Na modlíkovských drahách je rozeseto mnoho kamenů různé velikosti. Podle staré lidové pověsti zde jsou od nepaměti a prý to je zkamenělé stádo. To prý bylo tak:
V Modlíkově žil kdysi hospodář, který byl široko daleko známý svou lakotou. Dokonce se o něm říkalo, že pro krejcar by byl ochoten hnát veš až do Prahy. K němu kdysi přišel žebrák a prosil o kousek chleba. Prý dva dni nic nejedl. Hospodář se na něj obořil, že sám nic nemá a darmožrouty nebude podporovat. Když se žebrák hned neměl k odchodu, poslal na něj psa. Ten žebráka „vyprovodil“ až do míst, kde se páslo stádo hospodářových ovcí. Tam se žebrák zastavil, pes jako zázrakem zkrotl a začal se k němu lísat. Žebrák stádo ovcí zaklel a v tu chvíli se proměnilo v balvany. Tak byl onen hospodář potrestán za svou lakotu.
Jaroslav Wimmer
V Modlíkově v poloze Na drahách je rozeseto mnoho balvanů, o nichž se vypravuje, že jsou zkamenělým stádem ovcí místního lakotného hospodáře. Žebrák, jehož vyhnal, proměnil svou kletbou hospodářovo stádo v kameny.
Martin Stejskal, jako zdroj uvádí knihu Karla Bazala: Pověsti Sedlčanska I. – Paměti plané růže