Brtec

Nachází se asi 3 km na jih od Nadějkova. Je zde evidováno 30 adres, trvale zde žije 39 obyvatel. Brtec je také název katastrálního území o rozloze 2,83 km2.

Čeněk Bohuslávek zde uvádí tato místní jména polí a luk: Vrchy, Březiny, Podlučé, Brdo, Padělky, Hubené, Oužlabí, Zelnička, Voleška, Jivina, Dajetníky; lesy: Požárek, Babka, Hora, Hajetina.

První zmínka o této osadě je z roku 1421. Patřívala k Jistebnici a ještě v r. 1848 se jmenovala Brtce. V roce 1617 zde bylo devět sedláků, celkem 74 obyvatel. V roce 1638 osm sedláků: Jíra Vachů, Václav Míků, Martin Bolek (nebo Volek), Matouš Vítů, Jan Fara, Jakub Vacků, Mikuláš Hejrů a Jan Vlček. V roce 1843 žilo v 19 domech 163 obyvatel, v roce 1927 1920 v 27 domech 172 obyvatel a v roce 1930 v 29 domech 178 obyvatel. V roce 1925 zde byl založen sbor dobrovolných hasičů, který zde působí dodnes.

Před obcí u komunikace ze směru Pohoří – Svoříž se nachází litinový kříž na kamenném podstavci. Na kulatém štítku nad vyobrazením Panny Marie je tento nápis: POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS. Kamenný kříž („hraniční“) stojí u silnice směrem k Pohoří, u mohutné lípy na hranici s obcí Jistebnice. Na kraji obce, u odbočky na vrch Pahrbek (Čambulu), se nalézá další kamenný kříž, který nese na svém soklu dataci 1869. V obci se na soukromém pozemku v zahrádce mezi čp. 6 a 7 nachází dřevěná zvonice. Vedle zvoničky je umístěný další kříž. Také na něm je stejný nápis: POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS. Další kamenný, poněkud nachýlený, kříž stojí na okraji lesa asi 1,5 km jižně od obce. Označuje prý místo, kde se stala vražda.

O vzniku  názvu vesnice píše okresní školní inspektor a sběratel lidové slovesnosti Čeněk Habart v roce 1925 toto: „Za dávných dob bývalo v lesích mnoho divokých včel, jež měly hojně medu a vosku v dutých stromech nebo rozpuklinách skalních, někdy i v děrách jako čmeláci. Místu, kde se včely usadily, říkali naši předkové „brť“; lidé, kteří uměli divokých včel vyhledati a na jiné místo přenésti, se nazývali „brtníci“. Ti dávali včely do úlů ze stromův udělaných, aby si v nich spíše zvykly a postavovali nebo pokládali „brtě“ (úle) v lese. U nich zřídili si chaty k stálému obývání. Poněvadž lesy náležely ze­mě­pánům nebo jiným vrchnostem, museli brtníci odváděti za užívání lesa ke včelařství daň zvanou „brtné“; daní tou byly hrnce medu.“

Nad obcí je vrch Pahrbek (627 m.n.m.), místně zvaný Čambula, s kruhovým rozhledem. V roce 2013 Brtečtí za pomoci obce a Nadace VIA začali obnovovat starou cestu na Čambulu. Plány na rozhlednu na Čambule se zatím nepodařilo realizovat.

V obci je příležitostně (hlavně o víkendech) otevřen svépomocný hostinec U Čapků, cíl tradičního Pochodu tří veteránů, který se koná vždy 29. prosince.

Pod Brtcí se při odbočce ze silnice na Milevsko nachází kdysi slavný mlýn Kotaškov, vzpomínaný v matrikách již na začátku 18. století. Dnes je součástí zemědělského objektu a slouží k bydlení.

K cestě na Brtec se (možná) váže pověst O děcku v košilce.

Mapy:
Mapa katastrálního území
Další mapy – geologická, radonová aj.

Prameny:
wikipedia.org
Čeněk Habart: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, díl IV.
Čeněk Bohuslávek: Dějiny školní obce Nadějkovské, dodatek

<<zpět na seznam osad
<<zpět na úvod