Přepis obecní kroniky, uložené ve státním oblastním archivu v Třeboni, str. 182 – 206.
Odkaz na naskenovanou kroniku
Za přepis děkuji Mirce Dvořákové
1936
Úmrtí
21. ledna zemřel anglický král Jiří V. a jeho místo nastoupil Eduard VIII. Letošní rok i u nás v místě počíná ve znamení časté úmrtnosti. Tak dne 26. ledna zemřel čtyřletý chlapec domkáře Josefa Maška z čp. 16. po vleklé nemoci ledvinové. Dne 27. ledna zemřel ve stáří 77 r. obecní chudý, František Mrva z obec. domku čp. 74., typicky známý náš ponocný a 29. ledna odchází z řad zdejších občanů Josef Reichl starší, bývalý hostinský a dlouholetý starosta obce ve stáří 80 roků. – Světlem svým osvěť cestu jejich, ó Pane, by tak šťastně Tebe dospěli a s Tebou na věky věkův se radovati mohli, amen! –
Pronájem obecního majetku
7. února pronajat obecní pozemek při č. 11. na neurčitou dobu Josefu Mendlovi za roční nájem 8 Kč a může si pozemek ohraditi.
Újezdní měšťanka
Vzhledem k zákonu o zřizování újezdních měšťanských škol a na doporučení Václava Dvořáka, mlynáře ve Vratišově (Micáskov) a člena okresního zastupitelstva v Milévsku, projevilo obecní zastupitelstvo souhlas ke zřízení takové školy v Nadějkově. Pozváni ku schůzi o tom starostové přiškolených obcí, dále osad Alínovy Lhoty a Chlistova jakož i výše jmenovaný, jehož bratr Antonín jest sekčním šéfem ministerstva školství. Dále vyslána deputace do Sedlčan. Ježto dříve, než škola by byla povolena a děti budou povinny takovou navštěvovati, usneseno ob. zast., posílati děti z Nadějkova a Hubova zatímně do školy jistebnické, z Kaliště do Chýšek. Chýšky (kde jest trojtř. měšť. škola) se rovněž o újezdní měšťanku ucházejí právě tak houževnatě, jako dříve o obvodního lékaře. (Měřili vzdálenosti z Chýšek do Nadějkova a z Nad. do Jistebnice. – K Nadějkovu byla by ochotna obec Vlksice se připojiti.
Domovské
Do Jistebnice přijata Emilie Maroušková. Do zdejší obce Josef Jílek s manželkou a František Martínek, narozený r. 1896. Obci Říčany usneseno zaplatiti 95 Kč za Františku Šitnerovou.
Spolek 102
8. února pořádal nově utvořený spolek bývalých vojínů ze světové války benešovského pěšího pluku č. 102 ples ve prospěch fondu pro zchudlé neb v bídě se nalézající spoludruhy. Ples byl velmi četně navštíven a vynesl as 1500 Kč. Spolek byl ustaven v lednu na popud Václava Jandy, hostinského, a plesem slibně zahájil svoji činnost, která vesměs má býti rázu podpůrného. Z výnosu plesu věnováno 50 Kč škole, 50 Kč na opravu kostela a 50 Kč „Sokolu“.
Příspěvky
24. února věnovala obci na očkování dítek proti záškrtu občanská záložna v Sedlci 125 Kč, Kampelička v Nadějkově 100 Kč.
Přání
28. února ku jmenování JUDra Antonína Dvořáka, rodem ze mlýna Micáskova, vicepresidentem Zemské školní rady v Praze, zaslal obecní úřad na návrh kronikářův blahopřejný dopis tohoto znění:
Váženému pánu,
p. JUDru Antonínu Dvořákovi,
vicepresidentu zem. šk. rady
v Praze.
K vysokému vyznamenání, kterého se dostává jmenováním Vašeho Blahorodí vicepresidentem zem. školní rady v Praze i našemu kraji, račte přijmouti naše nejsrdečnější blahopřání a projev naší hluboké úcty a oddanosti. S krajanským pozdravem
Obecní úřad v Nadějkově
V. Souček, starosta
Německo
7. března obsadili Němci odvojenštěné pásmo v Porýní a porušili tím smlouvu locarnskou. Zrušili poslední závazek přemožených ve světové válce.
Den čsl. zahraničí, sbírka
Po celé republice konány oslavy 86. narozenin T. G. Masaryka, které vzdávaly hold prvnímu presidentu a zároveň vzpomínáno Čechů a Slováků žijících v zahraničí, pro které uspořádána též sbírka. Sběrací archy po skončení akce budou sebrány a svázány ve „zlatou knihu čsl. zahraničí“. U nás započaly oslavy vyvěšením praporů. Odpoledne zaslány dva blahopřejné telegramy jménem obce a Těl. jednoty Sokol následujícího znění z popudu starosty obce a Sokola:
Presidentu osvoboditeli, T. G. Masarykovi v Lánech.
Pane presidente! Ku vzácnému dni Vašich 86. narozenin račte přijmouti projev úcty a oddanosti místního občanstva s vřelým přáním, byste ještě dlouho ve zdraví byl zachován.
Obec Nadějkov.
Bratře presidente! K výročnímu dni Tvého vzácného a ušlechtilého života rač přijmouti hold našich sokolských srdcí! S bratrským zdar Tělocvičná jednota Sokol v Nadějkově.
Večer o ½ 8h dala podnět hudba ke srazu na náměstí odkud ubíral se průvod za nepříznivého počasí do vyzdobené místnosti Sokola u K. Nymše za účasti hasičstva, obec. zastupitelstva, spolků, školních dítek a občanstva. O 8h zapálena na Homolích dvěma hasiči hranice a v místnosti přečetl poselství zemské jednoty hasičské vzdělavatel hasičů a starosta Sokola, MUDr. Václav Chyba. Sokolský kroužek zapěl, načež přečetl přednášku Dra J. Sedláčka: „Masaryk a zahraničí“ Jaroslav Benda, učitel a náčelník Sokola, pak opět sborová píseň a přednes proslovu téhož autora: Naše čsl. zahraničí. (Jindrák) Slavnost ukončena zapěním státních hymen a poděkováním starosty obce za účast. (Sbírka vynesla 447 Kč)
Besídka
8. března provedena školními dítkami zdařilá besídka s divadelní hrou: Trampoty mistra Konopáska. Přes nepříznivé počasí činil příjem 383,55 Kč a z větší části bude věnován jako příspěvek školy na výcvik 1 pilota. Před divadlem měl slavnostní proslov k 86. narozeninám 1. presidenta říd. uč. Čeněk Bohuslávek.
Úroků dělení
13. března rozděleny úroky z fondu Josefa Duška na 24 díly po 50 Kč, 19 dílů po 25 Kč a zbytek 325 Kč ponechán pro nepředvídané výdaje. Též usneseno obec. zastup. zaslati do Kozince Františce Peterkové na pohřebné výlohy za jejího otce, zdejšího příslušníka, Františka Kukače, obnos Kč 100,- z fondových úroků.
Prodej a koupě, Pře
V Hubově sousedí Jan Říha, rolník z č. 4. s Antonínem Vackem, rolníkem z č. 1. v „Oužlebí“, kde měl prvý lesík ve výměře 36 arů. Antonín Vacek, který byl nespokojen s hranicí, vyzdvihl na odměření soudní komisi za 700 Kč a po dohodě na místě, pozemek s lesíkem koupil za 9000 Kč spolu s veškerými útratami. Podle názoru sousedů, neměl lesík s pozemkem ani poloviční cenu. Antonín Vacek je vlastníkem usedlosti čp. 1., kde se říká po statku u „Skolovratů“, patrně po zde kdysi žijícím rodu „z Kolovratů“ k jichž potomkům se rovněž i nynější vlastník počítá. Stavení jsou zpola dřevěná kromě obytného a stodoly. Také jest při nich starý sroubek, sloužící za sýpku.
Phőnix
2. dubna brzo po smrti vrchního ředitele Viléma Berlinera zhroutila se největší rakouská životní pojišťovna Phőnix, která i u nás měla veliké obchody. Byla sice pod státním dozorem, kterým pověřen u nás ministerský rada Autengruber, ale přes to si dělal „pan“ ředitel co chtěl a všichni k tomu klidně přihlíželi. Po převratu byla pověřena tato pojišťovna výměnou rak. váleč. půjček a „pan“ ředitel mimo to se vydatně přičiňoval zruinovat čsl. K. Nyní zanechal po sobě čsl. státu 600,000.000,- Kč schodků, jako „vzácné“ dědictví za blahovůli politických stran, které rády nějaké ty úplatky na nevidomost braly. Však jaké neštěstí? Stát měl dohled, za schodek ručí a čsl. pojišťovny s jeho pomocí to všechno zaplatí! –
Legionáři: úmrtí
13. dubna konal se v Jistebnici pohřeb Viléma Bergera, majitele mlýna v Jistebnici, bývalého štábního kapitána čsl. legií v Rusku a ve Francii, za přítomnosti táborské posádky, legionářů s majorem Sýkorou v čele, za účinkování písecké vojenské hudby, účasti Sokolstva, veřejných korporací a velkého počtu občanstva. Zesnulý zemřel ve stáří 51 roků, následkem nemoci jater a zachlazení chřipky. –
Tak zvolna odchází do Nenávratna garda „blanických rytířů“ naší vlasti, čsl. legionářů, aby po ní zbyla jen vzpomínka a vzácný příklad národu ve slavné epopeji jejich bohatýrských činů!
U příležitosti zmínky na zemřelého legionáře, dobrého veřejného pracovníka, je nejvýš na čase vzpomenouti zde i našich legionářů z Nadějkova a okolí, o kterých zatím nebylo možno nic bližšího zaznamenati, neboť se všichni téměř zdržují mimo zdejší kraj a podrobnější zprávy o nich ztěží lze opatřovati. Přes to, pokud zatím mi bylo možno, zde zprávy o nich a od nich uvádím, aby zde jejich jména se stkvěla pro paměť budoucím a potomci, vzpomínajíce jejich památky a čtouce jejich jména i osudy, vedeni jejich láskou k vlasti, dovedli vždy uchovati národu svou prací a přičiněním statky, které oni pro něj svou krví dobývali a životy svými platili.
Hrůzl František,
italský legionář,
narodil se 22. května 1896 v Nadějkově, jako syn sem příslušného kočího. Do italské legie vstoupil společně s Františkem Čiperou ze Starcovy Lhoty a dnem 6. března 1918 byl zařaděn do pracovního oddílu v táboře v Padule. Před tím byli spolu v zajateckém táboře Vitoria na Sicilii. Z pracovních oddílů byli pak, když byla povolena italskou vládou legie, utvořeny legionářské pluky. Jmenovaný legionář v dopise ze 14. listopadu 1936 píše: „Můj pracovní oddíl byl utábořen u Gustozy. Byl jsem zařaděn u 34. pl. ital. legie – četa vrhačů ohně (Fr. Čipera u 33. pl. ital. legie) jako střelec (bez hodnosti). Súčastnil jsem se bojů na italské frontě (jako legionář) Argo – Riva – Rovereto, Gardské jezero Altisimo – Dosso Alto. Z Italie jeli jsme přímo na Slovensko (23.12.1918). Na Slovensku zúčastnil jsem se bojů u Lučence, Nových Zámků – Parkáně – Komárna, Levic za bolševického vpádu na Slovensko. Mám vyznamenání: čsl. válečný kříž, revoluční medaili, medaili vítězství, ital. válečný kříž Merito di Guera, italskou válečnou medaili Fatische di Guerra a it. medaili Unita d´Italia s příslušnými dekrety.“ –
Z legie byl převzat dnem 29.11.1919 k četnictvu v Praze, pak byl na Podkarpatské Rusi a od r. 1922 je na Slovensku jako vrchní četnický strážmistr ve Varíně u Žiliny. Oženil se s dcerou zdejšího hostinského z čp. 24. Josefa Kálala, Annou, narozenou v r. 1903. –
Čipera František,
italský legionář,
narodil se dne 8. srpna 1897 ve Starcově Lhotě a zmiňuje se o něm prve jmenovaný. Odveden byl v r. 1916 jako 18tiletý jinoch k 28. píseckému pluku. Dne 20. srpna 1917 zajat na ital. frontě na Soči. Do legií vstoupil 23. února 1918 ve městě Padui. Účasten dvou velkých bojů na řece Piavě 18. června 1918, kde byl raněn a prostřeleno mu pravé koleno. Po vyléčení súčastnil se opět bojů u Dosa Alta. Vyznamenán 4 medailemi: 2 italskými a 2 československými a sice: 1.) Merito di guera, 2.) ital. váleč. křížem; 1). revoluční medailí a 2.) čsl. válečným křížem. Od r. 1918 do konce r. 1920 účastnil se okupace Slovenska. V prosinci 1921 povýšen na svobodníka a v r. 1922 propuštěn. Jeho legionář. potvrzení nese č. 30.018. Nyní žije jako malovolník ve své rodné obci.
Janda Emanuel,
francouzký legionář,
povoláním truhlář, narozený dne ………18 ….. v ……………., do Starcovy Lhoty příslušný a před válkou na Kladně se zdržující, nastoupil službu vojenskou u 102. pěšího pluku, kde měl hodnost jako „zugsfűhrer“. Byl zajat na Srbsku.
Janoušek Jan,
francouzký legionář,
rolnický syn, narozený r. 1884 v Hubově (samota Pila) nastoupil vojenskou službu u 102. pěš. pluku, kde sloužil v r. 1905-1908, súčastnil se války Balkánské v r. 1912-1913 a od r. 1914 války světové. Zajat na Srbsku 8./12. 1914 v Horní Dobrnji u Kragujevace. V Srbsku jako zajatec byl do 16./10. 1915, kdy stal se účastníkem přechodu Albánských hor. Ve Valoně přestoupil s ostatními zajatci na italskou loď 31./12. 1915. Dne 6. ledna 1916 vyloděni na ostrovech Isola = Asinara do 21. května 1916 kdy převzat Francií a odcestoval do Toulonu. Do legií dobrovolně vstoupil v září 1918 do 23. pluku, bitev se však již nesúčastnil. Kroj po válce odevzdal. Byl jedním z 80.000 zajatců srbských, z nichž 11.000 převzala Francie; ostatní zahynuli. – Hospodaří na zděděné usedlosti v Hubově a je svobodný.
Kaprál Jan,
ruský legionář,
narozený 24./4. 1881 v Nadějkově, povoláním kancelářský sluha u státních drah ve Vídni. Vojenskou službu nastoupil u 102. p. pl. Jako legionář sloužil u 7. pluku, 3. roty čsl. legií v Rusku. Podle oznámení ministerstva národní obrany ze dne 15. dubna 1919 padl dne 1./8. 1918 v bojích u Kaulu. Jeho manželka Kateřina žije zde v Nadějkově. Dvě dcery jsou provdány.
Klíma Josef,
ruský legionář,
před válkou žil ve Starcově Lhotě. Je uveden v seznamu legionářů v knize: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, kde z těchto okresů zaznamenáno 581 legionářů, z nich 26 padlých.
Koptiš Josef,
italský legionář,
narodil se v roce 1898 v Nadějkově jako syn mistra kolářského, Antonína. Vojenskou službu nastoupil u 102. pěšího pluku a zajat v bojích na Piavě, 14./8. 1918. Do italské legie vstoupil 25./10. 1918 ku střeleckému pluku č. 35. Súčastnil se bojů na Těšínsku a na Slovensku v roce 1919. – Jest štábním strážmistrem četnické stanice v Remetských Hamrech na Slovensku a přiložená fotografie jest z přítomné doby. (fotografie se v kronice již nenachází)
Kříž
narozený dne ……… v Brtci a do Petříkovic příslušný. (dále vynecháno místo na další informace, které již kronikářem nebyly doplněny)
Kosík Josef,
ruský legionář,
narozený dne………189… v Pohořelici čp. ….., povoláním krejčí, (dále vynecháno místo na další informace, které již kronikářem nebyly doplněny)
Maroušek Jan,
ruský legionář,
narozen r. 1893 v Kališti čp. 15. jako syn Jana a Marie. Nastoupil vojenskou službu v září 1914 k 7. pluku dragounskému do Brandýsa n/L. Zajat na Nový rok 1915 v Karpatech a přišel jako zajatec do Kijeva, kde byl mezi prvními, přihlásivšími se do ruské legie. Zařazen do 1. pluku M. Jana Husa. Konal službu v jízdních rozvědkách a súčastnil se celého tažení i bojů 1. pluku. Obdržel vyznamenání zlatý kříž. Navrátil se do vlasti r. 1919 a byl přijat ke dráze na Slovensku. Byl ženat a otcem 4 dítek. Ve Stupčicích si dal postaviti domek, ale zemřel dříve, než se mohl tam usaditi a sice v září 1929 chorobou srdce.
Matuška Karel,
ruský legionář,
narozen dne 6./11. 1892 ve mlýně Hromadově, obec Modlíkov. V roce 1914 nastoupil u 102. pěšího pluku benešovského. Byl zajat v r. 1915 v Pekalově v Ruském Polsku. Do legií vstoupil na jaře r. 1917 a jako příslušník kulometné roty II. (pěšího) pluku čsl. legií súčastňoval se různých bojů na Magistrále. V r. 1919 nastoupil cestu domů z Vladivostoku. Byl též vyznamenán. Bližších dat jsem nemohl od někoho se dověděti. Pověděl mi jen toto málo po několikeré výzvě. Žije zde jako mlynář na Hromadově a jest svobodný.
Miňha Josef,
ruský legionář,
narozený 14./2. 1893 v Nadějkově, syn Václava a Marie Miňhových, povoláním soustružník dřeva, nastoupil vojenskou službu u zeměbraneckého pěšího pl. č. 28 v Linci, zajat asi 21./3.1915 u Vizové v Karpatech. Do r. 1917 pracoval na polních pracích v Petrovsku, Saratovské gubernii; zařazen do čsl. vojska na Rusi 14./5. 1918 k IX. čsl. střeleckému pluku. Nezvěstný od Repjavky 29./6. 1918. Za mrtva prohlášen kraj. soudem v Táboře, dne 4./3. 1924. Matka Marie Miňhová žije zde dosud a béře po něm důchod as 640 Kč ročně.
Pilař Alois,
italský legionář,
narozen 20. srpna 1899 v Hronově Vesci, obec Petříkovice, vstoupil do legií 1. září 1917. Službu konal u 39. pluku italských legií, zvaného „výzvědný“, 10. polní roty jako střelec. V zahraničí se súčastnil bojů podél řeky Piave až k Jaderskému moři, u města Sant Donna, proti hoře Monte Grappo a jinde. V republice čsl. u Děvínské Nové Vsi, podél železniční trati Bratislava – Nové Zámky a Parkáň, podél řeky Ipolu, před Levicemi a u Komárna. Má vyznamenání: Čsl. válečný kříž, čsl. revoluční medaili, medaili vítězství, italský válečný kříž, zvaný „Groce al Merito“, italskou válečnou medaili a ital. medaili zvanou „Unita d´Italia“. V čsl. republice je ve službách čsl. četnictva od 8. dubna 1924, t.č. v hodnosti praporčíka. Působiště ve Velkém Berezném na Podkarpatské Rusi.
Šich František,
italský legionář,
narodil se r. 1888 jako syn rolníka v Hronově Vesci, vojenskou službu nastoupil u 56. pluku polského. V červenci r. 1916 zajat u Sela na Italii. Dne 14. dubna 1918 vstoupil do ital. legií a přidělen ku 39. pluku, později k 35. leg. pluku. Súčastnil se jako legionář bojů u Rovereta a na Slovensku. Je ženat a má tři děti. Po válce ujal se hospodaření na statku v Hronově Vesci.
Šimák Antonín,
ruský legionář,
narodil se 13./11. 1878 v Nadějkově, jako syn bývalého panského ovčáka. Povoláním zahradník pracoval před válkou v Přímoří. Byl zajat dne 3. června 1917 při nástupu čsl. legionářské divise u Zborova. Do legií přihlásil se téhož roku v červenci v Samaře a vstoupil do legií v srpnu 1918 po dobytí Samary legiemi. Zařazen byl z počátku k 9. záložnímu pluku a pak přeložen ku 3. zdravotní letučce Dra Janzáka na Samarskou frontu. Z Vladivostoku odplul lodí Carichi Maru 3. října 1919 a přijel do Terstu 7./12. 1919. Za republiky pro znalost italské řeči přijat do služeb čsl. velvyslanectví v Římě, kde dosud působí. Byl ženat, ale dítek nemá.
Z dalších, byli to ruští legionáři: Antonín Divíšek z Kvašťova, 7. pl. Bachmač – Vladivostok, Josef Dvořák, Květuš, Houda František, Nosetín, 1. pl. Zborov – ústup z Ukrajiny – magistrála; Houda Vladimír, Květuš, 1. pluk 2. rota, Zborov, Bachmač – Penza, Vacek Josef, Svoříš;
italští legionáři: Kozák Josef, Kvašťov, 31. pluk, Piave – Dosso Alto – Miškovce – Košice; Zemánek Alois, Růžená, poručík, 35. pluk – Miškovce – Košice; Zemánek Bohuslav, Růžená, kapitán 33. pluk (nyní velitel čet. odď. č. 21.)
francouzští legionáři: Čunát Jan, Nosetín, 21. pluk, Aisna – Těšínsko, Chaba Josef, Ostrý, 21. pluk, Elsasko – Texone. (Tyto uvedeni v knize: Sedlčansko – Sedlecko a Voticko s udáním míst, kde se súčastnili bojů. Ježto nejsou ze zdejšího obvodu školního a farnosti, neuvádím podrobnější jejich data v přesvědčení, že jim v příslušných obcích dozajista věnovali čestná místa ve svých pamětních knihách, aby jich pokolení budoucí nikdy nezapomněla.).
Sbírka
čsl. zahraničí skončena v dubnu a vynesla 471 Kč. Sběrateli byli: Dvořák Jan Frant., Mašek František, Horych František a Mára František.
Divadlo
Čtenářsko-ochot. spolek „Fikar“ sehrál div. hru od Josefa Kajetána Tyla: Paní marjánka, matka pluku. Hra byla sehrána zdařile, leč účast byla skrovná. Příjem činil 637 Kč 10 h včetně hudby 170 Kč. Vydání činilo 687 Kč 10 h, takže byl schodek 50 Kč.
Knihovna, Dar
Obecnímu úřadu došla zásilka knih jako dar ministerstva školství a národní osvěty od Masarykova lidovýchovného ústavu v Praze v ceně 300 Kč. Byly to knihy: T. G. Masaryk: Mravní názory, Dr. I. Dérer: Slovensko v prevrate a po nom, Marie Trachtová: Nauka o domácím hospodářství, Josef Koudelák: Hraničáři, Lev Sychrava: Čsl. odboj, Dr V. Joachim: Co má věděti každý občan, Kellermann: Tunel, J. F. Karas: Pod kosou, Jan Vrba: Madlenka z Pece, PhDr Ing. O. Dorazil: Vládcové Evropy 3. a 4. díl, M. K. Čapek – Chod: Kašpar Lén mstitel, F. J. Vlček: Povídka mého života I. a II. díl, Fr. Langer: Pes druhé roty, Dr J. Macek: První uvedení do nár. hospodářství a Dr Fr. Hanza: Šimon Kouzelník. Poněvadž spisy od Kellermanna, Čapka a Langra se již v knihovně nalézají, žádáno o výměnu za II. a III. díl Jiráskova „Bratrstva“ a žádost kladně vyřízena. Mimo to zakoupeno 10 knih slovenské historie za 130 Kč, dále některé spisy Dra Karla Maye za 132,20 Kč, Giselov Gromov: Tábory smrti v SSSR za 25 Kč na podporu nacionálního Ruska, J. Krbal: „Naše Anka“ na podporu hraničářů za 23 Kč 50 h.
V půjčovacím období 1935/1936 učinili 32 čtenáři 242 výpůjčky a přečetli 584 knihy; vypracován knihovníkem „knihovní řád“, zavedeno zápisné 2 Kč na místo příspěvků a vybráno na něm 59 Kč. Příjem činil na dotaci obecní 150 Kč, z vybraného vkladu 200 Kč, schodek 7 Kč 20 h. Na vkladní knížce zůstává 51 Kč 20 h.
Účty; Obecní majetek
24. dubna schváleny obec. zast. účty za r. 1935. Oproti roku předešlému nedoznaly zvláštních změn. Inventář oceněn následovně: Cenné papíry 1975 Kč. Pozemky: role 15,29 a 150 Kč, louky 40 a 10 m2 500 Kč, zahrada 1 a 40 m2 150 Kč, pastviny 9 ha 47 a 80 m2 2375 Kč, veřejný statek 6 ha 94 a 60m2 – – celkem 16 ha 99 a 19 m2 v hodnotě 3175 Kč. Dále oceněny budovy čp. 74 na 6000 Kč a hasičské skladiště na 3000 Kč.
Obrazy světelné
26. dubna uspořádal spolek: „Odbočka kamarádů 102. pluku v Nadějkově“ v den konání své valné hromady a večer přednášku Richarda Synka z Vysokého Chlumce se světelnými obrazy z rakousko-italské a srbské fronty za světové války. Účast byla hojná. Příjem 710 Kč.
Soupis stromů
K 1. květnu proveden soupis ovocného stromoví a napočteno celkem 525 ovocných stromů a keřů.
Nezaměstnaní
V období od 1. prosince 1935 do 30. dubna 1936 byla vydána 451 stravovací poukázka a 51 vánoční poukázka po 10 Kč a poděleno jimi 37 osob. Pro nezaměstnané byly přiděleny okresním úřadem též potraviny a sice: 70 kg krup, 28 kg sladové kávy, 140 kg pšeničné mouky OOh, 2550 kg uhlí a 27 kg umělého tuku jakož i 54 kg cukru. Nezaměstnaní nesmí míti více než 4 míry pozemku a musí mít dělnické legitimace Ú. soc. pojišťovny.
Garáž
Obec. zast. schválilo výdaj 500 Kč na zřízení garáže MUDru Václavu Chybovi u Josefa Weigra.
Cvičiště
Dále usneseno věnovati 500 Kč na cvičiště na draha.
Cestné
Na výlohy s dojížděním do kursu protiletecké obrany pořádané v Milévsku, povoleno 100 Kč.
Habeš
3. května uprchl habešský císař Hailé Selsié ze své země a tím skončila samostatnost posledního černošského státu.
Svátek matek
10. května byla Tělocvičnou jednotou Sokol v Nadějkově uspořádána oslava svátku matek, která připadá na druhou neděli květnovou. Spoluúčinkovaly školní dítky. Počasí bylo příznivé a účast hojná. V předu průvodu, který se řadil u hřbitova, byly malé děti na koloběžkách, vozíčcích, tříkolkách, nebo s kočárky; pak šla hudba (hudebníci účinkovali zdarma), pak sokolské žactvo, členky a členové v sokolských krojích, za nimi školní děti a ostatní. Průvod šel kolem náměstí a zastavil se u školy, kde upraveno provisorní cvičiště mezi školou a kostelem. Pro obecenstvo postaveny lavice. Vstupné činilo 2 Kč, ale štědří podporovatelé dali i více. Vlastní oslavu zahájili děti hrami, tanečky a recitacemi. Nejmenšími recitátory byli: Hana Hermová 5 r., Jitka Chybová 4. r. a Milan Jindrák 3½ r. Sokolským žactvem předvedena prostná, též muži v počtu devíti a třinácti ženami. Spolucvičily i ženy jistebnické. Mužský pěvecký sbor Sokola zapěl několik písní. Konaly se též zábavné závody v pytlích, čtyři chlapci závodili o 5 Kč v koláči, ku které se museli prokousat, děvčata běhala s vajíčkem na lžíci mezi láhvemi a v závěru se vydražilo velké srdce perníkové za 50 Kč. Před školou prodávaly sestry Sokolky cukrovinky. Slavnost proběhla za příznivého počasí ku spokojenosti všech, zvláště „Sokola“, který na ní vyzískal 820 Kč.
Divadlo
16. a 17. května sehrána pro děti i dospělé div. hra Frant. Langra: „Jízdní hlídka“ ve zvláště k tomu upravené dekoraci malované Josefem Kronusem, uč., Jaroslavem Bendou, uč., Bohumilem Maškem, stavit. asistentem a Karlem Veselým, zubním technikem, který obětavě působil i při hře samé jako ostatní za režie MUDra V. Chyby. Hra byla dobře sehrána, ale následkem nepříznivého počasí, účast byla slabá, zvláště večer 17. května. Dětské představení vyneslo 100 Kč 80 h, odpolední 353,50 Kč a večerní 216 Kč. Vydání činilo 464 Kč ale bylo by činilo více nebýti služeb režisérových, kterými na zmenšení režie přispěl.
Neštěstí
25. května událo se na jižní Moravě u Nových mlýnů velké neštěstí na řece Dyji, v jejichž vlnách při převozu pramicí zahynulo 31 školních dětí. Chatrná pramice, dětmi, koni a vozem přetížena se potopila a děti utonuly v dravém proudu nedaleko splavu.
Počasí
Květen byl mokrý. Do 7. června pršelo a bylo větrno, takže žita i pšenice byly před odkvětem povaleny a není naděje, že by se zdvihly. Letošní nadbytek vláhy ukazuje se býti škodlivějším nežli loňské sucho.
Pouť
7. června byla zde pouť, ale odpoledne pršelo, takže mnoho lidí se odradilo. Přijeli s „koníčky“, „loděmi“ i houpačkami, ale kramářských „bud“ bylo po skrovnu. Teprve odpoledne se poněkud vyjasnilo. Taneční zábavy byly u „Jandů“ a u „Nymše“, tak však malá účast.
„Sokol“
Naši „Sokolové“ v počtu 6 žen a 7 mužů cvičili v týž den na okrskovém sletu v Milévsku.
Půjčka obrany
Vyložena k úpisu nová státní půjčka na zaopatření prostředků a provedení investic na obranu státu. Upisování má býti měřítkem vlasteneckého cítění občanstva, kolik toto vynaloží na obranu vlasti, aby se zdarem byla provedena. Půjčka vydána ve dvou druzích: 4½ % osvobozená od daně rentové a kuponové a 3% osvobozená od všech daní a sloužící zároveň k udělení amnestie pro ty, kdo za nezdaněné či zatajené důchody či vyšší příjmy půjčku uspíší. Je slosovatelná v 50 létech počínaje r. 1938 a její upisovací kurs činí 97 Kč. Obec upsala 1000 Kč, Kampelička 100 000 Kč a soukromníci jejím prostřednictvím 13 200 Kč. – S naším čsl. státem stojíme nebo padáme! Proto je třeba usilovati o jeho zachování nejen slovy, ale také činem! Kdyby toho jednou vlast potřebovala, jsme připraveni k větším obětem než je tato! – (Půjčka vynesla ke 4 miliardám.)
Boží tělo
11. června na tento svátek bývá každoročně průvod kolem náměstí, kde jsou za tím účelem pořízeny oltáře, ověnčené kaštanovými ratolestmi a z březových výhonů kolem nich utvořena zátiší. (Oltáře bývají u farní budovy, u Jandova hostince, u „Hůrků“ (nyní pošt. úřad), a u zámecké brány vedle býv. zámec. důchodu). – Malá děvčátka i větší školní jsou v průvodu bíle oděna jako „družičky“, smyčcová hudba u oltářů vyhrává (jsou to obvykle vesměs školáci s Josefem Hrubantem, svým učitelem hudby). Děti i dospělí nosí k svěcení věnečky, uvité z polních i zahradních květin (děvčátka je mají na hlavách a při průvodu z proutěných košíčků posýpávají cestu rovněž rozcupovaným kvítím). Letos, ačkoliv oltáře byly opět zřízeny, pro vytrvalý déšť od průvodu upuštěno, ač jindy na tento den bývá pěkné počasí.
Přednáška
21. června uspořádána MUDr. Václavem Chybou přednáška o protiletecké obraně u Karla Nymše. Účast pro pilné sušení sena byla malá.
Oslava
5. července oslava Mistra Jana Husa konala se letos po prvé průvodem na obecní draha, kde zapálena hranice a u ní procítěně promluvil Čeněk Bohuslávek, řídící učitel. Hudba zahrála: Hranice vzplála – – a Spi Havlíčku – -, načež průvod o 250 – 300 osobách odebral se k pomníku padlých. Zde MUDr V. Chyba přečetl manifest společného výboru pro Husovy oslavy v Praze k 6. červenci. Po zapění hymen slavnost ukončena.
Domovské
Téhož dne přijat do Nymburka Jaroslav Noháč s rodinou a do Prahy Kamila Kaufmanová.
Příspěvek – zvonice
Na znovuzřízení zvonice v Kališti usneseno přispěti od obce částkou Kč 400,-.
C. P. O.
Ve dnech 14. – 18. července provedeny v rámci civilní protiletecké obrany nálety na města a i vesnice a menší městečka měly býti na nálety připraveny. U nás byl rovněž poplach vytrouben, ale nálet proveden nebyl. Ke službě v „civilní protiletecké obraně“ jest povinen každý nevoják od 16 – 50 let a služby rozdělena na: 1.) bezpečnostní, 2.) zdravotní a samaritskou, 3.) zpravodajskou a spojovací, 4.) požární, 5.) pracovní. V samaritské službě jsou i ženy. Veliteli oddílů jmenováni: 1.) Dvořák J. F., 2.) Dr Chyba, 3.) Jan Koptiš, 4.) Fr. Mára a 5.) Josef Mašek.
Úmrtí legionáře
19. července v neděli odpoledne konal se nehlučný pohřeb rolníka Františka Šicha z Hronovy Vesce za hojné účasti občanstva a za přítomnosti tří ruských a 1 italského legionáře. Zemřel po operaci obrny střev v táborské nemocnici, zanechav po sobě dva chlapce a jedno nenarozené dítko. – Osiřely rodné lány! Dozralé klasy čekají žence a žnec nepřichází, aby je požal! Marně zvířata otáčí hlavy po hospodáři, marně volají děti: „Táto, táto!“ – Táta odešel, aby se nevrátil! Odešel legionář, František Šich na dalekou cestu za bratřími, kteří krví i životy vykupovali naši svobodu. – Stojíme u hrobu jednoho z tisíců bratří, jichž řady den ode dne řídnou a v duchu si slibujeme, že čestnou jejich památku ve svých srdcí věrně uchováme a jejich svatý odkaz – co živi budem, střežit nepřestanem! –
Divadlo
Místní organisace republikánského dorostu v Brtci sehrála na zdejším ochotnickém jevišti div. hru Josefa Skružného: Románek na horách.
Španělsko
20. července ve Španělsku, kde jsou stálé nepokoje, vypukla zhoubná občanská revoluce. Struny byly napiaty a k vypuknutí zavdalo podnět zavraždění pravicového předáka, José Kalvo Sotela. Africká armáda se vzbouřila a v čelo vzbouřenců se postavil bývalý generalissimus, generál Franco.
Noviny píší o průběhu revolučních bojů, ze kterých vstříc lidstvu hledí jen rozvrat a zkáza. Prý se ve Španělsku plení, boří chrámy a kláštery, ničí se stavitelské památky a v bratrovražedném boji nejsou životy ničím. Noviny mají co psát, ale je stydno člověku, že lidstvo ve své kultuře nepokročilo a ni o píď, popřávajíc sluchu falešným prorokům, jichž učení leptá duši a rozdmýchává nejnižší pudy člověkovy! –
Svatba zámecká
29. července konaly se ve zdejším chrámě oddavky nevlastní dcery majitele velkostatku, Anny Beckové, která se provdala do Bavor za magistrátního úředníka Schneidera.
Obřad vykonal německy místní farář a biskupský notář, Bohuslav Veselý. (Titul bisk. notáře udělen konsist. výnosem ze dne 1./8. 1934 a opravňuje k vydávání úředních listin.) Při mši hrál na housle právě přítomný učitel hudby Jaroslav Kaprál (původně vyučený kovář) syn zdejšího pekaře a na varhany Jaroslav Veselý, učitel, syn nadlesního.
Divadlo
2. srpna studenti a mládež nadějkovská sehrála za režie Mirči Pražákové div. hru: „Žabec“ od Josefa Skružného. Příjem činil 349 Kč, vydání 196 Kč 50 h; zbytek věnován spolku „Fikar“, který jmenované studentce písemně poděkoval.
28. září sehrál spolek „Fikar“ veselohru od R. A. Branaldů: Vstup do srdce zakázán. Příjem mimo hudby 170 Kč činil 724 Kč 10 h.
Devalvace
26. září provedla francouzská socialistická vláda devalvaci franku, která činí as 30%. Vláda čsl. usnesla se rovněž snížiti obsah zlata v Kč o 16% a návrh ve sněmovně schválen. Koluje rčení, že páni devalvovali Kč aby ve Švýcařích nepřišli o miliony, neboť i tam provedena devalvace jakož i v Italii, válkou v Habeši hodně vyčerpané. Pro zahraniční dluhy devalv. neplatí.
Prodej lihovin
15. září usneslo se ob. zast. doporučiti žádost Josefa Votruby o povolení prodeje pálených lihových nápojů pouze do přinesených nádob nejméně 1/8 l.
Domovské
Do Prahy přijat Josef Maroušek s rodinou; do Sendražic Jan Hůzl s rodinou.
Příspěvek
Na lidovou školu hospodyňskou v Jistebnici usneseno dáti 50 Kč.
Úmrtí, Úroky
21. října ve Znojmě zemřela zakladatelka fondu pro chudé, Marie Šebelová. Úroky z tohoto fondu rozděleny 28 osobám po 15 Kč a zbytek 57 Kč 60 h ponechán.
Drnomistr
Václav Toninger, rolník v Hubově, který až dosud živnost drnomistra dědičně zastával, zažádal o vydání živnostenského listu a žádost doporučena.
Divadlo
25. října sehrál „Fikar“ div. hru Ferd. Strejčka: Jarní přeháňky, připomínající rok 1848. Před zahájením měl vlastenecký proslov Josef Kronus, učitel. Příjem hry činil 304 Kč a hudebníci vyšli vstříc požadavkem 120 Kč. Schodek Kč 11,- uhradili členové Sokola ze svého, ježto ve prospěch tohoto spolku divadlo sehráno.
Královská návštěva
28. října navštívil Prahu a čsl. republiku rumunský král Karol se svým synem a ostatním průvodem.
Choromyslný
9. listopadu odvezen do ústavu choromyslných František Koptiš, syn koláře Antonína.
Rozpočty
na rok 1937 schváleny a usneseno uhraditi schodek Kč 11261,- 65% k dani činžovní jež vynese ze základu 1545,10 Kč 1004 Kč, 200% k ostatním daním ze základu 5194,50 Kč jež vynesou 10389 Kč. Do mimořádného rozpočtu pojata částka 40000 Kč na stavbu přípojky silnice z Nadějkova k Modlíkovu. Úhrada má se státi výpůjčkou. V rozpočtu řádném zvyšuje se potřeba: v udržování domu 176 Kč, členům komisí o 50 Kč v hot. výlohách o 50 Kč, na službu C.P.O. 2000 Kč, školní výlohy o 1529 Kč (počítá se 1500,- na pronájem 1 paralelní třídy u Josefa Reichla čp. 4).
Porodní asistentka
26. listopadu zemřela Antonie Jindráková, porodní asistentka v Nadějkově ve stáří 69 roků a jejím úmrtím zůstává místo asistentky, nebo také pomocnice při porodu, neobsazeno.
Besídka
6. prosince byla provedena dětmi zdejší školy vánoční besídka za hojné účasti. Hrubý výnos činil 337 Kč.
Úroky
14. prosince rozděleny úroky z Duškova fondu 24 osobám po 70 Kč, 20 osobám po 35 Kč a Josefu Dvořákovi do Dřevčic 70 Kč.
Drnomistr
K přípisu okresního úřadu v Sedlčanech usneseno platiti z kusu dobytka 58 hal. jako příspěvek na zřízení spalovací stanice zdechlin zvířecích, která má býti v Sedlčanech.
Domovské
Přiznáno právo domovské Aloisu Bregarovi, zahradníku t.č. v Jistevnici, který byl až dosud příslušníkem Jugoslavie. Právo domovské přiznáno i rodině. (?!)
Komise sociální
Ustanovena nová sociální komise a zvoleni členy: Frant. Raušic, obuv. dělník, Jaroslav Dvořák, řeznický děl., Josef Novák, šafář ze zaměstnanectva; ze samostatně výdělečně činných: Dvořák Jan F., čet. str. v. v. z č. 90., Fr. Mašek, zedník z čp. 41., Josef Krampera, řezník čp. 24. a Josef Weiger, jako člen finanční komise.
Krádež, Četnictvo
20. prosince v noci vloupali se zloději do obchodu a skladiště obchodníka Josefa Votruby, kde odcizili různé zboží a prý i hotové peníze. Případ je četnictvem vyšetřován za pomoci pátrací stanice z Tábora a za vedení vrchního strážmistra Rud. Frimmla, který dnem 1. prosince nastoupil zde za přeloženého vrch. strážmistra Antonína Bidla, vlastníka domu čp. 86. –
Varhaník
Dnem 1. prosince vzdal se varhanictví Bohumil Kukač z Nepřejova, který jej převzal po Janu Rubešovi býv. říd. učiteli. Místo obsazeno Janem Hermou, kovářem z Nadějkova. Týž sezval místní hudebníky a zpěváky a s nimi nacvičil pastorale na „půlnoční“. Hudba i zpět se lidem velmi líbily. Notový materiál obstaral varhaník od Jana Rubeše, který žije v Táboře.
Divadlo
26. prosince za velmi hojné účasti sehrál spolek „Fikar“ divadelní hru „Maryša“ od bratří Mrštíků. Všechna místa byla obsazena (druhý den byla neděle a tak se vánoční hosté o den pozdrželi, čímž hlavně návštěva vzrostla). Dle počtu prodaných lístků bylo účastno 388 diváků a příjem dosáhl dosud nejvyšší míry 1409,60 Kč a hudebníkům z této částky dáno 170 Kč. Vydání činilo 674,60 Kč. Výkonem herců bylo obecenstvo plně spokojeno, leč námětem hry a jejím zakončením nikoliv. Všichni po skončení hry očekávali pokračování. –
Soupis zvířat
Koncem roku prováděn každoročně soupis hospodářských zvířat. Letos napočteno: 381 kusů hovězího dobytka, 21 koní, 108 vepřů, 2 ovce a 68 koz. Sem tam nějaké to telátko či jalovičku lidé zatají, majíce již od časů války se soupisy špatné zkušenosti.
Počasí
Počátkem letošního roku bylo velmi mírné počasí a takřka beze sněhu. Za to v Americe ztuha mrzlo a zmrzlo prý na 5000 lidí. Od 4. února počalo mrznouti a sněžiti do poloviny února. Pak nestálé počasí a mokro. V březnu bylo celkem pěkně, slunečno a sucho. Na svátky velikonoční, připadající na duben, bylo chladno se sněhovými přeháňkami. Potrvalo tak celý duben i počátek května, kdy počalo býti mokro a větrno; od 13. června pěkně; sena se dobře sušila. Dne 16./6. teplota stoupla na 27ºC ve stínu. V červenci mokro; špatně se sklízelo; úroda následkem jarních mlh, dešťů a větrů slabá. Ovoce, hlavně jablek a švestek málo. Za to zelí a okurek úroda. Od poloviny srpna pěkně; v září se ochladilo a padal sníh. V listopadu a prosinci mírně mrzlo.
Ceny
Následkem devalvace, vyšší průmyslové zaměstnanosti a zbrojení, hlavně Anglie, cenová hladina se počala zdvihati. Vzestup projevil se hlavně v ceně kovů, vlně, bavlně, prádla, minerálních olejů, a čím dále zasahuje do cen všech průmyslových výrobků, zatím co ceny domácích výrobků z domácích surovin buď se vůbec nezdvihly, neb jen nepatrně. Cizozemské plodiny zemědělské rovněž stouply v ceně jako káva, čaj, rýže, koření, zdejší plodiny zůstaly beze změny a cena jejich zůstává řízena obilním monopolem. V ceně dobytka, která se řídí hlavně zákonem nabídky a poptávky, došlo na podzim k značnému vzestupu: kráva stála 2½ – 3 tisíce, pár volů 7-8 tisíc Kč, vepři 5-6 Kč 1kg živé váhy, pár ročních hříbat 4-5000 Kč; máslo stojí 12 Kč, mléko 1,20 Kč 1l, maso u řezníka 12-16 Kč, mýdlo stouplo ze 4 na 5 Kč na 1kg i výše a jiné. Také dříví u nás pro nedostatek zdražilo; palivové stojí v lese 65 Kč m3 .