Dějiny obce
Počátek osídlení Nadějkovska není znám; podle obecní kroniky a knihy Čeňka Habarta Sedlčansko, Sedlecko a Voticko byla v jeho okolí nalezena mohylová pohřebiště a stopy po pravěkém rýžování zlata. V písemných pramenech se ves Nadějkov poprvé uvádí až roku 1373,
V letech 1510 – 1666 náležel Nadějkov rodu Doudlebských z Doudleb, poté se majitelé často střídali. Roku 1761 zakoupil tvrz i hospodářství Antonín Ferdinand Feuerstein. V držení jeho dědiců byl až do roku 1803, kdy nadějkovské panství prodali pražskému měšťanu a velkoobchodníkovi Janu Tuskanymu. Roku 1843 jej koupil Karel hrabě Vratislavov z Mitrovic. V roce 1844 Nadějkov zdědila jeho tehdy tříletá dcera Karolína, poslední šlechtická majitelka zdejšího panství. Za poručníka jí byl ustanoven otcův bratr, hrabě Rudolf Konstantin Vratislav z Mitrovic. Díky jeho přímluvě byla v Nadějkově r. 1848 zřízena pošta, v témže roce byla obec dekretem císaře Ferdinanda povýšena na městys s právem konání čtyř výročních trhů.
Hraběnka Karolína během svého života většinu panství rozprodala, zbyl jen velkostatek Nadějkov s dvorem Větrovem. Zemřela v roce 1917, zámek odkázala svému příteli, akademickému malíři Karlu Beckovi. Žil zde až do roku 1937, kdy prodal zámek s velkostatkem rodině Segerově.
Ludvík Seger odprodal větší část lesů a dvůr Větrov s pozemky Selectě, společnosti pro pěstování osiva a sadby. Jednání o prodeji zámku se zbývajícími pozemky bylo v roce 1939 přerušeno okupací. Po roce 1945 se do Čech vrátil Milan Seger, který jako jediný z rodiny přežil koncentrační tábor. Převzal svůj majetek a krátce v Nadějkově hospodařil. Po únoru 1948 se odstěhoval do Izraele.
>>> podrobněji na stránce Dějiny obce
Zajímavosti k dějinám nadějkovských osad jsou uvedeny na jejich stránkách. >>>Osady
Dějiny školy v Nadějkově
Majitel nadějkovského panství rytíř Oldřich Doudlebský z Doudleb ve svém kšaftovním listu z roku 1616 ustanovil nadaci pro rektora. Pozdější majitel panství, Jan Franc, založil ve své závěti ze dne 3. srpna 1697 rozsáhlejší nadaci pro učitele. V této době se vyučovalo pouze po chalupách.
Ke zřízení místní školy dochází v roce 1738 za Václava Ignáce hraběte Deyma ze Stříteže. Jan Tuskany dal v roce 1813 tuto již sešlou školu zbořit a na stejném místě dal vystavět prostornější budovu. Ani ta však nepostačovala pro narůstající počet dětí, v roce 1863 byla zbořena a místo ní vystavěna do roku 1865 jednopatrová dvoutřídní škola. Roku 1876 byla škola přeměněna po vnitřních úpravách na trojtřídní, od roku 1888 byla otevřena třída čtvrtá, od r. 1893 pátá.
Od roku 1947 byly otevřeny dva ročníky školy měsťanské. V roce 1948 byl otevřen třetí ročník a škola přezvána na Střední školu. Od září 1959 byla škola umístěna v budově nadějkovského zámku. V roce 1960 byl otevřen devátý ročník, zbudována mateřská škola a školní stravovna, v roce 1965 na okraji zámeckého parku přistavěn pavilon pro polytechnickou výchovu žáků.
V roce 1993 byl zámek v restituci navrácen původnímu majiteli a obec vystavěla novou školní budovu; učí se v ní od roku 1996.
Od roku 2004 není v Nadějkově druhý stupeň, zůstává zde malotřídka pro 1.–5. ročník.
>>> podrobněji na stránce Dějiny školy
Dějiny pošty
Pošta v Nadějkově byla založena v roce 1948 z iniciativy faráře A. Č. Fikara, který ji také první tři roky vedl. Je jedinou poštou, založenou v tehdejším okrese sedleckém před polovinou 19. století. Od r. 1851 byl poštmistrem Abraham Steiner, později jeho potomci. Pošta sídlila postupně v domě čp. 19, čp. 86, čp. 50, čp. 17 a znovu v čp. 19. Telefon byl do Nadějkova zaveden v r. 1925.
Podrobněji popisuje dějiny pošty text kronikáře Karla Jindráka:
>>> Karel Jindrák: Dějiny pošty (1965)
Kroniky a matriky
Matrika je v obci vedena od r. 1752.
Kronika obce Nadějkov začíná rokem 1921. Svoje kroniky měly i nadějkovské osady Starcova Lhota a Petříkovice (dříve samostatné obce), škola, farnost a spolky. >>>
Osobnosti
Nadějkovské náměstí je pojmenováno podle spisovatele Prokopa Chocholouška, jedna z ulic podle faráře a prvního starosty obce Antonína Čechoslava Fikara. Připomínáme si i další osobnosti, které – větší či menší – část svého života prožily v Nadějkově. >>>
Nadějkovské domy
Místa, na nichž (podle berní ruly z roku 1645) stávaly nejstarší domy v Nadějkově. Záznamy kronikáře Karla Jindráka z roku 1955. >>>
Vzpomínky
vyprávění o životě v Nadějkově očima pamětníků, od závěru 19 století po 1. polovinu 20. století. >>>
Odkazy
na další (externí) stránky a literaturu, která se týká dějin spolků nebo živností v obci:
Historie knihovny
Historie spolku Fikar
Historie šlechtitelské stanice Větrov
50 let Šlechtitelské stanice Větrov
Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, II. díl, Jižní Čechy