Přepis obecní kroniky, uložené ve státním oblastním archivu v Třeboni, str. 33 – 40.
Odkaz na naskenovanou kroniku
Za přepis děkuji Katce Mikešové.
1924
Prapor
30. března ve schůzi obecního zastupitelstva oznámeno, že nákladem obce byl pořízen nový prapor v barvách státních dle zákonitého předpisu.
Účty za rok 1923
Byly prozkoumány účty obecní a seznámeno, že celkový příjem obnáší 16 097,56 Kč, vydání 8895,08 Kč, přebytek jest 7202,48 Kč.
Pomník padlým vojínům
4. května byl odhalen pomník padlým vojínům a průběh celé události následuje: Z mála málo, praví naše staré přísloví a to vztahuje se i na nás. Ač chudičká jest obec naše, přece také ráda byla by po příkladu jiných vedlejších obcí postavila společný pomník příslušníkům svým, kteří stali se obětí hrozné světové války. Leč pro myšlenku tu nebylo zde příznivé půdy. Obci pak samé ku provedení chyběla hlavní věc – peníze.
I ujal se myšlenky této čtenářsko – ochotnický spolek „ Fikar “ sám. Ve výborové schůzi 2. října 1923 odhlasován byl návrh, by pomník tento postaven byl od spolku „Fikarů“ z výnosu divadelních představení. (Navrhl učitel a jednatel spolku Čeněk Bohuslávek ). Ve schůzi 30. října o věci jednáno opětně a celé vedení svěřeno předsedovi spolku Janu Rubešovi, říd. učiteli, který také zhotovil model pomníku.
Peněžitými sbírkami spolek nikoho neobtěžoval, pouze z vlastního popudu rodina Kaufmannova věnovala 100 Kč, pan Otomar Dvořák z Kaliště 50 Kč, A. Miňhová, vdova 16 Kč, Václav Petr z Hubova 15 Kč, Johan. Stehlíková 15 Kč a pak několik rodin dalo při divadle vyšší vstupné v obnosu od 1 – 5 Kč. Práce kamenická svěřena byla Josefu Bednářovi z Ounuze za 554 Kč. Kameny k tomu potřebné ulomeny na panském poli na Homolích a dopraveny na náměstí zdejším velkostatkem zdarma a Karlem Zdeňkem za mírný poplatek 40 Kč, potřebný písek a drobný kámen k podezdívce daroval a dovezl zdarma Josef Buzek z Hubova. Zem ku srovnání kol pomníku zdarma přivezli Alois Volšanský a Eman Šulc.
Upravení desky a zhotovení nápisu na ni svěřeno bylo kamenickému závodu Jana Slabého v Táboře za cenu 350 Kč. Do základu vloženo je plechové pouzdro s drobnými našimi penězi a s listinou jednající o vzniku a postavení pomníku, se seznamem padlých vojínů, s podpisy členů výboru spolku „Fikaru“ a také uvedena jména k tomu účeli hrajících ochotníků. Práci zednickou provedl František Mašek za 40 Kč a potřebné vápno k tomu věnoval Eduard Steiner. Aby pomník netrpěl, byla mříž kol lípy Svobody prodloužena, což stálo 267,70 Kč. Upevnění mříže vykonal kovář František Fara. Náklad na pomník spolkem čtenářsko-ochotnickým „Fikar“ věnovaný obnáší 1492.80 Kč.
Slavnost sama konána v době trvalých dešťů.
Vzdor tomu sešlo se ke 2. hod. odpol. hojnost občanstva místního i z okolí, spolky hasič. Z Chyšecka zavítaly s hudbou a k těm se připojily všechny spolky místní. Průvod seřazen byl u spolkové místnosti „Fikarů“ před Reichlovým hostincem a odtud pochodem s hudbou hnul se ku zastřenému pomníku na náměstí. Po přivítání všech obecním starostou Janem Rubešem ujal se slova slavnostní řečník Václav Matiášek, městský tajemník v Pacově a kapitán ruských legií. V proslovu vzpomněl tyranie Rakouska, útrap vojáků v poli a veliké lásky k vlasti všech legionářů. Ku konci proslovu pomník sám odhalil.
Nato jednatel spolku „Fikar“ učitel Bohuslávek odevzdal pomník obci slovy: Jménem spolku „Fikar“ odevzdávám památník tento obci zdejší a prosím p. starostu jejího na srdce vložiti občanům zdejším, by oni sami i děti jejich s takovou láskou jej přijali s jakou stavěn byl, a památník, který jim z jejich potomkům navěky připomínati bude, že krvavou oběť světové válce zaplatila i malá obec naše davši jí 32 životy svých příslušníků – chránili a ošetřovali nejen teď ale i v budoucnu. Starosta obce Jan Rubeš přijal pomník do ošetřování a vybídl pozůstalé i ostatní, by v úctě jej měli, v památných dnech padlých vojínů věnci a kyticemi jej zdobili.
Jako ukončení zahrány byly obě naše státní hymny. Na konci slavnosti přihnala se prudká bouře s lijavcem, čímž tato slavnost utrpěla. Celé shromáždění se rozběhlo do okolních domů. Teprve po dešti v dokončení se pokračovalo. V hostinci u Reichlů sehrály pak školní dítky divadelní kus „ Čtverák hastrman“. Nával obecenstva byl hrozný, mnoho jich musilo s politováním se vrátiti.
Jména padlých vojínů z Nadějkova : Václav Dvořák, Ladislav Dvořák, Antonín Dvořák, Jan Dušek, Antonín Hanták, Bohumil Havel, Josef Havel, Bohumil Hlaváč, Bohumil Janda, Jan Kaprál, Josef Komenda, Hynek Kaufmann, Jan Mára, Jan Maroušek, Bedřich Mendl, Josef Miňha, Bohumil Podzimek, František Podzimek, Alois Souček, Antonín Šitner, Josef Šmelc, Jan Vacek, Josef Vacek, Jaroslav Vacek, Antonín Vostřák.
Z Hubova: Josef Brouček, František Janoušek, Alois Zeman. Z Kaliště : Jaroslav Dvořák, Rudolf Dvořák, Jan Ješuta, Josef Ješuta.
Útrapami válečnými doma zemřeli: Jan Duchoň, Václav Duchoň a Jaroslav Richter, učitel při zdejší obecné škole.
Převedení obce k Táboru
11. května v mimořádné schůzi obecního zastupitelstva usneseno podati žádost, by obec zdejší byla oddělena od Sedlčan, Sedlce i Votic a připojena k Táboru. Výhody jsou: blíže, pohodlnější spojení a soustředění všech úřadů. Potřebnou mapku vyhotoví geometr Otto Horáček v Táboře.
Volba obecního zastupitelstva
Volby obecního zastupitelstva vlastně odpadly, neboť kandidátní listina sestavena dohodnutím se politických stran. Zvoleni byli z Nadějkova: Josef Fořt, řezník – Václav Janda, řezník – Josef Koptiš, tesař – Antonín Pilař, krejčí – Jan Rubeš, říd. učitel – Antonín Souček, obchodník – Karel Šitner, listonoš – Jaroslav Veselý, lesní – Alois Volšanský, cestář – Josef Weiger, obchodník – Vincenc Zdeněk, pekař z Hubova – Jan Janoušek, rolník – Jan Říha, rolník – z Kaliště: Josef Hulvát, rolník – Josef Kotalík, rolník.
Volba starosty
18. května byla provedena volba obecního starosty za přítomnosti zástupce okresní politické správy Č. Bohuslávka, učitele, který také přijal slib věrnosti republice československé. Starostu většinou hlasů zvolen Antonín Souček, obchodník a členy obecní rady Václav Janda a Vincenc Zdeněk.
Nastupující starosta
1. června za přítomnosti celého obecního zastupitelstva dřívějšího i nově zvoleného předal dosavadní starosta Jan Rubeš celý archív nastupujícímu starostovi Antonínu Součkovi, který tím dnem počal úřadovati.
Komise v obci
9. června ve schůzi obecního zastupitelstva zvolení členové jednotlivých komisí: a) finanční: za obec Antonín Pilař, krejčí – Jaroslav Veselý, lesní – Josef Weiger, obchodník, za občanstvo : Čeněk Bohuslávek, učitel – Josef Buzek, rolník – Josef Reichl, hostinský. b) stavební: Josef Koptiš, tesař – Karel Šitner, listonoš – Alois Volšanský, cestář. c) pychová: Václav Janda, řezník – Josef Hulvát, rolník. d) knihovní : Čeněk Bohuslávek, učitel – Jaroslav Veselý, lesní a Marie Nováková, manželka hokynáře.
Průtrž mračen
12. června strhl se nad zdejším okolím prudký a dlouhý liják, spadlo takové množství vody, že v rybnících voda povážlivě stoupla, ryby odnesla, louky zaplavila, pole prorvala, cesty a silnice hrozně vymlela.
Dar Američana Josefa Duška
29. června zdejší rodák v Americe usedlý Josef Dušek při návštěvě Nadějkova zanechal pro místní chudé obnos 3000 Kč. Peníz tento byl připojen ku dříve uložené nadaci ve zdejší záložně.
Živnost hostinská
1 . července začal provozovati živnost hostinskou v hostinci u Lva nový majetník Josef Krampera.
Pálení hranice
6. července v předvečer svátku Mistra Jana Husa byla pálena obcí hranice na Homolích za účasti všech spolků i občanů. Při tom promluvil Jan Rubeš, říd. učitel.
Strážník
10. červenec byl ustanoven obecním strážníkem Václav Sazima, domkář, kterému obec koupila čapku a kabát.
Nový farář
7. srpna nastoupil úřad nový farář P. Bohuslav Veselý, dosavadní kaplan v Bošilci.
Zdanění psů
12. září ve schůzi obecního zastupitelstva bylo usneseno zavésti daň ze psů od zvířete 6ti měsíčního v částce 5 Kč.
Svátek Svobody
28. říjen oslaven byl přednáškou Jana Rubeše a divadelním představením čtenářsko-ochotnického spolku „Fikar“ za účinkování 3 členů sboru učitelského „Švadlena“ od Quido Mar. Vyskočila.
Rozpočet na rok 1925
9. listopadu na schůzi obecního zastupitelstva schválen obecní rozpočet na rok 1925 a zjištěna řádná potřeba . . . 14292,94 Kč, úhrada . . . 12020,28 Kč, nedostatek …2272,66 Kč bude uhrazen 17% přirážkou ku dani činžovní a 60% ku daním ostatním.
Telefon
Bylo také rokováno o zařízení telefonu, výlohy naň činí 10.705 Kč, zaplaceny budou z ušetřených obecních peněz a zbytek výpůjčkou.
Novostavby
V tomto roce bylo podniknuto 6 novostaveb dosud nedokončených.
Knihovna obecní
Mnohé sešlé knihy byly vyloučeny a nahrazeny 4 svazky z bojů legionářů a darem 10 svazků od Jana Hůrky, říd. učitele v. v., vazbu na tyto bezplatně zhotovil Josef Šmíd, vrchní četnic. strážmistr. Půjčováno bylo v zimních měsících každou neděli a někdy v čas nutnosti i všedního dne. Výpůjček bylo 439 a čtenářů 45. Dobrovolný příspěvek na opravy knih za loňský rok vynesl 46,50 Kč, který věnován na vazbu 10 knih.
Vzdělávací činnost
Během roku sehráno bylo spolkem čtenářsko-ochotnickým Fikar 5 divadelních představení, dílem to byly veselohry, dílem kusy poučné z venkovského prostředí.
Pohoda
Zima byla tuhá s velikými spoustami sněhu. Celé jaro bylo deštivé, takže polní práce byly mnoho zdrženy, až v červenci uhodila sucha ale žně byly zdržovány deštěm. Podzim však byl nadmíru teplý a pěkný.
Ceny potravin
Ceny různých věcí v tomto roce velice stouply, tak příkladem budiž uvedeno, že 1q žita stál 200 Kč, pšenice 210 Kč, ječmene 250 Kč, ovsa 150 Kč, brambor 50 Kč, zelí 40 Kč. 1 kg maku 8 Kč, medu 18 Kč, másla 25 Kč, 1 l mléka 1,30 Kč.