František Teplý byl jedním z velkých znalců kraje, historik, lidový kněz, člověk hlubokého a příjemného charakteru, zasvěceně a důvěrně milující nejen zdejší minulost a lid, ale zanechávající bohaté dílo naplněné láskou k vlasti.
Narodil se 5.2.1867 Marčovicích, v sedlácké rodině. Po gymnáziu v Českých Budějovicích absolvoval v Klatovech studia bohosloví, po kterých byl v r. 1892 vysvěcen na kněze. Působil v duchovní správě na různých místech v Jižních Čechách, v Nadějkově byl kaplanem v letech 1892-1894. Vzpomíná na to (velmi hezky) ve svých pamětech Pouť mého života.
Po velkém požáru obce v dubnu r. 1893 se zasloužil o ustanovení „Komitétu pro podporu pohořelých“, který se snažil získat peníze pro ty, kdo přišli o majetek i střechu nad hlavou. Průběh požáru také podrobně popsal ve farní kronice:
Požár v Nadějkově (do farní kroniky zapsal kaplan František Teplý)
V r. 1909 ze zdravotních důvodů práci kněze ukončil. Přijal místo v archivu Jindřichohradeckého zámku, který vedl svědomitě až do svého předčasného odchodu na odpočinek v roce 1923.Tehdy se uchýlil do Malenic, kde 11.6.1945 zemřel.
Své první práce publikoval v roce 1896. Napsal velké množství národopisných studií, uveřejnil práce z oboru hospodářských a kulturních dějin, psal rodopisné statě, studie dějin Chodů a Chodska. Všude, kde působil, napsal a vydal historii obce. K nejznámějším patří: Paměti města Miličína na Táborsku, Dějiny osady Předslavice na Volyňsku a Dějiny města Volyně na Prácheňsku. Významným dílem jsou sedmisvazkové „Dějiny města Jindřichova Hradce“, které vydal v letech 1927-37.
O Nadějkově píše František Teplý v knize Selské bouře, která vyšla nákladem ministerstva zemědělství republiky československé v Praze roku 1931, věnuje mu i jednu kapitolu ve vzpomínkách Pouť mého života.
Prameny:
databazeknih.cz
Jan Muk: Archivář František Teplý
František Teplý: Pouť mého života, Praha, FF UK, 2015 – kapitola V Nadějkově
František Teplý: Selské bouře, Praha, 1931 – o Nadějkově se píše na str. 272-299
Farní kronika obce nadějkovské