V souvislosti se změnami územního plánu Nadějkova se jedná o změně určení využití pozemku na drahách z dosavadního nezastavěného území na místo, určené k individuální bytové výstavbě. Jedná se o pozemek 323/1 v k. ú. Nadějkov, označený na mapce níže kroužkem a na výřezu z návrhu změn územního plánu oranžovou barvou a písmeny BI-6b. Jeho vlastníkem je obec Nadějkov.
Mapa s vyznačením pozemku na Drahách
Návrh na změnu územního plánu – Draha
Proti tomuto záměru podalo několik nadějkovských občanů, zejména vlastníků okolních pozemků, připomínku. Upozorňují, že se jedná o velmi cennou lokalitu, součást lokálního biokoridoru s výskytem chráněných rostlinných druhů (prstnatec májový, dudek chocholatý, slavík obecný, slavík tmavý uherský, pěvuška modrá, čolek obecný, rosnička zelená, plšík lískový). Současně místo slouží k procházkám a klidným volnočasovým aktivitám.
Protože v územním plánu je velké množství dalších a vhodnějších lokalit, určených k bytové výstavbě, nedává smysl rozšiřovat ji i na tento konkrétní pozemek. Stanovisko nadějkovských občanů podpořili svým vyjádřením pracovníci Odboru životního prostředí Města Tábor ing. Josef Jahelka a Bc. Jiří Rozum.
Připomínka občanů ke změnám ÚP obce Nadějkov, vč. vyjádření ing. J. Jahelky
Nadějkov a jeho okolí disponuje z hlediska krajinářského, přírodovědného nesmírně cennými územními celky. Krajina se zemědělskými plochami přijatelné velikosti, rozdělená velkým množstvím zeleně, mezí, cest obrostlých stromovými či keřovými pasážemi, je obrovská deviza. Krajinná druhová pestrost je spojena i s velkou diverzitou jak rostlinných, tak živočišných taxonů. Z uvedeného důvodu by bylo vhodné respektování a beze změn zachování těchto přírodních prvků jak živé, tak i neživé přírody, prvků které plynule navazují na stávající zástavbu a vytváří tak velmi příznivé přírodní životní prostředí! V souvislosti s plánovanými stavebními zábory by bylo nanejvýš vhodné stávající přírodní podmínky respektovat!
Vyjádření odboru ŽP Tábor (Bc. Jiří Rozum)
Rozšiřování zástavby v ulici Nová severovýchodním směrem stupňuje nevhodnou členitost sídla a jeho zapojení do krajiny, stírá dochované prvky historického uspořádání krajiny a může být problematické z hlediska dopadu na pozitivní hodnoty krajinného rázu území.
Dopis pro zastupitele od Olgy Duškové, která se o pozemek více než 10 let stará
Shrnutí historie pozemku – obnova cesty v r. 2010, vytvoření tůní a vyčištění od náletů v r. 2012, údržba pozemku v následujících letech.
Co vlastně jsou draha a proč jsou tak cenná?
Draha (dráhy, dražky) jsou starobylé obecní pastviny, které bývaly u každé vsi; zpravidla v místech kde je chudá půda s balvany, suchopár a močál. Dobytek tu lidem ze vsi pásl obecní pastýř, řečený slouha, kterého najímala a platila obec. Za službu měl od obce pastoušku, obecní
louku, pole, obilí, pivo a peníze od hospodářů, kteří platili z kusu. Pastýř na oplátku choval pro obec býka, kance a berany. Charakter místa (balvany atd.) a pravidelná, staletí trvající, pastva vytvořily z drah nejhezčí a nejpestřejší prvek venkovské krajiny. Draha neodmyslitelně patří ke vsi, podobně jako třeba kostel. A stejně jako nás kostel pojí se všemi, co v jeho lavicích hledali útěchu, tak nás draha spojují se všemi generacemi, kterým pomáhala v živobytí.
Společná pastva místy někdy fungovala ještě v polovině 20. století. Převážně ale zanikla už ve století devatenáctém, kdy jsou nepotřebné pastoušky přeměňovány na chudobince (někde i na školy) a nepotřebná draha nejčastěji zalesňována. Na drahách se páslo už jen individuálně
(sedláci si pasou sami, obci platí za pasené kusy). Za socialismu pastva na drahách skončila definitivně. Od té doby draha, pokud ovšem unikla vlně zalesňování, zastavování a meliorování, zvolna zanikají – zarůstají stromy a trním, ztrácejí svůj typický ráz i původní druhovou pestrost.
Podrobněji popisuje význam obecních drah diplomová práce Bc. Alžběty Vosmíkové Bývalá obecní draha: Refugia biodiverzity v měnící se krajině střední Evropy
V Nadějkově se zachovalo místní pojmenování „Draha“ pro dnešní ulici 5. května, která odbočuje z hlavní silnice u kapličky pod rybníkem Kužel a pokračuje ulicí Nová. Skutečná draha se nacházela na jejím konci, v místech, kde později vyrostlo několik nových domů, a nad nimi. Podobně jako v jiných obcích byl na jejich části počátkem 20. století vysazen les.
V současné době tvoří nadějkovská draha velmi cenné, členité a druhově bohaté území s remízky, tůněmi a loukami. Začíná zde souvislý pás zeleně, tvořící přirozený biokoridor táhnoucí se od severovýchodního konce obytné zástavby Nadějkova až do zalesněného území západně od rybníku Pilař. Poskytuje útočiště a potravu běžným druhům zvířat (srnec obecný, zajíc polní, bažant obecný), z chráněných druhů byl na drahách pozorován výskyt prstnatce májového, dudka chocholatého, slavíka obecného, slavíka tmavého uherského, pěvušky modré, čolka obecného, rosničky zelené a plšíka lískového. Vybudováním několika přírodních tůněk byl vytvořen prostor, který okamžitě osídlili obojživelníci a obrostly vodní a bahenní rostliny, a stal se přirozenou přírodní bariérou proti podmáčení parcel s rodinnými domy v severovýchodní části obce Nadějkov.
