832 a od založení společenstva byly do ní zapisovány záznamy, kdy který mistr do cechu přijat byl, aneb kdy který tovaryš na mistra povýšen. Zvláště prvé zápisy jsou velmi pěkně provedeny. Též jest v ní záznam o 50tiletém jubileu společenstevním. Kronika nalézá se u starosty společenstva.

Příjem o slavnosti činil 1143,90 Kč: za odznaky 605,90 Kč, z divadla 480 Kč a ze zábavy 58 Kč; naproti tomu činilo vydání 1275,75 Kč, takže byl schodek 131,85 Kč. Hlavní výdajové položky byly: hudba 440 Kč, odznaky (500 kusů) 245,90 Kč, obnovená stuha na živnostenský prapor 200 Kč. Schodek usneseno uhraditi zvýšením členského příspěvku ze 2 na 5 Kč.

Požáry

22. června o polednách vznítila se od jisker z komína došková střecha panské cihelny (obytného stavení). Na hašení nebylo pomyšlení a jen tak tak, že se uchránily věci, náležející cihláři, které zběhlými lidmi na rychlo byly vyneseny. Shořelo obydlí a v pořadí s ním kolna. V noci téhož dne vznikl požár v Kališti čp. 1, který strávil stavení, náležející Marii Maninové. Naštěstí vál dosti silný vítr k Pohořelici a jím zabráněno, že oheň nezachvátil i sousední, slámou kryté budovy, které by jinak dojista lehly popelem a snad jiných více, také hojně došky krytých. První na místě požáru byli hasiči ze Starcovy Lhoty, pak ze Sedlce. Nadějkovští již při poledním požáru se opozdili při hašení a při nočním uvedli stříkačku v činnost téměř po požáru. Lidé všelijak to posuzují, ale hlavní vinu nese asi nevycvičená organisovanost požární. Při požáru měli by si členové sboru rozvrhnouti úlohy aby pak zbytečným přebíháním nezdržovali jeden druhého. Býti v pohotovosti prvními a vždy na svých místech, mělo by být heslem každého člena i celku! Oba objekty, jak cihelna i čp. 1 v Kališti, jsou pojištěním kryty.

Oslava Husova

5. července zapálením hranice na Homolích a průvodem k ní uctěna jako obvykle památka Mistra Jana Husi. U hranice promluvil učitel Jan Karpíšek. Při návratu u pomníku padlých zahrány hymny.

Divadlo

16. července sehrána členy „Sokola“ a „Fikaru“ zdařilá veselohra od M. Slavíkové „Bílý slon“ s příjmem 409 Kč. Hudba stála výjimečně 100 Kč.

Ceny

Žito stálo 1q 60 Kč, ječmen 75 Kč, oves 58 Kč, máslo 10-12 Kč za 1 kg, vejce 35-40h kus, rýže 2-2,60 Kč 1kg, káva pražená 32-40 Kč, cukr krystalový 6 Kč, homolový 6,20 Kč, kostkový 6,30 Kč, mouka pšeničná 00h 3,10, 0j. 2,90, 1j 2,50 Kč, povidla 6 Kč, otruby 80 haléřů, cikorka 6,80 Kč, sůl 2,20 Kč, obyčejný salám 12 Kč, hovězí maso 8-10 Kč, vepřové 10-12 Kč, vše za 1 kg; dobrá kosa 20 Kč, košile od 10 Kč, plátěné kalhoty 15 Kč; mzda u velkostatku 8-10 Kč denně.

Požární hlídky

1. srpna počaly se konati požární hlídky od 10h – 3h z rána.

Spolek katolický

6. srpna vznikl z popudu M. Lehovcové, vdovy po profesoru, rodem Dvořákové z Micáskova nový spolek v Nadějkově a sice „Odbočka katolických paní a dívek“. Spolek sice utvořen již někdy v únoru, ale 6. srpna pořádal první náboženskou besídku. Dostavilo se na ni na sto osob, vesměs ženského pohlaví. Besídka zahájena předsedkyní, Teresií Beckovou, manželkou majitele velkostatku, uvítáním přítomných. Pak měla projev jednatelka, Anna Šporková, manželka poštmistra a Marie Lehovcová, jako aranžérka besídky. Na programu byly tři mariánské živé obrazy a několik zpěvních arií zpěvačky, Emmy Matouškové z Prahy. Některých přítomných se nelibě dotklo objevení dubových věnců na jevišti. Mezi pořádajícími byly totiž dcery velkostatkářovy – Němkyně, které opatrovaly výzdobu a učinily tak patrně více z nevědomosti, co se patří a jest slušno v zemi Čechů, než z provokace. Vina padá tu spíše na pořadatelky Češky, které měly na nepřístojnost výzdoby předem upozorniti a ne to dovoliti, jakož i připustiti, aby program byl vyplňován německými písněmi, které se předkládaly české veřejnosti.
Podle názoru kronikářova tyto náboženské besídky výrazem opravdové zbožnosti nejsou. Ta nepatří do veřejné místnosti pro zábavu ostatních ale tam, kde pro ni vykázáno místo podle slov Písma sv. – „A když bys se modlil, nebývej jako pokrytci. Obyčej zajisté mají, v školách a na úhlech ulic stojíce, modliti se, aby byli viděni od lidí. Amen pravím, žeť mají odplatu svou. Ale ty, když bys se modlil, vejdi do pokojíka svého a zavra dvéře své, modliž se Otci svému, kterýž jest v skrytě…“ Ev. Sv. Matouše, kapit. 6, verš 5 a 6. – Tvoření se těchto katolických spolků je spíše pěstěním klerikalismu a besídky zlehčováním zbožnosti a její profanací.

Divadlo

15. srpna sehráno členy hasičského sboru za účasti místního obecenstva divadlo na dvoře četnické stanice (čp. 17) od K. Fořta: „Červený kohout“. Výnos čistý činil 91,60 Kč.

20. srpna sehráno studentské divadlo „Popelka“ se vstupem dobrovolným.

Žně

Žně byly odbývány za příznivého počasí a úroda byla hojná. Nejvyšší teplota během léta byla v červenci a dostoupila 33°C.

Cikáni

16. září obecní zastupitelstvo na návrh Josefa Weigra se usneslo vybírati od potulných cikánů, kramářů a brusičů, kteří by se chtěli zdržeti v obci déle 24 hodin, zálohu v částce 50 Kč, která byla by v případě způsobení škody neb krádeže na úhradu použita. Místo pro dva vozy vykázáno u čp. 9 a pro více vozů za hřbitovem.

Divadlo

28. září členy „Fikarů“ sehrána veselohra Viléma Wernera „Hotel zázračná voda“. Příjem 575,75 Kč, vydání 290,60 Kč a výnos 285,15 Kč věnován hasičskému sboru. Spolek „Fikar“ stal se v tomto roce členem Šmahova divadelního okrsku v Táboře a tím i členem Ústřední Matice Divadelního Ochotnictva Československého, zkráceně ÚMDOČ.

Biograf

8. října pobyl zde po dva dny předváděje český velkofilm „Plukovník Švec“, ze života legií v Rusku.

Domovské

11. října přijat Josef Souček, mlynář v Hubově, rodem z Křenových Dvorů s manželkou a dětmi do domovského svazku zdejší obce.

Oslava 28. října

27. října pořádána z iniciativy členů Sokola oslava 15tého výročí naší samostatnosti. O 1/4 8h vytroubena večerka, pak sraz u hřbitova, průvod s lampiony k pomníku padlých vojínů, kde zapáleny řecké ohně. Vzpomínkový proslov k návratu do vlasti mrtvých hrdinů ruských legií, plukovníka Josefa Jiřího Švece a ppl. Vašátky, podal kronikář. Poté zahrála hudby: „Hoši od Zborova“, tři děti přednesly básničky a nato ještě promluvil kronikář k výročí republiky. Po zahrání hymen jsme se rozešli, abychom dne
28. října v oslavách pokračovali. Počátek učinili hudebníci zahráním „budíčku“ z národních písní a několika kousků u pomníku na náměstí. Ve ¼ na 10h obeslán nepředvídaný sraz místního Sokolstva v tělocvičném sále „u Jandů“. Tam přečetl starosta Sokola MUDr. Václav Chyba poselství župy Jana Žižky z Trocnova v Táboře, kam jednota přináleží. Složena při vztyčení státní vlajky přísaha na věrnost republice a zapěny hymny. Při skládání přísahy, přečetl starosta slova:
„Stojíce zde pod symbolem státní svrchovanosti a svobody – pod státní vlajkou – v pohnutí zvedáme ruce k přísaze znějící:

Jsme na stráži v každé době
by svobody prapor nad námi vždy vlál,
sokolské šiky s nadšením a svorně
volnosti, pravdy nesou ideál.“

Nenadálé srazy, které se konaly snad ve všech jednotách, mají ukázat pohotovost Sokolstva a jeho připravenost na stráži proti všem nebezpečím, jež by vlast ohrožovaly a že je ochotno v čas potřeby ji hájit. – Mluví se totiž a noviny píší, že válka je na obzoru a dle různých domněnek má ji vyvolati Německo, jako odvetu za porážku ve světové válce. Zástupci Německa opustili „Společnost národů“ v Ženevě zasedající, která byla pověřena úkolem zajištění míru v Evropě, z čeho někteří soudí, že Němci jsou ve válečném pokušení. – Obecními úřady jsou konány sbírky na vojenské letectví. To má v příští válce býti hlavní oporou státu a armády, ježto budoucí válka bude prý se odehrávati ve vzduchu.

Ceny

1q žita 80 Kč, pšenice 130 Kč, ječmene 75 Kč, ovsa 55 Kč, bramborů 26 Kč na nádraží. Máslo 12 Kč 1kg, 1 vejce 45-50 hal, mléko 1,40 Kč 1l; za 1kg tvarohu 2-3 Kč, masa hovězího 8 Kč, vepřového 12 Kč; 2kg pecen chleba 2,80 Kč, pět housek za 1 Kč, 1 citron 50-60 hal, mýdlo 1kg 4-8 Kč, hrách 2 Kč drobný, 3 Kč velkozrnný 1kg, mák 6-7 Kč, kroupy a krupky ječné 2 Kč, krupice pšeničná 3 Kč, čokoláda od 12 Kč, koření průměrně 30 Kč za 1kg v maloprodeji. Lihoviny, jichž odběr v průměru posledních tří let v r. 1933 poklesl o 20% stály: rum 20 Kč (40%), kořalka výčepní (20%) 10 Kč, punč 20 Kč, brandy 32 Kč, víno červené sladké 12 Kč, přírodní 13 Kč, ovocné 8 Kč za 1l. Košile pánské od 8 Kč, dámské od 5 Kč, zástěry od 7 Kč, pletené vesty dámské a pánské od 10 Kč (nosí se nyní hojně na podzim a v zimě), pánské boty od firmy „Baťa“ od 29 Kč plátěné od 9 Kč pár; krabička krému 1 Kč, ponožky od 2 Kč pár, dámské punčochy od 4 Kč pár, dámské spodky t.zv. reformní od 4 Kč, pánské od 8 Kč, barchenty od 5 Kč 1m, cajky od 10 Kč 1m, sypkoviny 7-8 Kč kanafasy též, plátno od 2,80 Kč za 1m, ručníky od 2 Kč, kapesníky od 1 Kč, rukavice s 1 prstem (palčáky) od 7 Kč, 1kg vlny 30 Kč, různobarevné 60 Kč a výše, peří drané 35 Kč, nedrané 20 Kč, prach 48 Kč, husa 32 Kč, 1q zelí 30 Kč, zajíc 20 Kč, koroptev 6 Kč, brav vepřový 5 Kč za 1kg živé váhy.

Počasí

v podzimu bylo mírné, a dá se přes občasné mrazíky pracovati v poli (16. listopadu). Vzhledem k tomu, že bylo sucho, je nedostatek vody, lidé běhají od studně ke studni a od pumpy k pumpě, aby si potřebnou vodu opatřili. Na venkově jí dovážejí z potoků. Počátkem prosince mrazy poněkud ztužily a bylo -12ºC.

Rozpočet obecní

8. prosince schválen obecním zastupitelstvem a vykazuje schodek 8468 Kč, který má býti uhražen 62% přirážkou k dani činžovní na r. 1934 která vynese 771,10 Kč a 151% k daním ostatním jež vynesou 7707,34 Kč.

Úroky z Duškovy nadace

rozděleny na 23 dílů po 80 Kč a 21 dílů po 40 Kč, rozděleno 2680 Kč. Františku Kaprálovi z čp. 70 dáno na pohřebné matky 100 Kč a Janě Rychové vdově po obuvníku 100 Kč. Ostatní úroky se vyplácejí k svátku Josefa v březnu.

Příspěvky

Na hasičský dluh za motorovou stříkačku usneseno obecním zastupitelstvem vyplatiti Sboru 1400 Kč na splacení úroků pro rok 1934. Sboru nařízeno, aby měl k obsluze motorové stříkačky dva muže, kterým za odborné zacházení bude vyplaceno pro příští rok 50 Kč každému z obecní pokladny.

Policejní

Za dozor při tanečních zábavách usneseno dále vypláceti z obecní pokladny 15 Kč počíná-li zábava odpoledne a 10 Kč počíná-li večer.

Úmrtí Antonína Švehly

12. prosince zemřel na svém statku v Hostivaři, dlouholetý předseda vlády, první ministr vnitra a vůdce zemědělského lidu, Antonín Švehla. Pohřeb konal se tamtéž za účasti presidenta republiky, členů vlády, zástupců zemědělských organisací a mnoha korporací dne 15. prosince. Pohřební projevy vysílány rozhlasem. U hrobu promluvil starosta čsl. obce sokolské Dr. Bukovský a předseda senátu, Dr. Frant. Soukup. Poslední vyzdvihl význam zesnulého a jeho odkaz národu řečí, v níž v závěru vytkl: „Dílo, na kterém zemřelý spolupracoval, čsl. republiku, ten odkaz geniů, si uchováme!“ a … „ruce pryč od našich hranic těch, kdož by se jich chtěli dotknout, kdož by se chtěli dotknout svobody a samostatnosti naší republiky a našeho národa!“ Řeč velmi pěkná, lepší však bude-li podepřena činy!

Divadlo

26. prosince sehráno členy „Fikaru“ divadelní představení se zpěvy od Richarda Havelky: „Újezdské kasárny“. Příjem činil 985 Kč, vydání 847,10 Kč.

Stavby

Během roku postavena obytná budova panské cihelny, která v létě vyhořela.


rok 1934 >>>
<<< rok 1932
<<< zpět na Kroniky a matriky