O kameni u dveří
Když v lednu r. 1893 vyhořel městys Nadějkov na Táborsku, šeptali si staří mezi jiným o příčině požáru, že při přestavbě domku, v němž oheň vyrazil, předešlý majitel měl rozbíti do staviva nějaký památný kámen „co má v každém domu být“. Tím, že domového strážníčka zle popudil, až se odstěhoval jinam, a než se odstěhoval, že chytlo. Více ze zmatené pověsti starci nevěděli.
František Teplý, v článku Otázky a odpovědi, Český lid, ročník 27, č. 7
O cedulce proti ohni
Dávní bodří občané nadějkovští prý dlouhá léta řešili hašení požárů dosti svérázně. Když v městečku hořelo, nesnažili se prý oheň hasit, ale rychle přivolali některého z tehdejších představitelů obce. Ten dokvačil na radnici, vzal tam vždy připravenou pro ten případ cedulku a utíkal k ohni. Do něj prý vhodil onu cedulku a v tu ránu bylo po ohni. Na ní prý bylo napsáno: SATOR AREPO TENAT OPERA ROTAS a to tiskacími písmeny, pěkně pod sebou. Vždy to prý pomohlo.
Jaroslav Wimmer