Přepis obecní kroniky, uložené ve státním oblastním archivu v Třeboni, str. 226 – 255.
Odkaz na naskenovanou kroniku
Za přepis děkuji Mirce Dvořákové
1938
Úmrtí, Primátor
5. ledna zemřel vlastenecký primátor hl. města Prahy, JUDr Karel Baxa, sedlčanský rodák, který v poválečných létech zastával úřad primátorský a snažil se udržovati po právu českost Prahy. Nový primátor, Dr Petr Zenkl zahájil svůj úřad přednáškou německým židům německy.
Daně, ceny a mzdy
Od 1. ledna byla zákonem nově paušalována daň z obratu u textilií, minerálních olejů, galanterie, zboží vlněného, bavlněného, přezného i jutového apod. Veškeré zásoby na skladech velko i maloobchodu jest povinností hlásiti do 31. ledna u berní správy a důchodkových úřadů. Ze skladů zboží textilního, pleteného i ozdobného musí býti odvedena ještě 1½ % sazba. Týká se zboží vesměs paušalovaného 8% u výrobce.
Minerální oleje, mazací, benzin, benzol a petrolej byly as před dvěma roky rovněž dodatečně zdaněny na skladech a nyní, pokud zásoba 1 druhu přesahuje 100 kg, nutno zaplatiti u mazacích olejů až 48 Kč z 1q u benzinu 17 Kč; tento stál až doposud 1l 3,20 Kč, 1kg 4,30 Kč a jest míchán s líhem (as 20%). Petrolej stojí 1l 2-2,10 Kč, 1kg 2,40 Kč; u tohoto nebylo zatím zdražení vysloveno.
Následkem stále vyššího zdaňování, potřebou surovin ve zbrojení, které jest v celém světě stále na pořadu, stoupají také ceny zboží jak k ošacení, tak pro domácí a hospodářskou potřebu. V potravinách jsou zdaňovány umělé tuky. Cena u umělého sádla jest 8-12 Kč, u margarinu 10-13,20 Kč za 1kg. Tyto druhy pokrmového tuku jsou prodávány v různých druzích a značkách a o jejich výrobu a příděl zápasí politické strany, které z nich mají tučné zisky. Zákonem předepsané označení obalů a nádob jest červený pruh.
Zboží kovové zdražilo o 10-30% a některé druhy železa nejsou k dostání. Také mýdlo od počátku loňského roku značně stouplo v ceně o 1-1,50 Kč na 1kg; stojí obyčejné 5,-, terpentinové 7,20, plnotučné 8 Kč, nehledě k cenám mýdel toiletních.
Mouka, cukr, sůl, mlýnské výrobky, jakož i cena zemědělských výrobků jest zatímně stejná. Mouka 00h stojí 2,90, 0j. 2,85, 1j. 2,60 Kč, 2 (kruchová) 2,10 Kč, cukr krystal 5,90, homolový 6,20, kostkový 6,20, práškový a krupičný totéž; vše za 1kg. Sůl bílá kuchyňská 2,10, červená dobytčí 1,-, soda 1,-, rýže velká 3,20 střední 3,- drobná (Burma) 2,60, krupky 2,70, mák 8,-, rajská jablíčka a okurky naložené 8,- 10,-; uzeniny: salámy 9-28,- uherský suchý, velmi trvanlivý 50 Kč; šunka 30 Kč; maso hovězí 10,-, vepřové 12,-, sádlo 14 Kč, máslo 11-14,-, tvaroh 3-4,- 1l smetany 8,-, mléka 1,20, 1q brambor 15-20 Kč; ceny obilí stanoveny monopolem (Čsl. obilní společností) a průměrně stojí 1q žita 130,-, pšenice 160,-, ječmene 135,-, ovsa 113,-, podle doby dodání a hl. váhy. Dovoz ku dráze 1q stojí 3,50-4,-. O to dosáhne více ten hospodář, který svým potahem obilí na nádraží.
Také víno, obsahující více než 12% alkoholu bude dražší o zvýšenou nápojovou daň z 1,60 na 2,40 Kč. Běžné druhy stojí 12-14 Kč 1l, lepší 18,- i výše. Ovocná vína stojí doposud 8-10 Kč. Lihoviny mají cenu stálou. Líh čistý 96% stojí ve velkém 37,50 v drobném prodeji 40 Kč. Úředně povolenou výrobu a výčep lihovin má obchodník v čp. 19., prodej k nalévání do otevřených láhví též v čp. 5., ale lihoviny se čepují ve všech obchodech i hostincích a i po domácku si je lidé vyrábějí. Rum 40° stojí 20 Kč, tak zvaná „žitná“ 20° stojí 10 Kč, punč 20 Kč za 1l; pak je ovšem ještě mnoho jiných kořalek a likérů s mnoha roztodivnými jmény i chutěmi i cenami, ale ty nejsou již tak běžné. Brandy, dříve „koňak“ (cognac) zvaný vinný destilát stojí 1l 32 Kč. – Povidla a marmelády stojí 6-10 Kč, podle jakosti a úpravy. Prodávají se také ve voskovaných kelímcích ve ¼ kg balení. Med včelí je za 12-14 Kč a jeho cena řídívala se zde cenou másla. V novinách je doporučován jako velmi výživná a tělu potřebná potravina i lék.
Ovoce, kterého bylo loni hojnost, mělo dle toho i cenu: 1q jablek 60-80 Kč, hrušek rovněž; švestky byly za 1Kč kg; nebylo jich nadbytek; jiného peckovitého ovoce, kromě sliv, jež se v prodeji ani nevyskytují a jichž v Hubově, Modlíkově i leckde jinde mají řadu stromů, není nadbytek nikdy a to třešní i višní, kterých je u nás vysázeno poskrovnu. Vlašských ořechů bylo hojnost; stál 1kg se stromu 2-3 Kč, později v obchodě 6 Kč. – V prádle a šatstvu byly ceny různé, dle jakosti látek, střihu a pod. Pracovní oblek pánský byl již od 45 Kč, lepší od 100 Kč, sváteční od 200-400,-. Ženy, zvláště umí-li si samy ušíti a to není dnes žádnou vzácností, neboť téměř v každé domácnosti mají šicí stroj, pořídí si šaty již od 20 Kč; ovšem zde se ceny teprve velmi různí, neboť ženské módě se platí velká daň a šatů musí býti též výběr i u služebného děvčete a u těch často více než u jiných. – Podle „módy“ dá si ušít a to podle té nejnovější dcerka rolníka, domkáře i dělníka a poslední, co se týče parádění bývá často nejprvnější, byť to stálo i vybranou službu napřed! Platí se služebné na venkově v hospodářství 100-150 Kč měsíčně a přídavky (šaty, šátky, zástěry) a také nemocenské a starobní pojištění, činící 30,- i více Kč měsíčně; kočímu 150-200 Kč měsíčně, dělníkovi na denní mzdu 10-20 Kč dle doby roční, řemeslníkovi, jako zedníku, tesaři 25-30 Kč denně.
Zaměstnání
V době zimní ovšem mnoho práce není. Ženy s dětmi derou peří, spravují prádlo, nebo šijí, muži dělají košťata, pletou ošatky, víčka, košíky, dělají hrábě, kosiště, spravují nářadí, štípají dříví, mimo běžné práce uklízení dobytka. Zdejší domkáři a dělníci často chodí do lesa pro odpadky dřeva, „chrust“ a někdy i větší kousek dřeva po tajmu z lesa přinesou. O zimních večerech čítávají lidé hojně knihy i noviny jichž je na venkově hojnost s různým, stranicko politickým zabarvením. – Krejčí, kterých je zde po zednících nejvíce, po většině sdružení v Družstvu krejčích v Jistebnici, mívají již po několik let šití obleků pro státní zaměstnance nebo vojsko a tím slušně se vyživují. Jsou zde však i dělníci bezzemci, kteří zimní dobou kromě občasného prohazování sněhu práci nemají a vyživují se státními podporami v nezaměstnanosti. Rodinu přiživuje také žena posluhou v domácnostech úřednických nebo obchodnických a šitím. –
Ještě několik cen: 1m3 dříví palivového 60-70 Kč v lese, uhlí 24 Kč 1q; dobytek má cenu nestálou; jalovice se tu prodá za 800-1500 Kč, kráva 1500-2500,-; klisnu za 5 a ½ tisíce Kč prodal malorolník František Mára z čp. 26., který se zabývá povoznictvím a jest jedním ze tří držitelů koní 1 páru kromě velkostatku, který má 4 páry koní a 5 párů volů i s dvorem Větrovem. Další dva držitelé koní jsou Josef Reichl z čp. 4. a Karel Zdeněk z čp. 47. jenž rovněž se živí převážně povoznictvím. – Vepřový brav stojí 4-4¼ Kč 1 kg živé váhy, hovězí dobytek 4 Kč i více, dojná koza 100 Kč, husa 30 Kč, slepice 10 Kč, kachna 15 Kč, zajíc 4 Kč 1 kg, koroptev 6 Kč, vejce 40-60 h. Chléb u pekaře ve váze 1,70-2 kg 3,50 Kč, 3,60-4 kg 7-7,50 Kč, 5 housek 1 Kč; střevíce pánské od 29 Kč u Bati; do pole a děti do školy nosí vysoké gumové boty. Ty lze koupiti od Bati od 19 Kč. Jsou oblíbené pro nepromokavost, ale noha v nich při lehčí ponožce zebe v zimě a v létě se potí.
Oblékání
Také se nosí po domácku v hospodářství dřeváky a stojí pár 9-10 Kč, nebo podělávky s nártem koženým a spodkem dřevěným. Zde v Šichově Vesci vyrábí je ručně Antonín Tůma a v Jistebnici strojně František Chirilický. Na prodej jsou však ve všech obchodech za 7-8 Kč. Pár rukavic stojí 6 Kč i více a jsou buď s pěti prsty zvláště neb palcem zvlášť (pracovní pro zimu); pracovní košile 8-18 Kč, spodky 6-14 Kč, dámské (reformky) 5-10 Kč zimní, letní méně a jsou buď trikotové, flanelové nebo hedvábné; kalhoty pánské pracovní od 14 Kč, kabát od 20 Kč, čepice od 7 Kč, klobouk od 25 Kč; také se hojně nosí pod kabát na vestu vesty a svetry trikové, pletené z bavlny a z vlny, buď v předu k zapínání, nebo přetahovaní přes hlavu a to jak u mužů tak i u žen a dětí a lze je koupiti od 10-70 Kč. Pár dětských punčoch od 3 Kč, mužských ponožek od 2 Kč dle jakosti, kapesníky od 1 Kč, límce jednoduché nebo dvojité, tvrdé nebo neškrobené měkké či kaučukové spolu s kravatou a vázankou jsou příslušenstvím pánské mody a stojí od 2,50 Kč výše. Ještě mnoho potřeb osobních i domáckých dalo by se tu vyjmenovati a oceniti ale k tomu bylo by potřebí celé knihy, aby se v ní vypsalo vše, co člověk dnešní doby k svému nasycení, oblečení, zevnějšku zpestření či života zpříjemnění a práce usnadnění potřebuje anebo za nezbytné považuje, jako, řekněme, elektrickou svítilnu (v ceně 9 Kč i s pouzdrem) a mnoho jiného.
Soudobý životní (standard) (míru) venkova, ač značně rozsáhlých potřeb, přece daleko městskému se nevyrovná.
Ještě malý náčrtek ošacení muže a ženy: Mužské spodní prádlo: spodky, košile, ponožky a podvazky zapnuté pod koleny; oblek: kalhoty dlouhé ke kotníkům nebo podkasané pod koleny, vesta a kabát; také svrchník krátký či dlouhý zimník. Na nohou vysoké šněrovací botky neb nízké střevíce; někdy také holinky; kol krku límec s vázankou či kravatou; na hlavě čepici nebo klobouk. Nezbytnou potřebou pánského obleku jsou u kabátu, vesty a kalhot kapsy. Nůž, tužka, kapesník, zápisník či kalendářík, hodinky, pouzdro na cigarety, zápalky nebo klíče jsou jejich obsahem. Ženy nosí košile s úzkými ramínky nebo krátkými rukávy a spodky, gumou kolem těla přidržovanými, dlouhé punčochy, neb v létě ponožky a střevíce. Místo spodniček nosí ještě vespod kombiné podobné košili, ale delší a různobarevné. Navrch nosí sukni a blůzku či šaty vcelku ušité s límečkem neb výstřihem kolem krku. Vlasy kratší, různě natočené a upravené. Málokdy lze spatřiti ještě copy, ač před dvaceti léty ještě byly pěknou ozdobou, zvláště hlavy dívčí. Na hlavě nosívají děvčata i ženy kulatou čepici – radiovku, nebo také klobouček na stranu posazený. Moderní doba přináší mnohotvárné pokrývky hlavy ženy podobající se helmici a připomínající rytiny hieroglyfů.
Záře polární (Zjevy přírodní)
25. ledna kolem 9 h. večerní bylo lze spatřiti na obloze, nejprve severně, pak severozápadně nachově červenou záři, zvláště směrem přes farní budovu. Záře se chvílemi měnila v dlouhé pruhy, jakoby vrhané reflektory. Podle hlášení novin, měla býti v těchto dnech viděti polární záře a jí přičítáno i toto záření, u nás zjev nezvyklý. Lidé považují úkaz za předzvěst zlých dob.
Plesy
pořádaly zde: Těl. jed. Sokol, Sbor dobrovol. hasičů, Místní organisace republikánského dorostu, spolek katolických žen a dívek, který byl nejpočetněji navštíven a výnos věnován na účel kostelní.
Podpory
4. února – na léčení Josefu Dvořákovi z Dřevčic udělena obcí podpora Kč 50,-.
Zábav rozdělení
Na žádost Karla Nymše, nájemce hostince čp. 46., usneslo se obec. zastupitelstvo rozděliti pořádání zábav takto: hostinec čp. 18.: masopustní neděle, trojická pouť, anenská pouť a posvícenská neděle; hostinec čp. 46.: masopustní úterý, „pěkná hodinka“ o posvícení a mladé posvícení. Rozdělení provedeno dle výše pachtýři placeného nájemného. Žadatel však se cítil býti zkrácen a po jeho odvolání k okresnímu úřadu usnesení změněno 18. dubna, tak, že zábavy mají býti pořádány střídavě za sebou.
Domovské
Za účelem dosažení čsl. státního občanství přislíbeno domkářce Boženě Parašinové právo domovské i 3 dítkami. Jest vdovou po ruském státním příslušníku Timofeji, který jako zajatec válečný přišel do mlýna „Micáskova“ a tam mnoho let stárkoval.
Příspěvky
Ochraně matek a dětí usneseno dáti 50 Kč na rok 1938 a mimo to obec stane se členem s ročním příspěvkem 10 Kč.
Domovské
Karel Holický s rodinou přijat do obce Votic.
Nemoce
16. února pohřbena zde Kateřina Kaprálová, vdova po ruském legionáři ve stáří 50 roků. Zemřela na rakovinu, kterážto nemoc se poslední dobou častěji vyskytuje a vesměs končí smrtí. As před měsícem zemřela zde také na rakovinu Marie (?) Švehlová, manželka hokynáře.
Projev Dr M. Hodži
4. března učinil před Národním shromážděním velký projev jménem vlády, státu i lidu ministerský předseda Dr Milan Hodža. Měl býti odpovědí na projev německého říšského kancléře, Adolfa Hitlera ze dne 20. února. Prohlásil, že jsme připraveni hájiti suverenitu našeho státu, nepřipustíme zasahování do svých vnitřních věcí, že se nebojíme a nedáme! Projev příznivě přijat celým národem.
Oslava – divadlo
6. března konána oslava narozenin zemř. T. G. Masaryka za malé účasti občanstva. Průvod se nekonal a u pomníku padlých přednesl písemný proslov okrskový dozorce hasičů František Mára. Večer sehrána div. hra Jiřího Hory: „Moje barva červená a bílá“ s hrubým výnosem 191 Kč. Před divadlem měla proslov Anna Slunečková, literní učitelka.
Požár
V noci na dnešek vyhořel v Brtci Jan Šerý, domkář. Shořela stavení, stroje, slepice a 2 vepři se udusili. Probouráním zdiva do chléva byl dobytek zachráněn. Škoda jest z části kryta pojištěním.
Prodej lihovin
9. března doporučilo obec. zast. žádost Bohuslava Součka, obchodníka, o prodej lihovin v drobném.
Úroků dělení
Rozděleny úroky z Duškova fondu na 25 dílů po 35 Kč a 15 dílů po 25 Kč; zbytek 50 Kč ponechán pro případnou potřebu.
Příspěvky
Na sbírku čsl. zahraničí věnovala obec 10 Kč a na Baxův fond také 10 Kč, celkem vynesla sbírka 220 Kč.
Rakousko
11. března na zákrok Německa obsazením rakouských hranic nedošlo v Rakousku k obmýšlenému lidovému hlasování 13. března, při němž, podle návrhu kancléře Schuschniga, mělo vyjíti na jevo, zda si rakouský lid přeje přivtělení Rakouska k německé říši či nikoliv. Diktát Německa v tom směru vzbuzuje obavy o klid ve střední Evropě. – Rakousko pozbylo samostatnosti a včleněno do říše.
Kampelička, Přednáška
13. března konala Kampelička valnou hromadu, při které vzpomenuto 15ti letého výročí smrti Dra Aloise Rašína přednáškou pokladníka, K. Jindráka. Přednáška se zájmem vyslechnuta. Podle účetní závěrky za r. 1937 bylo u Kampeličky uloženo 1,763.256 Kč 95 h a zápůjčky činily 936.345 Kč 30 h. Reservní fond obnáší 98.836 Kč 94 h. Přibyl nový činovník Jan Kubka, strojník na Slabově, osada Hodkov.
Němci
22. března po 12 létech vystoupili z vlády a připojili se ke straně sudetoněmecké s vůdcem Konrádem Henleinem, která si postavila za cíl autonomii Němců v Č.S.R. a pak zřejmé připojení k říši německé.
Besídka
27. března Odbočka katolických žen a dívek pořádala v hostinci „u Jandů“ besídku s recitacemi a jednoaktovkou o blahoslavené Anežce České za menší účasti. Autorka Marie Lehovcová měla přednášku s toutéž látkou.
Cvičení C.P.O.
23. března nařízena pohotovost civilní protiletecké obrany v Praze a oblasti jižních Čech. U nás byla v pohotovosti služba bezpečnostní po celý den. Po 10h dopol. hlášen nálet ale letadlo bylo slyšeti jen z dáli. Školní děti odběhly ze školy do parku, kde zůstaly po dobu poplachu. – Večer bylo cvičení zatemňovací; nesmělo z oken pronikati světlo na venek. Aby i ostatní složky do cvičení se včlenily, proveden poplach večer, kdy se súčastnila služba požární se stříkačkou. – Na místě Václava Jandy jmenován velitelem C.P.O. Jan Dvořák, čet. strážmistr v. v. Pro vedení služby zdravotní určen MUDr Václav Chyba, požární a poplachové František Mára z čp. 87., spojovací Jan Koptiš, listonoš, pracovní Josef Mašek, malorolník, bezpečnostní Karel Jindrák. Podvelitelem a instruktorem C.P.O. Vojtěch Mára, kolář.
Masky
Obec vlastnila od r. 1936 jednu protiplynovou masku za 81 Kč a letos přikoupila 11 masek za 1199 Kč a 1 oblek asanační za 493,50 s příslušenstvím.
Odvody
29. března konaly se v Sedlci vojenské odvody a 5 ze 6 odvodem povinných z naší obce odvedeno. Po svém návratu položili branci kytici k pomníku padlým vojínům, kde měl proslov starosta obce. Z obce Petříkovic ze 13 odvedeno 8.
Řezník, Hostinec
Od 1. dubna počal provozovati řeznictví v čp. 18. Josef Janoušek ze Starcovy Lhoty na své jméno. Jest také nakupovačem Hospodářského družstva v Sedlci. Hostinec Václava Jandy již po druhé pronajat a sice od 1.11.37 Františku Votrubovi, původem z Hodkova a od 1. března převzal pronájem František Benda, rolnický syn z Květuše, který se tu současně oženil s dcerou Františka Čipery, rolníka z Nepřejova. Roční nájem z hostince a řeznictví činí 8000 Kč a nyní z řeznictví na účet nájemcův bude činiti 2000 Kč.
Němci
24. dubna ústy svého vůdce Konráda Henleina diktovali si na sněmování v Karlových Varech podmínky zrovnoprávnění. Češi musí uznat německé osidlovací území, vybudování německé samosprávy ve zněmčeném území, odstranit všechno bezpráví (?) které bylo sudetskému Němectvu učiněno od r. 1918, nahradit škody tím způsobené, nečinit překážek k úplné svobodě přiznání k německému národu a hlavně k německému světovému názoru. S těmito nároky – omezenými – budou prý spokojeni.
Úmrtí F. Udržala
25. dubna zemřel následkem výronu krve k mozku František Udržal z Dolní Rovně u Pardubic, bývalý dlouholetý ministr národní obrany a také ministerský předseda.
Knihovna
27. dubna konala se schůze knihovní rady a letopisecké komise. Za uplynulé období od 1./11.37 – 1./4.38. učiněno 32 čtenáři 195 výpůjček a přečteno 570 knih. Na zápisném a příspěvcích vybráno 65 Kč. Knihy četli: 4 dělníci, 8 řemeslníků, 1 obchodník, 5 zemědělců, 8 úředníků, 4 soukromníci a 2 učňové – 22 mužů a 10 žen. Čtli knihy Baarovy, Medkovy, Sokola – Tůmy, Jiráskovy, Leblancovy i Mayovy. Příjem pokladní s obecní dotací 150 Kč činil 215 Kč, vydání 424,20 Kč a jako schodek zůstává 209,20. Vydání sestávalo ze schodku z min. roku 154,20 Kč, z pojištění požárního 26,50, kniha K. Čapka: Hovory s T.G.M 10,50, vazba „Povstalců“ od K. Fibicha s účtem za ně 179 Kč vazba dalších 9 sv. 44 Kč. Knihovna obohacena 2 sv. dílem Jana Vrby: Prokop Veliký, které věnoval farář Bohuslav Veselý; na vkladní knížce uloženo 55,70 Kč. Kampelička věnovala knihu G. Prokšové: „Pro selský lán“ a B. Brodského: „Jak život šel“. Knihovna má 631 pořadové číslo.
Stromů kácení
V dubnu počali od velkostatku káceti stromořadí kaštanů podél silnice k Chýškám, aby stromy na pole nestínily. Kácení prováděl Alois Koptiš, místní zahradník, který také spravuje zámecký park a zahradu. – Naši předkové stromy sázeli, my pro mrzský groš zisku, kácíme. –
Divadlo
18. dubna sehráno spolkem „Fikar“ divadlo: „Vítězství fořta Meruzalky“. Příjem činil po odpočtu 160 Kč za hudbu 745,50, vydání 415 Kč, zbytek 330,50 Kč ve prospěch spolkové pokladny.
Cvičiště
28. dubna svolána schůze „Fikaru“, k níž přizváni zástupci obce Sokola, školy a hasičského sboru ku projednání návrhu jednatele, aby na trvalou paměť jubilejního roku našeho státu a v zájmu branné výchovy, bylo zřízeno cvičiště. Jednáno o koupi či pronájmu pozemku za hřbitovem ve výměře as 1 míry s majitelem velkostatku Ludvíkem Segerem. Dne 6. května dojednány podmínky o užívání pozemku ve výměře 44 * 64 m = 2816m2 na dobu deseti let za uznávací poplatek 10 Kč ročně, splatný vždy 1. června. Po uplynutí 10 let, bude-li pozemek vlastnictvím nynějšího majitele, tedy stejný roční poplatek dále, nebude-li, za nájem v místě obvyklý. O tom pořízen svědecký zápis jednatelem „Fikaru“ trojmo a jeden stejnopis vlepen do pamětní knihy. – Na hříště a cvičiště uvolily se přispěti: Sokol 1500 Kč, „Fikar“ 1000 Kč, míst. školní rada 2000 Kč, škola 1000 Kč a obec podle usnesení z 18./4. 5000 Kč. Práce zahájena 18. května zoráním pozemku a srovnáváním. Potahy poskytli zdarma: Jaroslav Bláha, statkář ze Starcovy Lhoty, Josef Buzek, rolník z Hubova, Bohumil Kolář, rol. z. Boučí, Stanislav Bláha, mlynář ze St. Lhoty a Karel Zdeněk z Nadějkova. Ministerstvu zdravotnictví zaslána též žádost o příspěvek s rozpočtem na 15.900 Kč. Řízením prací pověřen z nejprve Bohumil Mašek, mistr zednický a pro nedostatek času pak člen obec. zastupitelstva Jan Dvořák, čet. str. v.v. Dělníkům placeno za 1h 1,80 Kč a pracovali 10h denně, mezi ostatními několika pracovníky ze Sokola, kteří pracovali zdarma. – Později pro polní práce, na cvičišti práce zastavena. Vyrovnání pozemku a zřízení náspu vyžádalo si větší náklad, než původně předpokládáno při větší účasti pracovníků bezplatných. Náklad na srovnání, násep a částečné odvodnění činil ….. Kč.
Oslava
8. května uspořádána oslava svátku matek v hostinci „u Jandů“ za hojné účasti občanstva. Pořad obstaral učitelský sbor a provedly dítky. Příjem činil i za prodej cukrovinek 1100 Kč a celý ponechán místní „Ochraně matek a dětí“.
Vojenské
21. května zneklidněno zdejší občanstvo zprávou, že na milévském okrese byli povoláni všichni záložníci do 35 let ku zvláštnímu vojenskému cvičení. Několik jich také z Vratišova a Vlksic odpoledne autobusem odjíždělo k nástupu vojenské služby. Zneklidnění vzrostlo, když kolem 5h přijelo auto se zástupci voj. úřadů, kteří obecnímu úřadu předložili svolávací lístky i pro zdejší lidi. Lidé přestali se zajímati o práci, vycházeli na náměstí a tvořili hloučky, rokujíce o mobilisaci. I malíř Síbot Fr. z Jistebnice, který právě počal s nápisem na štít Kampeličky, chtěl nechati rozdělané práce a odjeti domů v předpokladu, že tam má též svolávací lístek. – Ti kteří svolávací lístky obdrželi (Krampera, Koptiš, Myslivec, Zdeněk Karel, Moll a j.) loučili se se známými a rychle se připravovali k odjezdu. – Podle zpráv, šířících se od úst k ústům, nastalo přemisťování vojska a byly viděny větší jeho transporty na dráze. Prý cizí vojsko překročilo naše hranice, u Cmuntu vyhozen prý železniční most, u Třeboně puštěny rybníky. – Dle úředních zpráv, později došlých, povolal ministr národní obrany některé ročníky ku zvláštnímu výcviku ve zbrani. – V rozrušených myslích stále zřetelněji vyvstává otázka: Bude válka? – Úroda je na polích, zásob píce a potravin nemnoho, mezi dobytkem v mnohých krajích slintavka a kulhavka i sněť slezinná. Obzor se kalí perspektivou hladu jako největšího nepřítele. Ve zracích těch, kdož nastupují brannou povinnost lze však čísti odhodlání, všemi silami bránit vlast i statky národa! – Ženy pláčí, muži si podávají ruce s přáním brzkého návratu. –
Účty obecní
13. května schváleny za r. 1937 a vykazují: příjem 23.629,55, vydání 21.940,10 Kč, 1425,90 Kč hotovost. Vyšší vydání proti rozpočtu vykazuje hl. I. o 318,10, hl. III. o 49,05, hl. VII. (příspěvek na zřízení koupelny pro lékaře 1000 Kč, pohodný 100 Kč), hl. IX. (poplatek na plemenné býky o 60 Kč na 1660 Kč). Příjem byl v přirážkách menší o 4945,75 Kč.
Domovské
Přijat do obce František Peterka ze Starcovy Lhoty. Do obce Stodůlek přijat Václav Podzimek, nar. 1885.
Slovensko
1. června měla tábor lidu v Bratislavě slovenská strana ludová, při němž bylo také voláno za potlesku Němců a Maďarů: „Hanba armádě!“ –
Vojenské
15. června po třínedělním pobytu zbalila vojenská hlídka telefonní vedení na homolský vrch a odcestovala zpět do Tábora. Obyvatelstvo projevovalo vojínům, počtem šesti, různé pozornosti.
Sbírka na obranu státu
Podle zpráv z novin, čelné osvětové ústřední organisace ujaly se iniciativy ku sbírce na obranu vlasti. Volá se k národu, aby sbírkou projevil oddanost a lásku k vlasti, která v silné armádě má nejlepší záštitu. U nás také sbírka provedena a vynesla 3000 Kč. Z toho darovala Kampelička 1000 Kč, která zvýšila svůj dar na 2%₀ svěřených vkladů, jak stanovila ústředí peněžních ústavů a darovala tudíž 2650 Kč. Také někteří zdejší občané věnovali větší částky mimo hromadnou sbírku zvláštními poukázkami. Pokud známo, činil poukázaný obnos 4000 Kč. Státní zaměstnanci přispívali 2% měsíčního příjmu u vyplácejících pokladen.
Osadní
18. června členové jednotlivých politických stran zvolili k dalšímu vedení osadního hospodaření člena obec. zastupitelstva Antonína Součka, obchodníka až do provedení voleb obecních.
Podpory
Obec. zastupitelstvem usneseno vypláceti Červenému kříži na Josefa Dvořáka z Dřevčic 25 Kč měsíčně.
Domovské
Do Droužetic přijat s rodinou Jan Koflák, nar. 1898.
Osadní
Antonín Souček převzal od Josefa Krampery do úschovy a správy pokladní knihu s přebytkem 71,40 Kč, vkladní knížku Okresní záložny hospodářské v Sedlci č. 1202 se vkladem 610,25 Kč, knihu protokolů, výplatní knížku ponocného, 2 razítka, pozemkový arch, knížku o placení z pastvy za r. 1937, stvrzenky za léta 1933-1937, starou pečeť, plán městyse a podušku na razítka.
Nájem
Pronajat byt v obecním domku o 2 místnostech Janu Jandovi za roční činži 350 Kč a 10 Kč příspěvek na kominíka.
Příspěvky
Usneseno vyplatiti na pohřebném pozůstalým po Janu Říhovi a Janu Bulínovi po 100 Kč z úroků fondu Josefa Duška.
X. slet všesokolský
Ve dnech 12. června až 6. července pořádán v Praze X. slet všesokolský, kterého se súčastnili také 4 cvičící členové zdejší tělocvičné jednoty Sokol a několik jiných občanů. Na stadionu cvičilo 30 tisíc mužů a rovněž tolik žen. Ve večerních hodinách prováděna sletová scéna, znázorňující život národa za posledních 20 let a nabádala národ ku spojení v jediný svorný celek. Na poslední dny sletové byl nedostatek vstupenek pro velký nával obecenstva. Zvláště o „armádním dnu“ 6. července bylo přítomno 350.000 lidí. Praha žila ve znamení sokolské a národní myšlénky. Průvod Prahou a jeho vítání byl toho nejlepším dokladem. Všichni jásali – jen naši hraničáři byli nějak smutni vlivem politických událostí.
M. J. H.
5. července uspořádán večer průvod ku hranici na draha, kde přednesl za nepřítomného kronikáře proslov Karel Nymš, nájemce hostince. Proslov, spadající do jubilejního roku, vyzdvihoval význam díla a příkladu Husova pro národ i lidstvo, vyzýval ku svornosti, kladení obětí pro ideu národní, pravdy, práva a spravedlnosti a končil prosbou k duchu kostnického mučedníka: „Ty pak, Mistře Jene, pros za nás Boha, aby nás a loď naši, na které plujeme, ze všech úskalí, které jí ohrožují, neb kdykoliv v budoucnu ohrožovati budou – bez úhony vyvedl – tak, jako kdysi Bůh israelský národ vyvolený bez úhony provedl mořem rudým! – Pros za nás, Jene, Tvůj hlas bude slyšán a my se k němu svou modlitbou, svou vírou, svou nadějí a láskou připojíme!“ – Po zahrání písně: Hranice vzplála – odebral se průvod na náměstí, kde oslava zakončena státní hymnou a slovy: „Přeju Vám i sobě, abychom se dočkali klidnější, radostnější a šťastnější národní budoucnosti. Jděme vstříc příštím dnům s pevnou vírou ve vítězství pravdy, silní, svorní a jednotní – a veď nás při tom jedna společná myšlénko, daná heslem scény desátého sletu všesokolského: Budovat a bránit!“ – –
Kolonie dětská
Koncem června nastěhovala se do zámku dětská kolonie (Ungrův dětský ráj) dětí od 5–18 let v počtu od 80-100 osob. Příslušníci byli vesměs židovského původu. Mezi sebou mluvili po většině německy a to i mimo zámeckou zahradu. Protože českou řeč také dobře ovládali, aby v Čechách tedy česky mluvili jim bylo řečeno. Chovali se dosti vyzývavě.
Přednáška
17. července v hostinci u Jandů uspořádala odbočka katolických žen a dívek přednášku na thema: „Obnova křesťanského venkova“. Řečníkem byl P. Norbert Štulík z Milévska. Mimo něho promluvil též zástupce místní odbočky Václav Dvořák, mlynářský syn z Micáskova. Účast nebyla velká.
Úmrtí A. Hlinky
17. srpna zemřel v Růžomberku na Slovensku prelát Andrej Hlinka, zakladatel a předseda slovenské strany ludové. Pohřeb za velké účasti se konal 21. srpna. Smuteční slavnosti vysílány rozhlasem. Presidenta republiky zastupoval Dr Milan Hodža, který ve svém projevu volal Slováky ku společné práci.
Kurs včelařský
Ve dnech 25. a 26. srpna uspořádán na popud jednatele Jana Koptiše místním včelařským spolkem kurs medového pečiva. Vedoucí kursu z Petrovic seznamovala as 20 kursistek s pečením medových marcipánů a jiných sladkostí. Pečivo bylo dne 28. srpna vystaveno v sále hostince „u Jandů“ a s výtěžkem prodáno. Na vstupném vybráno 116 Kč a za pečivo 600 Kč, takže výlohy s kursem byly plně hraženy a přebytek usnesl se výbor věnovati na obranu státu.
Projev presidenta
10. září učinil rozhlasový projev president republiky, Dr Eduard Beneš, ve kterém žádal o klid a rozvahu všechno občanstvo republiky, které neovládáním sebe mohlo by způsobiti škody sobě, státu i světu. Zároveň oznámil úmysl vlády, že ústupky Němcům chce zabrániti válce, kterou sousední říše hrozí. Ústupky Němcům, jak byly na nátlak západních velmocí vládou definitivně stanoveny, jsou dalekosáhlé a mění celé složení státu. Průmyslovým závodům v pohraničí s německým dělnictvem má se dostati od státu podpory ve výši 700,000.000 Kč do konce letošního roku. Mimo to územní samospráva přejde do německých rukou, všechna státně zaměstnanecká místa budou jimi z 22% obsazována, německý jazyk zrovnoprávněn a mnoho jiného.
Projev říšského kancléře
12. září měl s napjetím očekávaný projev říšský kancléř Adolf Hitler v Norimbergu, kde mluvil o útisku Němců u nás. – Po něm rozšířili příslušníci Henleinovy strany výtržnosti a tak vláda nařídila stanné právo v okrese chebském, karlovarském, nýdeckém, českokrumlovském a frýdlantském. Konrád Henlein vyzval vládu, aby stanné právo odvolala do 6 hodin. Vláda u vědomí vážnosti situace dle zpráv z radia dotázala se sociálně demokratických Němců, má-li tak učiniti a ti prý s odvoláním nesouhlasili.
Vojenské
14. září povoláni poznovu některé ročníky záložníků do zbraně jako se stalo 21. května.
Strany rozpuštění
17. září rozpuštěna sudetoněmecká strana.
Projev Dr M. Hodži
18. září o 12 h. polední promluvil do rozhlasu ministerský předseda, Dr Milan Hodža. Prohlásil, že plebiscit otázku Němců u nás nevyřeší a že vláda chce jednat s nimi na základě těch návrhů, které jim předložila. Zakončil slovy: „Nepotřebujeme silných slov protože máme silná srdce!“ –
Rozhlas
Vysílá denně každou hodinu zprávy československé tiskové kanceláře. Mimo našeho rozhlasu lze poslouchati i zprávy z rozhlasu cizích států. Z Vídně vysílány též zprávy česky, zahrocené proti vládě i Čechům. Zahajují i končí heslem: „Pravda vítězí!“ – Bez ohledu na levo či na pravo, zmáhá se v lidu jediná vůle a myšlénka: Bránit se každému násilí s vírou ve vítězství pravdy, práva a spravedlnosti, které, jak věříme, jsou na naší straně. Český lid nechce páchat násilí na lidu jiného národa, ale znásilňování sebe má vůli i odhodlání se bránit! –
Dělení státu
21. září (středa) o 7h večerní hlášena rozhlasem zpráva, že čsl. vláda na nátlak svých tak zvaných mocných přátel (Anglie a Francie), rozhodla se přistoupiti na notu, těmito jí danou, aby postoupila část svého území, převážnou většinou Němci osídlených – Německu. – Všichni t. zv. přátelé naši, kteří tolik slibovali stát věrně při nás, ve chvíli nejvážnější nás opustili, nevyjímaje ani Rusko, na které jako na všechny nebylo spolehnutí a jež hrůzu pouštělo jen rozhlasem a skutek – utek. – Hlasatel mluvil pohnutým hlasem, ale i občané posluchači s nemenším pohnutím poslouchali a byli překvapeni zprávou o rozhodnutí naší vlády, že tisíciletou hranici naší české vlasti se rozhodla změnit na nátlak zvenčí! – Tak mnohému se vtírala myšlenka, zda ještě zasloužíme si zváti se potomky slavných předků, že bez boje dáváme, co bylo naše. – Nejtěžším úkolem kronikářovým je zapisovati národní ponížení! A ta chvíle přišla dnes. – Že nás v nejtěžší chvíli opustí přátelé, předvídali mnozí z nás – i prostí venkovští lidé, ale že opustíme sami sebe – to nepředvídal nikdo. Maně tu napadají slova Viktora Dyka: „Dokavad dýchal jsi, proč ses vzdal? Čeho´s se bál?“ a dále „Haj si mne, braň si mne, synu – opustíš-li mne, nezahynu – opustíš-li mne – zahyneš“ – – –
Vláda
22. září byla ustanovena nová vláda. Předsedou stal se armádní generál Jan Syrový.
Projev presidenta
Projev Dr Eduarda Beneše, vysílaný ve večerních hodinách rozhlasem, uklidňoval rozčilený lid, po Praze demonstrující a končil: „Šetřte svých sil, budeme je ještě potřebovat, opakuji, budeme je ještě potřebovat. – Mám svůj plán“ – – a uzavřel slovy ze Smetanovy Libuše: „Náš národ nikdy neskoná – on všechny věky šťastně překoná!“
Mobilisace
23. září vyhlášena kolem 10 h. večerní rozhlasem mobilisace dvaceti ročníků – do 40 let. Tu noc, málokdo, kdo to věděl, spal. Povolaní záložníci chystali se hned na cestu, krámy byly otevřeny za účelem prodeje potřeb prádla a jiných nutností, které si nastupující kupovali k doplnění vojenské výbavy. – Za všeobecného ruchu, který nastal, konány přípravy pro všechny případy. Místní lékař autem přestěhoval rodinu a některé svršky během noci do Prčice ku známým, ježto i auta se měla odváděti k vojenským účelům. V ranním šeru projelo několik aut s uprchlíky z míst poblíž hranic, kteří věci nejnutnější a nejcennější stěhují do vnitrozemí. Prováděn hned soupis bytů pro ně a tyto se zvolna plní.
Bože, chraň naši vlast a dej zvítěziti pravdě!
Od vyhlášení mobilisace koná službu také místní C.P.O., jejímž velitelem po J. F. Dvořákovi se stal Rudolf Janoušek, domkář. – V peněžních ústavech vyhlášeno moratorium na vklady a jejich výplata omezena. Mobilisováno bylo z naší obce celkem 38 vojínů v záloze, z nichž 31 dostávalo vyživovací příspěvek na rodinu. Úhrn vyživovacích příspěvků činil 7.128 Kč 65 h.
25. září ozývalo se z Německa první volání: „My chceme válku!“
Mnichov
29. září konala se v Mnichově konference čtyř mocností: Německa, Italie, Anglie a Francie; představitelé těchto rozhodli o nás – bez nás. Vládě dáno ultimatum k vyklizení pohraničních okresů, převážně Němci obývaných a tyto od půlnoci 30. září mají býti předávány Německu pod dozorem mezinárodní komise. O kladném rozhodnutí vlády zpravil veřejnost ministerský předseda, generál Jan Syrový rozhlasovým projevem dne 30. září odpoledne. Byla to krutá zpráva. Zdrceni a se slzami v očích odcházeli lidé od přijímačů, kde s napjetím sledovali hlášené zprávy. –
Utečenci
Mimo těch, kteří se přistěhovali k nám na své útraty v minulých dnech, přidělen do obce transport uprchlíků z okolí Kraslic, sociálně-demokratických Němců v počtu 17 lidí. Také po okolních obcích umístěny menší i větší transporty a svěřeny do péče obecních výborů, které se mají starati o jejich výživu a ubytování. U nás ubytováni ve „flusárně“ a ve mlýně. Vybubnováno, aby se přihlásili dárci obědů i potravin. Co se nebude dostávati, bude zaplaceno ze státních prostředků a to 8 Kč na osobu denně. Lidé utečencům vyšli vstříc. Po zprávách, že se mají navrátit do opuštěných míst, posláni třetí den zpět.
Dělení státu
1. října v sobotu počalo dělení našeho státu. Přicházíme pozdě k poznání, že jsme měli s básníkem věřiti jen sobě, své práci a píli, svatému nadšení v nás. – Včerejšího dne uzavřeny rozhlasové zprávy o 23h citováním téhož básníka, Svatopluka Čecha: „Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru a malým ten, kdo zná jen malý cíl!“ – Pane, kterýž Jsi a budeš, staniž se vůle Tvá! Tys jedině spravedlivý a mocný nade všemi poručníky tohoto světa. V Tebe skládám já a se mnou celý český národ důvěru v lepší příští své i svojí vlasti a já věřím, že dáš jemu růst a kvésti v pravdě svaté, Tebou požehnané a že té pravdě dáš přece jednou slavně zvítěziti! –
Řády
2. října uveřejněny dopisy generála Rudolfa Medka, jimiž se vzdává anglického a francouzského řádu, podotýkajíce, že po mnichovských úradách, na nichž nás velmoci anglická a francouzská opustily, nemůže je více nositi.
Vláda
4. října ustanovena za předsednictví Jana Syrového nová vláda. Ministrem zahraničí stává se Dr Fr. Chvalkovský, min. veř. prací divis. generál K. Husárek, železnic brig. generál Vl. Kajdoš, financí Dr Josef Kalfus, vnitra Jan Černý, spravedlnosti Dr Vl. Fajnor, obchodu Dr Im. Karvaš, zemědělství Dr Lad. Feierabend, soc. péče. Dr P. Zenkl, bez portefeuille: Dr Bukovský, Ing. Vavrečka a Dr I. Parkanyi.
President
5. října Dr Eduard Beneš odstoupil a vzdal se svého úřadu následkem vývoje současné situace.
Slovensko
6. října byla dána Slovensku autonomie s vlastní vládou a také Podkarpatská Rus bude míti svoji vládu. Ústřední vládě pražské zůstane pro celé území ministerstvo zahraničních věcí, financí a národní obrany.
Okupace
10. října skončila se okupace zabraných území do německé říše. Také Poláci zhurta si přišli pro Těšínsko a s Maďary se jedná.
20. výročí
28. října 20. výročí naší republiky oslavujeme prací. Bez řečí a projevů, které by dozajista vyzněly ostře proti vládnímu systému politických stran, které dvacet let ovládaly národ i stát, ohlupovaly lid svými politickými hesly o demokracii – bez demokracie pravé, takové, která by vyrovnávala rozdíly mezi složkami národa. Vláda lidu – spravedlivá, měřící každému dle práce a zásluhy o celek, bez korupce, milující pravdu a žijící z podstaty našich národních ideálů.
Hranice
2. listopadu hranice na Slovensku stanoveny Německem a Itálií ve Vídni. Maďarům dostává se mimo jiných města Košic, Rimavské Soboty, Levic, Mukačeva a Užhorodu. Maďaři chtěli celou Podkarpatskou Rus a Poláci je podporovali. Tak to dopadá, když Slovanstvo, které spojeno navzájem, bylo by nejmohutnějším pilířem míru, nedovede a nechce pochopit svou sílu v jednotě a vzájemně se ještě potírá.
Úroky
7. listopadu úroky z fondu Marie Šebelové rozděleny mezi 21 osobu po 14 Kč a 30 Kč věnováno ponocnému na zimník.
Příspěvek
obce rodičovskému sdružení v Jistebnici na stravovací akci činil dle usnesení obec. zast. 25 Kč.
Nemoce
17. listopadu konal se pohřeb 12leté Vlasty Benešové ze Šichovy Vesce u níž zjištěn hnisavý zánět mozkových blan, případ prý velmi řídký a nemoc nakažlivá. I účast na pohřbu byla okresním lékařem zakázána, zvláště dětem.
Slintavka a kulhavka
Již od počátku roku šířila se z Německa k nám slintavka a kulhavka mezi dobytkem. U nás vyskytla se v říjnu a dobytek jednotlivě i hromadně onemocňoval. Onemocnělo celkem 257 kusů, kráva a 2 telata zdechla. Lidé léčí dobytek černou kávou, líhem a kořalkou. Bolavá místa vymývají roztokem kamence, 1% roztokem louhového kamene na nohou, borovou vaselinou i jinými přípravky.
President. volba.
30. listopadu vykonalo Národní shromáždění volbu nového presidenta republiky a zvolilo 272 hlasy Dra Emila Háchu, presidenta nejvyššího správního soudu presidentem Č.S.R. 39 hlasovacích lístků odevzdáno prázdných. Lid, pln očekávání, obav i naděje, upírá svůj zrak ku nově zvolenému představiteli státu s jedinou touhou: aby poctivě, čestně a spravedlivě vedl věci národa našeho zamlženou přítomností ku šťastnější budoucnosti! –
Vláda
2. prosince jmenována nová vláda presidentem s ministerským předsedou Rudolfem Beranem v čele. Zasedají v ní vesměs odborníci, někteří z vlády minulé.
Politická strana
12. prosince měla v hostinci u Jandů ustavující schůzi nová politická strana „Národní jednoty“ za předsednictví Josefa Buzka z Hubova, důvěrníka bývalé strany republikánské a za účasti zástupců ostatních bývalých stran. Podle instrukcí, zasílaných místním skupinám sekretariáty stran, je to sice nový plášť, ale stará veteš pod ním. – Předsedou zvolen Václav Buzek.
Rozpočet
14. prosince – Rozpočet na rok 1939 vykazuje schodek 7975 Kč a má být uhrazen 51% přirážkou k dani činžovní (1974,95) jež vynese 1007,22 Kč a 151% přirážkou k daním ostatním (4616,-) jež vynesou 6970,16 Kč. Rozpočtena též mimořádná potřeba 40000 Kč na stavbu silniční přípojky k Modlíkovu.
Úroky
z fondu Josefa Duška rozděleny 24 osobám po 60 Kč a 13 osobám po 40 Kč.
Domovské
Do obce Střezmíře přijata Božena Maroušková, nar. 1893, vdova po Janu Marouškovi, rus. leg. z Kaliště. Dítky podržují zdejší příslušnost.
Sbírka
na uprchlíky rozšířena o částku 50 Kč z fondu Duškova.
Divadlo
26. prosince po dlouhé přestávce sehrána opět spolkem „Fikar“ divadelní veselohra od V. Štěcha: Třetí zvonění. Příjem mimo hudby 200 Kč činil 856,40 Kč, vydání 396,40 Kč a zbytek do pokladny spolku 460 Kč.
Komunisté
28. prosince podle vyhlášky ministerstva vnitra ze dne 23. prosince byla rozpuštěna sekce komunistické internacionály v zemi České a Moravskoslezské, ježto její činnost ohrožovala veřejný zájem. Na Slovensku rozpuštěna již před tím.
Prodej dřeva
Majitel velkostatku, Ludvík Seger prodal dvůr Větrov společnosti „Selecta“ pro zušlechťování semen z Prahy, za 1,300.000,- s přilehlými pozemky a 153 ha lesa. Mimo toho odprodal lesy v katastru nosetínském, lhoteckém i nadějkovském. U Nadějkova les „Přední Vrchy“ Vladimíru Vomáčkovi, mlynáři v Petříkovicích, ve výměře ……… ha as za 85000 Kč, u Starcovy Lhoty – Nepřejova, les „Zadní Vrchy“ za 92.440 Kč, Jaroslavu Bláhovi za 105.548,- („zadní vrchy“ Stanislavu Bláhovi); dále koupili v katastru lhoteckém: Rudolf Kocourek za 13.735 Kč, František Svatoš z Bezděkova za 7556 Kč, Vincenc Jarolímek (A. Lh.) za 17280 Kč, Jar. Souček (St. Lh.) za 7.505 Kč, Antonín Fara, Pohořelice za 53.593 Kč, Josef Fořt, Nadějkov 52.593 Kč, František Kubec, Bezděkov, 19.720 Kč, Alois Fiala, Křenové Dvory, 22.795 Kč, Jan Smejtek, Bezděkov 38.412 Kč, obec Starcova Lhota za 178.728 Kč, František Čipera, St. Lh., 7.706,-, Jan Kofroň, Busíny, 79.151 Kč, Ant. Kadoch, St. Lh. 5376,-, Jan Kosík 5988,-, J. Krejčí, Kř. Dvory, 20.151,-, K. Poslušný, St. Lh. 10512,-, V. Businský, Bezděkov 54.548,- a Josef Reichl, Nadějkov, za Kč 50.000.
Také zdejší obec hodlala koupiti les ve výměře as 25 ha za 150.000 Kč, na kteroužto částku byly by použity chudinské fondy jako zápůjčka; z koupě sešlo, ježto dospělý les z nabízené výměry přikoupen ku dvoru Větrovu.
Počasí
Počátkem ledna sněžilo a mrzlo; po 12. nastala obleva a sníh téměř roztál. Později mokro a deštivo. V únoru z počátku mrzlo a sněžilo, pak přes den slunečno, v noci mráz; počátkem března mokro. S pokračujícím měsícem nastalo zlepšení, bylo slunečno, sucho a teplo, takže lidé měli téměř všichni zaseto. Koncem měsíce a v dubnu se ochladilo, sněžilo a mrzlo. Počátkem května noční mrazy, jinak hezky. Poslední dny květnové vydatně pršelo, v červnu také. I v červenci bylo počasí nestálé.
Úroda: Žně počaly u nás 25. července a slibují pěknou sklizeň. V druhé polovině srpna následkem stálých dešťů, obilí zůstavší na polích, vzrůstalo. I zdejší velkostatek se sklizní uvízl následkem obmýšleného výmlatu přímo z polí.
V září bylo pěkně i v říjnu sem tam pěkný den proskočil. V listopadu mlhavo s nočními mrazíky. Polní práce přes to, že nebylo všude dostatek pracovních sil, se odbyly dobře. Týden před vánočními svátky vyznačoval se velkými mrazy. V závětří -17℃, ale na větru mnohem více. Těsně před svátky a o svátcích padal hustě sníh a mrzlo. Cesty nebyly sjízdné po více dnů. –