O bitvě na místě kapličky Rodičky Boží Svatohorské u rybníka Kužel se vypráví toto:
V místech, kde nyní stojí, táhlo se opevnění tvrze. Na sklonku třicetileté války, dne 28. srpna 1648, dobyl díky zradě pana Otowalského švédský generál Königsmark Malou Stranu a Hradčany. Na Starém Městě držel se císařský velitel Büchheim, jeho jízdě však docházela píce, a proto Prahu opustil a táhl do jižních Čech, aby se zásobil. V patách za ním táhl švédský velitel Alfred Würtenberk. Dostihl ho na hrázi rybníka Rožmberka u Hluboké, kde se strhla bitva, ve které bylo císařské vojsko poraženo a rozprášeno. Generálové Büchheim a Meiter spolu s mnoha důstojníky byli zajati. Nemaje žádné další protivníky, táhl generál Büchheim plenit a pálit Jižní Čechy. Došel až do Tábora, který dobyl a dal vojskům v plen. Tehdy se skupiny vojáků rozběhly i po okolí a tak se nějaký malý oddíl dostal do Nadějkov, kde byli zámeckou gardou a občany poraženi. Kaplička u Kužele byla prý později vystavěna jako památka na tuto událost.
Kaplička u rybníka Kužel
Těla padlých vojáků byla prý pohřbena na Stračím vrchu, na cestě do Mozolova, kde byl u jejich hrobu postaven kamenný křížek.
Vzhledem k tomu, že na křížku je datum 1645, zdá se pravděpodobnější jiná verze pověsti. Útok na nadějkovskou tvrz připisuje švédským vojákům z vojska generála Lennarta Torstennsona, kteří po vítězství v bitvě u Jankova (6. března 1645) rabovali po okolí.
Smírčí kříž na Stračím vrchu