Menhiry

Nejznámější je skupina tří vztyčených žulových kamenů u Chlístova.

Původně zde stál jenom jeden; historička Anna Bauerová o něm píše v knize Keltové v Čechách (1996):

„V kraji četných žulových balvanů se sice nacházejí kameny neobvyklých tvarů a umístění, nicméně alespoň ve dvou případech nelze vyloučit lidskou účast, dávnou pozornost.
Na prvním místě je to kamenná stéla u Chlístova, nevelké osady při jednom z hřebenů Čertovy hrbatiny. U Chlístova pramení potok, který spadá po celém severním svahu vrchoviny (v kotlině se pak vlévá do Sedleckého potoka). Stéla se nachází nepříliš daleko od jeho pravého břehu, v lese severně od vísky, v části lesa odedávna zvané Zbynov. Uprostřed hustého porostu se tu nečekaně otevírá velký palouk porostlý buky, na němž se zachovaly zvláštní stopy – jakoby oválu ze zeminy a kamenů. V severozápadní části plochy nás překvapí vztyčený kámen, od něhož ve starých časech, kdy vrchovinu nepokrývaly jehličnaté lesy, býval rozhled na celou sedleckou kotlinu. Je štíhlého listovitého tvaru, zužujícího se k vrcholu. Nad zemí je vysoký 2 m, při úpatí široký 1 m.“
Pozn.: Druhý z menhirů, který paní Bauerová zmiňuje v úvodu textu, stojí na vrchu Homole (zvaném Balvaniska) nad Chválovem.

Další dva kameny u Chlístova byly ze země hledači menhirů, pány Pavlem Kozákem a Pavlem Bartlem, zvednuty teprve v nedávné době.

Web hrady.c k současnému stavu uvádí:

„Kouzelná krajina Českého Meránu nabízí širokou škálu nejrůznějších lákadel, milovníky megalitických staveb však nejspíše zaujme ojedinělý komplex žulových menhirů – patrně z mladší či pozdní doby kamenné. Trojice z (původní pravděpodobné pětice) energeticky nadprůměrných menhirů se pyšně zdvihá z bukového listí v náznaku kruhu o průměru necelých 8 metrů. Kameny byly během časů patrně 3x povaleny, po dlouhá léta zde stál jeden menhir samotný. Jde o ten hubený, ostrý. Svých cca 175 cm mírně naklání směrem do středu pomyslného kamenného kruhu. Nejmohutnější objekt je výrazně silnějšího těla a převyšuje předchozí menhir o několik centimetrů. Tuto dvojici doplňuje třetí kámen , ze zachovalých je to ten nejmenší. Poslední dva jmenované byly opětovně vztyčeny ke konci roku 1999 tak, aby byl plně využit jejich energetický potenciál.“

Různé mystické weby (např. Putující nebo Druidova mystéria) nabízejí divočejší popisy.

Podobné vztyčené balvany (ať už jsou dílem přírody nebo lidských rukou) se najdou i na dalších místech v okolí Nadějkova.

Prameny:
Bauerová, Anna: Keltové v Čechách (Praha, 1996)
Pavel Kozák: Tajemná místa od Blaníku k Sušici (2003)
Pavel Kozák: Kamenný svět (2003)
Seznam menhirů v ČR


<<zpět na památky
<<zpět na úvod