Osídlení Nadějkovska je velmi staré, což dokládají nálezy mohylových pohřebišť a stopy po pravěkém rýžování zlata v nedalekém okolí. V těchto dobách bylo osídlení velmi řídké a krajina byla porostlá pralesem, kde převládající dřevinou byly buky a jedle. V době raného středověku začala doba intenzivního osídlení a původní prales ustupoval polím, loukám, pastvinám a drobným osadám.

Majitelé Nadějkova

V písemných pramenech se ves Nadějkov poprvé uvádí až roku 1373 v souvislosti s majitelem tvrze a celého panství Ahníkem z Nadějkova, který svědčil v soudním sporu mezi Jaroslavem z Vepic a opatem Milevským. Další zpráva z roku 1416 se týká se majetku Jindřicha z Nadějkova, purkrabího na Příběničkách a v Příbrami. V místech dnešního zámku tehdy stávala kamenná tvrz, obehnaná vodními příkopy. V roce 1434 se připomíná Jan z Nadějkova, který zdobil svůj erb supí hlavou.

Od roku 1510 náležel Nadějkov Diviši Doudlebskému z Doudleb a v majetku tohoto rodu zůstal přes 150 let. Bedřich Doudlebský z Doudleb v letech 1570 až 1584 nechal tvrz přestavět v renesančním slohu a obklopil ji rybníky. Poslední z rodu Doudlebských z Doudleb, kteří vlastnili Nadějkov, byl Jiří František. Roku 1666 byl stíhán pro pytláctví v lesích chlumeckých, a pravděpodobně kvůli ostudě, kterou z toho měl mezi okolním panstvem, prodal nadějkovské panství Mikuláši z Germersheimu v Harpershofu, měšťanu z Menšího Města pražského.

Majitelé Nadějkova se pak často střídali. Krátce jej držel jej Martin Antonín de Lasaga, od nějž jej roku 1686 odkoupil Jan Franc, měšťan Nového Města Pražského. Vdova po Janu Franzovi Kateřina Barbora se podruhé provdala za Volfganga Ondřeje Zikmunda Kührnberka, který po její smrti roku 1702 Nadějkov zdědil, ale zemřel ještě v témže roce. Pro velké dluhy byli nad statkem ustaveni správci Jan František Löw a Jan Paul Krauseneck.
Toto panství roku 1715 zakoupil Václav Norbert Oktavián Kinský ze Vchynic a Tetova (1842-1719).
V roce 1727 dědici hraběte Kinského Nadějkov prodali. Novým majitelem se stal rytíř Jiří Bořek Dohalský z Dohalic.
Hrabě Dohalský upadl do dluhů a jeho zdejší majetek připadl v roce 1730 hraběti Václavu Ignáci Deymovi ze Stříteže. Od jeho syna Františka Antonína odkoupila roku 1753 panství Apolonia Scherzová,  baronka z Kleinmühle.

Roku 1761 zakoupil tvrz i hospodářství Antonín Ferdinand Feuerstein, který v tomto roce odešel jako c.k. generál polní zbrojmistr na odpočinek. Zemřel roku 1781 ve stáří 89 let a byl pohřben v kostelní hrobce. Protože se nikdy neoženil a neměl potomstvo, panství zdědil jeho synovec Antonín, který byl roku 1783 povýšen do hraběcího stavu. Roku 1781 dokončil přestavbu tvrze do podoby barokního zámku. Svému strýci nechal zhotovit pískovcové poprsí, které je dnes umístěno spolu s erbem Feuersteinů v kostele. Erb Feuersteinů se skládá ze čtyř polí, v nichž jsou dva lvi a dva kamzíci, uprostřed dorůstající a couvající měsíc a znak Sterneberků – hvězda (manželkou synovce Antonína byla Johana ze Sternberku).

Karel Vratislav z Mitrovic zemřel roku 1844 ve věku 35 let. Nadějkov zdědila jeho tehdy tříletá dcera Karolína. Za poručníka jí byl ustanoven otcův bratr, hrabě Rudolf Konstantin Vratislav z Mitrovic, místodržitelský rada v Praze. Byl to vlastenecký hrabě, velký příznivec faráře Antonína Čechoslava Fikara. Jeho zásluhou byl Nadějkov 1848 povýšen na městys a zasloužil se i to, že zde téhož roku byla zřízena i pošta.

Hraběnka Karolína se roku 1858 se provdala za Ludvíka hraběte Kokořovce, se kterým se však po 10 letech rozvedla. Nadějkovského panství se ujala v roce 1862. Během svého života odprodávala jeden dvůr za druhým, takže posléze zbyl už jen velkostatek Nadějkov s dvorem Větrovem. Po roce 1863 provedla v zámku značné vnitřní úpravy, jeho vnější barokní podoba však zůstala zachována. V letech 1863-73 obnovila zanedbaný zámecký park, v roce 1894 přestavěla bývalý pivovar na malířský ateliér. Zemřela v roce 1917 a je pochována na místním hřbitově v hrobce, vystavěné roku 1903.
Zámek odkázala akademickému malíři Karlu Beckovi (1866-1941), jenž s ní v Nadějkově pobýval až do její smrti a je autorem oltářního obrazu v místním kostele.

Dcera hraběnky Kokořové Zdeňka žila v cizině, zemřela v roce 1926. Karl Beck se roku 1920 oženil se svou ovdovělou sestřenicí Terezií, která měla dvě dcery. Společně v Nadějkově bydleli až do roku 1937, kdy prodali zámek s velkostatkem rodině Segerově a odstěhovali se do Würzburku v Bavorsku.

Ludvík a Anna Segerovi, pachtýři státního statku v Blahoticích u Slaného, koupili nadějkovský velkostatek za 2 365 000 Kč ve výměře 499 ha, z čehož bylo 292,46 lesů. Ludvík Seger odprodal větší část lesů a dvůr Větrov s pozemky Selectě, společnosti pro pěstování osiva a sadby. Jednalo se i o prodeji zámku se zbývajícími pozemky, ale bylo v roce 1939 přerušeno okupací. Po roce 1945 se do Čech vrátil Milan Seger, který jako jediný z rodiny přežil koncentrační tábor. V Čechách dostudoval agronomii a dne 1. září 1946 převzal svůj majetek a krátce v Nadějkově hospodařil. Po únoru 1948 se odstěhoval do Izraele.

Rodině Segerově byl nadějkovský zámek, park a okolní pozemky navráceny v restituci. Amir Seger, syn Milana Segera, bydlel v Nadějkově v letech 1993-1998. Poté majetek prodal a odstěhoval se do Prahy. Dnešní vlastníci panství, společnost Galileo Veritas a MUDr. Denisa Horáková, do Nadějkova nejezdí, s obcí nekomunikují a jejich záměry jsou nejasné.

Obecní správa

Až do roku 1850 spravoval obec patrimoniální úředník; poslední z nich byl Jan Geppold. Jemu byli podřízeni obecní rychtáři:

Matěj Novák, tesař z č. 18 (1784-1807)
František Novák, Tkadlec z  č. 23 (asi 1810-1822)
Jan Dušek z Hubova (po r. 1823)
Václav Šmejkal, tkadlec a domkář z č. 23 (1836-1848)

Dekretem císařem Ferdinanda ze 30. března 1848 byl Nadějkov povýšen na městys s právem konání  čtyř výročních trhů.

Obyvatelstvo, instituce a spolky

• 1645 berní rula uvádí ves Nadějkov s 18 staveními a rychtářem Janem, obyvatel bylo přibližně 150   >>> Nadějkovské domy
• 1738  v Nadějkově zřízena škola >>> Dějiny školy
• 1833 založen živnostenský spolek
• 1843 Nadějkov měl  42 domů a 469 obyvatel
• 1848 zřízena pošta  >>>Dějiny pošty
• 1856 Antonín Čechoslav Fikar zakládá obecní knihovnu,
  v roce 1862 knihovnu školní. >>> Dějiny knihovny
• 1874 ustanoveno družstvo divadelních ochotníků
• 1880 v Nadějkově založen Sbor dobrovolných hasičů. >>> Dějiny hasičů
  v prosinci téhož roku byla v Nadějkově zřízena četnická stanice
• 1890 bylo zřízeno místo obvodního lékaře; prvním lékařem byl Jan Blabol, před ním zde působili zámečtí lékaři Panýrek a Jan Moser
• 1894 byl vystavěn obecní chudobinec, čp. 74
• 1897 založena Kampelička-obecní záložna
• 1898 byl založen čtenářsko-ochotnický spolek Fikar, který převzal do své péče obecní knihovnu >>> Dějiny spolku Fikar
• 1899 měl Nadějkov 80 domů a 606 obyvatel, Hubov 10 domů a 80 obyvatel, Kaliště 16 domů a 170 obyvatel
• 1921 měl Nadějkov 80 domů a 462 obyvatel, Hubov 10 domů a 61 obyvatel, Kaliště 16 domů a 127 obyvatel.

Řemesla v Nadějkově

Do roku 1916 byl v Nadějkově hrnčíř, Leopold Šmelc v čp. 35.
Ještě ve 20. letech 20. stol. byli v Nadějkově 4 obuvníci, ale od roku 1926, kdy byla v obci otevřena prodejna firmy Baťa (ve­dou­cí: Josef Smejkal, později Vojtěch Steinbauer), toto řemeslo postupně zanikalo.
Koncem 30. let 20. století byli v Nadějkově tito řemeslníci a živnostníci:

• tři koláři: Josef Koptiš, Alois Nygrýn, Vojtěch Mára
• tři kováři a podkováři: František Horych, Jan Herma, Alois Mára
• pět obchodů se smíšeným zbožím (koloniály): Antonín Souček, Josef Weiger, Josef Kaprál, Alois Florián, Rudolf Čeněk, později Karel Jindrák
• tři truhláři: Josef Hrubant, Jindřich Bradáč, Jaroslav Šitner
• tři tesaři: František Fara, Josef Koptiš, Jan Duchoň
• jeden kameník: Cyril Roučka
• jeden mistr zednický (stavitel): Bohumil Mašek
• zedníci: František Mašek, František Myslivec, Jan, Jaroslav a Josef Mendlovi, Josef Jindrák, Jaroslav Volšanský, František Mára, Antonín Šitner, Josef Podzimek
• jeden sedlář
• dva holiči: Jaroslav Novák, Karel Kalina
• několik mistrů krejčovských a krejčových: Václav Pešek, Václav Kadoch, Rudolf Dvořák, Josef Peterka, Ferdinand Pilař, Marie Masáčková, Kristina Jandová  a výrobní družstvo krejčovských dělníků
• tři řezníci a hostinští: Václav Janda, Karel Stibor, Bohumil Hovorka
• dva pekaři: Josef Kaprál, Čeněk Zdeněk
• tři hokynáři: František Švehla, Václav Vacek a Josef Novák, Jiří Prošek
• jeden sklenář a obchodník sklem a kůžemi: Leopold Vogel
• jeden zahradník: Alois Koptiš
• tři povozníci: František Mára, Josef Reichl a Karel Zdeněk

Velkostatek zaměstnával tyto řemeslníky:

• zámecký zahradník
• bednář: František Cmunt, později Jaroslav Říha
• cihlář: Antonín Bulín
• lihovarník: František Šach
• mlynář: Václav Martina, později Timofej Parašín

Domácí výroba:

V zimě muži dělali košťata, pletli ošatky, košíky, dělali kosiště, spravovali nářadí, štípali dříví, domkáři a dělníci chodili do lesa na „chrust“, přičemž občas potajmu přinesli i větší kousek dřeva. Antonín Fara z čp. 62, jinak panský sekáč, v zimě vyráběl hrábě, kosišťata, hrabice, ošatky na chléb, žíněné kartáče na boty a šaty, košíky bramboráky i koše na řezanku z vrbového proutí a dřeváky; kromě toho byl příležitostným holičem. Dřeváky vyráběli i Antonín Tůma v Šichově Vesci a Gustav Zeman z čp. 36 („od potoka“), jinak ponocný a dělník v panské cihelně. Ženy s dětmi draly peří, spravovaly prádlo, šily. Peří se dralo mnohdy i 10 – 14 hodin denně, pro nevěstu se připravovaly dvě peřiny po 3,5 – 4,5 kg a čtyři polštáře po 1,5 – 2 kg peří, přitom za hodinu se sedralo jen asi 10 dkg peří. Ve 30. letech stálo drané peří 35 Kč/kg, prachové 40 Kč/kg. „Dračky“ byly společenskou událostí, na které se vyprávěly pohádky, pověsti i drby, a v Nadějkově bývaly ještě po 2. světové válce.

Pohromy a neštěstí

• 1420 vojsko Jana Žižky, které táhlo na Milevsko, vyplenilo ves Modlíkov, a poté údajně i ves Voleveč pod Větrovem. Voleveč tím zanikla a zbylé obyvatelstvo přesídlilo  do Nadějkova
• 1611 prošlo krajem vojsko Pasovských
• 1645 podle pověsti zaútočili na nadějkovskou tvrz Švédové, prchající z bitvy u Jankova
• 1756 přešla přes obec vojska francouzská a pruská, krátce na to, dne 15. srpna 1756, vypukl v obci požár a zámek zcela vyhořel
• 1781 dobytčí mor
• 1805 tažení napoleonského vojska  po bitvě u Slavkova
• 1806 hladomor
• 1835 sucho
• 20. srpna 1855 udeřil blesk do věže kostela a způsobil požár
• 17. dubna 1893 velký požár náměstí >>> Dějiny hasičů
• 1903 krupobití
• 1914 vypukla první světová válka. Z Nadějkovska bylo do vojska odvedeno celkem 217 mužů; jejich jména zaznamenal řídící učitel Jan Rubeš ve školní kronice:
  Vojáci, odvedení do 1. světové války
  Někteří z nich vstoupili do čsl. legií >>> Legionáři
  V roce 1924 byl na náměstí péčí spolku Fikar postaven pomník padlým ve světové válce.

Na třetí fotografii:
nahoře: František Peterka, Vratišov, Josef Šich, Hronova Vesec, Fran­tišek Slaba, Hronova Vesec, Josef Benda, Hronova Vesec, Jan Vacek, Brtec 20, Josef Vacek, Brtec 16, Bohumil Podzimek, Nadějkov, ?
uprostřed: ?, Hubert Dohnal, Vozdrakov, Prokop Řezáč, Nadějkov, ?, František Pinc, Větrov,
dole: František Kaprál, Nadějkov, ?, Novák, Střítež, Slaba, Šich.Vesec

---

<<< zpět na historii
<<< zpět na úvod